Maleš
Author
Albert FloresMaleš je městská část v Praze, která se nachází ve východní části města. Je součástí městského obvodu Praha 21, který zahrnuje také další městské části, jako je Čakovice, Újezd nad Lesy a Kbely. Maleš se rozkládá na ploše asi 7,5 km² a má přibližně 3 500 obyvatel. Historie Maleše sahá až do 12. století, kdy byla oblast osídlena především zemědělci. V průběhu času se zde vyvíjela sídla a Maleš se postupně stával samostatnou obcí. V 19. století byly v okolí objeveny naleziště uhlí a Maleš se stal významným centrem těžebního průmyslu. Po druhé světové válce byla oblast Maleše stavebně rozšířena a přibyly zde nové bytové domy a infrastruktura. V současné době je Maleš převážně rezidenční oblastí s občanskou vybaveností, jako jsou obchody, restaurace, školy a zdravotnická zařízení. Maleš je také známý svou přírodní krásou a klidnou atmosférou. V okolí se nachází Malešický park, který nabízí možnosti pro venkovní aktivity a relaxaci. Prochází tudy také řeka Rokytky, která přináší další rekreační možnosti obyvatelům. Celkově lze říct, že Maleš je příjemná a atraktivní část Prahy, která nabízí klidné a příjemné bydlení ve spojení s blízkostí přírody a dostatečnou občanskou vybaveností.
Maleš je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách asi deset kilometrů jihozápadně od Kadaně a šest kilometrů severovýchodně od Doupova v nadmořské výšce okolo 560 metrů.
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Malech ve významu Malechův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: s pány… Malesse (1544), Mohleß (1654), Milischen (1682), Mohlesch (1762), Mollischen (1785) a Mohlischen a Mollischen (1847).
Historie
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1196, kdy ji Milhost z Mašťova věnoval spolu s dalšími vesnicemi nově založenému mašťovskému klášteru. V darovací listině je uvedena pod názvem Bluwaschowe. +more Ztotožnění názvu s Maleší není jednoznačné (pravděpodobněji jméno označovalo zaniklou ves Bluvačov či Blahutov u Doupova), a proto bývá jako rok první písemné zmínky uváděn také rok 1544, kdy byla Maleš zapsána v zemských deskách jako majetek Žďárských ze Žďáru. Německá regionální vlastivědná literatura ze začátku dvacátého století zmiňuje a s Maleší spojuje také predikát de Malessova z roku 1324.
Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili tři sedláci, čtyři chalupníci a jeden zahradník. Hlavním zdrojem jejich obživy býval chov dobytka. +more Ke žďárskému panství Maleš patřila až do zrušení patrimoniální správy a roku 1850 se stala osadou obce Žďár, ale v roce 1874 od ní byla oddělena a připojena k nově zřízené obci Žebletín. Děti však nadále docházely do žďárské školy a ve Žďáru byla také pošta, sídlo farnosti a železniční stanice na trati Vilémov-Doupov.
Do vsi nikdy nebyla zavedena elektřina. Býval zde hostinec a trafika a řemeslo provozovali švec a kovář. +more Za dalšími službami se docházelo do Žďáru. Po druhé světové válce probíhalo vysídlení Němců z Československa. Všichni obyvatelé Maleše se na podzim roku 1946 museli shromáždit ve sběrném táboře v Kadani, odkud odjeli do Německa. Do vsi se přistěhovali noví osídlenci, a v roce 1947 měla vesnice 34 obyvatel. Maleš zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během třetí etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena 15. května 1954.
Přírodní poměry
Maleš stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry severozápadně od Kadaňského Rohozce. Nacházela se u Malešského (též Žebletínského) potoka v nadmořské výšce okolo 560 metrů mezi Kloboukovým vrchem (653 metrů) a Malešským kopcem (589 metrů). +more Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina. Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Maleš stála v mírně teplé oblasti MT3, pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16-17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600-750 milimetrů, počet letních dnů je 20-30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160-160 a sněhová pokrývka zde leží 60-100 dnů v roce.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 120 obyvatel (z toho 66 mužů), z nichž bylo 118 Němců a dva cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice devadesát obyvatel německé národnosti. Kromě jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 136 | 128 | 121 | 108 | 127 | 120 | 90 | 27 |
Domy | 24 | 26 | 26 | 27 | 24 | 24 | 22 | 16 |
Pamětihodnosti
Východně od zaniklé vesnice se na Kloboukovém vrchu nacházejí pozůstatky hradu Maleš, který zde stál ve třináctém a +more_století'>čtrnáctém století.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. zanikleobce. +morecz/index. php. obec=49]Maleš na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945[/url] * [url=http://www. pamatkyaprirodakarlovarska. cz/males-molischen]Maleš na stránkách Památky a příroda Karlovarska[/url].
Kategorie:Vesnice v okrese Karlovy Vary Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Karlovy Vary Kategorie:Zaniklá sídla v Doupovských horách Kategorie:Žďárské panství Kategorie:Vojenský újezd Hradiště