Malotřídní škola
Author
Albert FloresMalotřídní základní škola ve Mžanech Malotřídní škola v Orlickém Podhůří Malotřídní škola (též malotřídka, výjimečně málotřídka) je škola s jednou třídou, v níž se děti různých věkových kategorií (různých ročníků) vzdělávají společně. V prostředí českého školství se jedná především o základní školy s 1. stupněm (tzn. 1.-5. třída). Školský zákon z roku 2004 nehovoří přímo o malotřídních školách, rozlišuje pouze základní školy se všemi 9 ročníky a takové školy, kde je školních tříd méně (tj. malotřídky). V České republice tvoří malotřídky zhruba 38 % základních škol.
Zřizovatelem malotřídky může být obec, kde se škola nachází, registrovaná církev, právnická či fyzická osoba.
Výskyt
Malotřídní školy jsou záležitostí především venkovských sídel (sídla do 2000 obyvatel), ve větších městech se vyskytují výjimečně. Je to dáno především demografickou strukturou sídla - méně obyvatel znamená méně dětí a představitelé obcí se musí rozhodnout, zda zřídí školu malotřídní či zda budou žáci dojíždět do spádových obcí. +more V některých obcích malotřídní školy zanikají, protože nejsou prostředky k udržení jejího chodu a peníze jsou potřeba na jiné, pro obec důležitější věci, jako např. zajištění zdravotní péče pro občany, dostavbu kanalizace apod.
V počátcích povinného školního vzdělávání měla většina škol jen jednu nebo dvě třídy, s postupující urbanizací však malotřídních škol ubývalo. Obnova zájmu a nové zakládání malotřídek souvisí jednak s jejich poměrně dobrými výsledky, jednak se stěhováním lidí na vesnice. +more Tento trend započal v západních evropských zemích v druhé polovině 20. století, kdy se začalo více hovořit o ohrožení životního prostředí a jeho vlivu na lidský organismus. Lidé opouštěli městská sídla, usazovali se na venkově a prosazovali rozšíření občanské vybavenosti nejen o školská zařízení.
Podoba malotřídních škol
Na malotřídní školu můžeme nahlížet ze dvou hledisek: # materiálně technická oblast - tělocvična, jídelna, nábytek, učebnice, didaktické pomůcky, pracovny pedagogů apod. ; základní standard musí splňovat každá škola, další výbava a zařízení školy záleží na výši financí, které má ta jednotlivá škola k dispozici, na velikosti obce i na ochotě zřizovatele či ředitele školy zajistit potřebné věci # vnitřní organizace školy - kdo všechno se podílí na chodu školy a jak tento chod probíhá; v ČR jsou průměrně 3-4 pedagogičtí pracovníci v jedné malotřídce, přičemž se jedná nejen o učitele a vychovatele, ale i o asistenty pedagogů, logopedy a externí učitele (např. +more učitelé cizích jazyků na částečný úvazek).
Vyučování
Práce učitele v malotřídní škole se značně liší od vyučování v ročníkových třídách. Nemůže vyučovat "frontálně" všechny žáky najednou, ale musí je rozdělit na skupinky. +more Některé skupinky zaměstná samostatnou např. písemnou prací a jedné vykládá novou látku. Jeho práce je tak více individualizovaná a může se lépe přizpůsobit potřebám žáků. Další výhodou je, že malotřídka se více podobá rodině s více dětmi a mladší děti se zde často učí od starších. Proto se malotřídka podobá prostředí různých reformních a alternativních škol.
Hodnocení žáků
Na běžných základních školách (tj. se všemi devíti ročníky) se rozlišuje dvojí hodnocení, a to slovní hodnocení a klasifikace (tzn. +more známky na stupnici od 1 do 5). Slovní hodnocení převažuje v 1. , případně ještě ve 2. ročníku, dále se využívá klasifikace.
V případě škol malotřídních je situace podobná. Do druhého ročníku žáci dostávají vysvědčení v podobě slovního hodnocení, starší ročníky pak dostávají vysvědčení s běžnou klasifikací, která je ale doplněna o tzv. +more školní formulář, kde je napsáno i slovní hodnocení. V rámci výuky pak učitelé hodnotí např. ústní prezentaci, skupinovou práci apod.
V malotřídkách se můžeme setkat i se sebehodnocením žáků. To je prezentováno formou portfolia či zápisníků, které si tvoří sami žáci a kam si zaznamenávají svou práci, kterou zároveň i hodnotí. +more Taková forma sebehodnocení je prospěšná nejen pro děti, ale i pro rodiče a učitele, kteří tak vidí všechnu práci dětí za školní rok na jednom místě a mohou tak zaregistrovat jejich progres např. v psaní, stylistické stránce aj.
Novým způsobem hodnocení v malotřídkách je vzájemné hodnocení žáků, při němž děti hodnotí práci svých spolužáků. To probíhá ústní či psanou formou. +more Při tomto typu hodnocení žáci rozvíjí nejen své postoje, ale i klíčové kompetence. Pro to, aby hodnocení bylo efektivní, je potřeba si stanovit pravidla. Ty určuje buď pedagog sám, společně s dětmi nebo děti samy.
Odkazy
Reference
Literatura
Průcha, Jan: Moderní pedagogika. Praha: Portál 2009
Související články
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20140224113138/http://aplikace. msmt. cz/Predpisy1/sb190-04. pdf]Školský zákon - úplné znění zákona č. 561/2004 Sb. , ze dne 2. září 2008 o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání[/url] * [url=https://www. zsmzany. cz]Malotřídní základní škola: ZŠ a MŠ Mžany, okres Hradec Králové[/url].