Cesko.wiki Malajská abeceda
Author
Albert FloresModerní malajská abeceda (malajsky, Tulisan Rumi, "písmo Rumi") se skládá z 26 písmen základní abecedy ISO Latin bez diakritiky. Je výsledkem reformy z roku 1972 a společně ji užívá řada malajsko-indonéských jazyků. Je již častěji užívaným písmem pro malajštinu (vedle Džáví, modifikovaného arabského písma). Latinková malajská abeceda je úředním písmem v Indonésii, Malajsii a Singapuru a vedle džáví i v Bruneji.
Historicky se používala různá písma pro zápis staromalajštiny (Pallava, Kawi, Rencong) a byla nahrazena džávím s šířením islámu. Příchod evropských kolonizátorů přinesl na Malajské souostroví latinku. +more Protože země mluvící malajsky si rozdělily dvě koloniální mocnosti (Nizozemsko a Británie), hláskování malaského písma má dvě odlišné verze: nizozemskou v Indonésii a britskou v Malajsii. Převážná většina zvuků se zapisuje shodně, ale několik rozdílů ve čtení znaků se zachovalo.
Reforma v roce 1972 sjednotila malajskou a indonéskou verzi a odstranila jediné diakritické (a navzájem protichůdné) rozlišování hlásek a vyznačované v indonéštině a malajštině a sjednotila je na jeden znak e. Před reformou se psala indonéská hláska znakem é a hláska jako písmeno e a malajská hláska naopak jako znak e, kdežto hláska jako písmeno ĕ.
Hláskování a čtení písmen
Přestože písmena zapisují shodné znaky ve všech zemích užívajících malajské jazyky, názvy písmen (hláskování) se užívají jiné v Indonésii, která se drží nizozemského vzoru, a v ostatních zemích s malajštinou, které navazují na anglickou abecední tradici. Malajská abeceda má fonémický pravopis (jako čeština) s několika výjimkami. +more Písmena Q, V a X se používají zřídka, ve výpůjčkách z jazyků, kde se vyskytují.
| Písmeno | Název | Hláska | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Indonésie | Malajsie, Brunej a Singapur | IPA | Poznámka k výslovnosti | ||
| Malajsie, Brunej a Singapur | Indonésie | ||||
| Aa | a | e | a | ||
| nezřetelné „e“, šva | |||||
| Bb | bé | bi | b | ||
| Cc | cé | si | č | ||
| Dd | dé | di | d | ||
| Ee | é | i | nezřetelné „e“, šva | ||
| Ee | é | i | e | ||
| Ee | é | i | e až i | ||
| Ee | é | i | e | ||
| Ff | éf | éf | f | ||
| Gg | gé | ji | g | ||
| Hh | ha | héc | h | ||
| Ii | i | ai | i | ||
| Ii | i | ai | i | ||
| Jj | jé | jé | dž | ||
| Kk | ka | ké | k (bez přídechu) | ||
| Ll | él | él | l | ||
| Mm | ém | ém | m | ||
| Nn | én | én | n | ||
| Oo | o | o | o | ||
| Oo | o | o | o | ||
| Oo | o | o | o | ||
| Pp | pé | pi | p (bez přídechu) | ||
| qi | kiu | ~ | ~ | k (měkčí až obyčejné) | |
| Rr | ér | ar | r | ||
| Ss | és | és | s | ||
| Tt | té | ti | t (bez přídechu) | ||
| Uu | u | yu | u | ||
| Uu | u | yu | o | ||
| Vv | vé | vi | ~ | ~ | v |
| Ww | wé | dabel yu | w (souhláskové u) | ||
| Xx | éks | éks | or | or | x až z |
| Yy | yé | wai | j | ||
| Zz | zét | zed | ~ | ~ | z |
Některé samohlásky se vyslovují trochu jinak v Malajsii a na Sumatře a hláskující podle toho i hláskovali: tujuh se vyslovuje jako tujoh, rambut jako rambot, kain jako kaen apod. Podobné nečetné odlišnosti se vyskytují i jinde.
Spřežky
Také jsou ale spřežky (dvojznaky), které nejsou zvukově totožné jako spojení jednotlivých písmen:
| Spřežka | hláska | ||
|---|---|---|---|
| IPA | přibližně česky | ||
| Malajsie, Brunej and Singapur | Indonésie (odlišné) | ||
| center| ai | aj | ||
| center| au | au | ||
| center| oi | oj | ||
| center| gh | ~ | ~ | g až ch |
| center| kh | ch | ||
| center| ng | nosovka ng jako n v ba'n'ka | ||
| center| ny | ň | ||
| center| sy | š |
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. linguanaut. +morecom/malay_alphabet. htm]Malay alphabet[/url] * [url=http://www. omniglot. com/writing/malay. htm]Omniglot[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081007102635/http://homepage3. nifty. com/inj/ucapan. htm]Coba-coba(Cuba-cuba) Indonesian & Malay[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060504013228/http://www. educ. upm. edu. my/~yahya/Download/PanduanUmumEjaanBahasaMelayu. pdf]Pedoman Umum Ejaan Bahasa Melayu[/url].