Malá Magura

Malá Magura je geomorfologický podcelek Strážovských vrchů. Nejvyšším vrcholem je Magura (1 141,3 m n. m.). Další významné vrcholy jsou Malá Magura (1 101 m n. m.), Temešská skala (910 m n. m.). Známý je také Boškovie laz (935 m n. m.). Hlavní hřeben pohoří vede po linii Šutovské sedlo - Panský háj - Boškovie laz - Magura - Malá Magura - Temešská skala.

Geologická stavba

Nitrianske Rudno

Jedná se o pohoří tvořené hlavně přeměněnými (ruly, svory, amfibolity, migmatity a magmatickými horninami (žuly, granodiority a diority).

Vodstvo

V tomto pohoří pramení vícero potoků, například, Šindeliarska (vlévá se do Nitrice při Valaské Belé), Nevidzianka (vlévá se do Nitrice při Dobročné - součást Liešťan), Trebiaska (vlévá se do Nitry při Laskáru), Chvojnica (vlévá se do Nitry při Nedožeroch-Brezanoch), Kamenistá (vlévá se do Chvojnice při Chvojnici), Sielnica (vlévá se do Nitry při Nedožeroch-Brezanoch), Zlatná (vlévá se do Nitry mezi Nedožermi-Brezanami a Prievidzou).

Hornická činnost

Na vyvřelé horninové typy v Malé Maguře se geneticky vážou ložiska rud zlata, olova, železa těžených ve středověku v okolí Nitrianskeho Pravna, v Malinové, Chvojnici, Diviakách nad Nitricou, Čavoji a v jiných lokalitách, o čemž svědčí dodnes zachované pozůstatky rýžovišť v jejich okolí. Největší rozmach těžby bol v období let 1340 až 1650. +more Hlavní oblast rýžování byla v ústí Chvojnické kotliny mezi obcemi Malinová a Chvojnica (lokalita Roboty). Ve své době to byla (po kremnických a štiavnických ložiskách) třetí nejvýznamnější naleziště zlata v Uhersku.

Reference

Literatura

Kategorie:Pohoří na Slovensku Kategorie:Geomorfologické podcelky na Slovensku Kategorie:Strážovské vrchy