Makaronismus je literární styl, který se vyznačuje nadužíváním neobvyklých a často extravagantních výrazů, přílišného užívání přejatých slov z jiných jazyků nebo používáním slov jinak nevhodných do daného kontextu. Tento styl je známý zejména z děl 17. a 18. století, kde se objevuje v satirické i parodické literatuře.
Termín "makaronismus" je odvozen od italského slova "maccheroni", které bylo v 17. století používáno pro označení extrémně přecizněné italštiny. Makaronismus se projevoval jednak ve slovní zásobě, kdy autoři příliš často užívali přejatá slova nebo je upravovali podle českých gramatických pravidel, jednak v syntaxi, kde docházelo k nadměrnému užívání nejednotného čísla a nesprávnému skloňování slov.
V české literatuře se makaronismus objevil především u autorů německého původu, kteří působili na území Čech a překládali nebo tvořili díla pro české čtenáře. Mezi nejznámější představitele makaronismu patří například Jan Křtitel Vodička, Jan František Beckovský nebo Žofie Podlipská.
I když je makaronismus dnes považován spíše za historický jev, výskyt tohoto stylu můžeme najít i v současné literatuře či ve veřejném prostoru v podobě nevhodného užívání cizích slov či sdružování nesprávných výrazů.