Malé a střední podniky

Malé a střední podniky je kategorie podniků s nízkým počtem zaměstnanců. Jednotlivé státy a instituce používají pro definici této kategorie různá kritéria - například Evropská unie za hranici považuje 250 zaměstnanců, zatímco ve Spojených státech je hranicí 500 zaměstnanců. V odborné literatuře se často využívá zkratka SME (Small and Medium Enterprise) nebo SMB (Small and Medium Business).

Výhody SME

Literatura uvádí, že mezi hlavní výhody malých a středních podniků patří:

* pružné reagování na změny, * inovativnost, * vytváření nových pracovních příležitostí, * odolnost proti hospodářské recesi, * rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí.

Stejně tak literatura uvádí, že pružnost je i jednou z hlavních konkurenčních výhod malých a středních podniků vůči nadnárodním a velkým korporacím, díky níž jsou schopny rychleji reagovat na změny na trhu.

Dále i Homolka uvádí, že přímý kontakt s vedením podniku přináší vztah důvěry na základě poznání osobních problémů pracovníků. Ztrácí se anonymita a pracovníci více pociťují důležitost svých pracovních výkonů. +more Řada pracovníků je připravena vyměnit vysoké příjmy a komfortní pracovní prostředí za větší flexibilitu v zaměstnání a uspokojení z práce, z atmosféry malých skupin. Z aplikace nových trendů v této oblasti profituje jak podnik, tak i jeho zaměstnanci. Když se aktivizuje dříve nevyužitý myšlenkový potenciál většiny pracovníků, v týmech vznikají synergické efekty, řízení se zkvalitňuje, zrychluje a zlevňuje. A co je hlavní, lidé, kteří byli dosud v práci víceméně nevolníky, vykonavateli příkazů pod kontrolou, nacházejí nyní i zde svou tvůrčí životní náplň.

Homolka taktéž uvádí, že malé podniky mají jednoduchou, přehlednou organizační strukturu, umožňující přímé vedení a kontrolu. A dále také, že výhodou je také centralizace řídících rozhodnutí v rukou podnikatele. +more To umožňuje rychlost reagování, podporuje podnikavost i vysokou flexibilitu řízení podniku, méně vnitropodnikových zájmových skupin a jejich nižší vliv. Mají tedy náskok v implementaci nových přístupů managementu před velkými podniky, kde mohou být nové trendy aplikačně bolestivé. Dochází k reintegraci činností v tradiční podnikové horizontále i vertikále, bourají se obsahové i fyzické zdi mezi různými podnikovými útvary a řídicí pyramida se výrazně zplošťuje, přenosem mnoha řídicích funkcí na výkonné pracovníky. Základními jednotkami organizace se stávají sebeřídící, multifunkční procesní týmy. Každý se podílí na vzdělávání, zlepšování, rozhodování a různými formami i na výsledcích organizace.

Nevýhody SME

Novotný a Suchánek uvádějí jako hlavní nevýhody:

* omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě a řídících činností, * vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky, * omezené možnosti získávání výhod z rozsahu produkce, * omezené prostředky na propagaci a reklamu.

Havlíček a Kašík uvádějí, že největšími nevýhodami marketingově řízených SME jsou především problémy personálního charakteru: * ředitel útvaru musí být kvalifikován po stránce marketingové i obchodní; * jsou kladeny větší nároky na ostatní obchodníky; * často dochází k potlačení marketingových aktivit ve prospěch čistého obchodu; * v obchodním týmu musí být lidé zaměření kreativně i analyticky.

Nelze opomenout ani oblast financování, kterou zmiňuje Homolka. Nevýhody v této oblasti plynou především z menších možností přístupu k finančním zdrojům a to především u individuálních podnikatelů. +more Hlavním zdrojem financování je samofinancování. Jinou možností jsou podíly dalších podílníků - zde ovšem hrozí omezení práva samorozhodování podnikatele. Nejdůležitějším zdrojem cizího kapitálu jsou bankovní úvěr a dodavatelský úvěr. Relativně vyšší výlohy na nižší objem úvěru i vyšší riziko půjčovatele nečiní malé podniky preferovanými klienty bankovních domů. Další nevýhodou ve finanční oblasti je fakt, že malé a střední podniky nemají obvykle vysoký stav nehmotného a hmotného majetku, aby odpisy vytvářely dostatečný prostor pro kontinuální reinvestování. Řešením může být dodavatelský či odběratelský úvěr, který se ovšem malým a středním podnikům hůře prosazuje.

Topolánek uvádí, že hlavními problémy evropského trhu jsou zejména přílišná regulace, administrativní, byrokratické a legislativní překážky, a to speciálně pro malé a střední podnikání.

Malé a střední podniky v EU

Vymezení pojmu SME

Tab. +more 1 Kritéria pro zařazení podniku mezi SME. V tabulce není zahrnuto kritérium nezávislosti Komise Evropského společenství se usnesla na Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. Tato definice přinesla oproti předešlému Doporučení zpřesnění v oblasti počítání počtu zaměstnanců (avšak nezměnily se hranice počtu zaměstnanců) a především v kritériu nezávislosti. Dále přináší nová definice významné navýšení maximálních limitů pro obrat podniku a bilanční sumu.

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

Tabulka 1 naznačuje složení kategorie SME. Tato kategorie je složena z podniků, ve kterých je zaměstnáno méně než 250 zaměstnanců a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur. +more Takovýto podnik patří do kategorie středních podniků.

V této kategorii jsou malé podniky definovány jako podniky zaměstnávající méně než padesát zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů eur.

Dále jsou v této kategorii definovány mikropodniky, což jsou podniky zaměstnávající méně než deset zaměstnanců a jejichž roční obrat, nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur.

Dodržování počtu zaměstnanců je povinné, podnik si ale může vybrat limit obratu nebo bilanční sumy. Nemusí plnit oba limity a může jeden z nich překročit, aniž by ztratil statut SME.

Posouzení statutu SME

Tab. +more 2 Posouzení změn ve statutu SME, VP = velký podnik. Pokud podnik v průběhu roku překročí počet zaměstnanců nebo sledovaný finanční strop, pak podnik svůj statut SME neztratí. Podnik statut SME ztratí až tehdy, pokud by k překročení limitů došlo ve dvou po sobě jdoucích letech. Naopak velký podnik získá statut SME, pokud se ve dvou po sobě jdoucích letech dostane pod strop počtu zaměstnanců a finanční strop. Příklad posouzení změn ukazuje tabulka 2.

Počet zaměstnanců je rozhodujícím kritériem a vyjadřuje se v ročních pracovních jednotkách (RPJ). Zaměstnanci, kteří pro podnik pracovali na plný úvazek po celý rok se započítají jako jedna RPJ. +more Pokud byl zaměstnanec zaměstnán na částečný pracovní úvazek, jako sezónní pracovník a zaměstnanci, kteří nepracovali pro podnik celý rok, se započítají jako zlomek. Učni a studenti se nezahrnují do počtu zaměstnanců.

Roční obrat představují příjmy z hospodářské činnosti sníženy o vyplacené slevy a neměl by zahrnovat DPH a jiné nepřímé daně.

Bilanční suma roční rozvahy představuje hodnotu hlavních aktiv podniku.

Doporučení Komise dále nově definuje tři druhy podniků podle vlastnické struktury, tzv. kritérium nezávislosti. +more Toto kritérium se využívá při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot.

Kritérium nezávislosti

Toto kritérium definuje nezávislý podnik jako podnik, který nemá žádná majetková ani hlasovací práva v jiných podnicích, nebo vlastní méně než 25 % základního kapitálu či hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je větší) v jednom nebo několika jiných podnicích, nebo jiné podniky vlastní méně než 25 % základního kapitálu popřípadě hlasovacích práv v podniku. Výjimku tvoří veřejné investiční společnosti, univerzity a výzkumná centra, institucionální investoři a samostatné místní orgány pokud v podniku vlastní méně než 50% podíl. +more V tomto případě podnik počítá pouze počet RPJ a finanční údaje z vlastní účetní uzávěrky.

Partnerským podnikem se rozumí podnik, který vlastní 25-50 % základního kapitálu či hlasovacích práv v jiném podniku, nebo jiný podnik vlastnící 25-50 % v našem podniku. Potom se při výpočtu RPJ a finančních údajů z vlastní uzávěrky připočte i procentuální podíl hodnot partnerského podniku popřípadě i jeho propojeného podniku.

Pakliže podnik vlastní většinu hlasovacích práv v jiném podniku, nebo má právo jmenovat a odvolávat orgány jiného podniku, nebo má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku pak jsou tyto podniky propojené podniky. Za propojený podnik se k RPJ a finančním údajům připočte 100 % údajů propojeného podniku.

Dále je potřeba zmínit, že toto rozdělení podniků je závazné pro instituce EU, úřady členských států EU.

Definice není platná navždy. Komise EU předpokládá, že bude v budoucnu docházet k úpravám především v ukazatelích ročního obratu a bilanční sumy roční rozvahy. +more Úpravy budou prováděny v návaznosti na vývoj ekonomické situace EU.

Význam SME v tržní ekonomice EU

Obr. +more 1 Zastoupení kategorií podniků na celkovém počtu v roce 2003 v EU Jak uvádí zpráva Eurostatu, Komise EU v posledních letech cílí svou pozornost intenzivněji na SME. Politika SME se zaměřuje na 5 hlavních okruhů: podpora podnikání, usnadnění vstupu na trhy, snížení byrokracie, zlepšení růstového potenciálu a konkurenceschopnosti, opatření na posílení konzultace a dialogu s organizacemi zastupujícími zájmy SME a s investory.

V pokusu o zlepšení finančního a legislativního prostředí, ve kterém SME podnikají, se Komise rozhodla snížit byrokratické postupy a legislativu o 25 % v nově a kvalitněji tvořené legislativě stejně jako prověřováním a hodnocením stávajících zákonů, tak, aby byla vlídnější k SME. Za tímto účelem jmenovala Komise EU vyslance pro SME. +more Vyslanci pracují na dvou úrovních: vně Komise jako spojovací články s SME a zastupujícími organizacemi SME a uvnitř Komise jako konzultanti a poradci při tvorbě nové SME politiky (most mezi Komisí EU a organizacemi SME).

Soubor:Mapa Evropy hustoty SME.PNG|Mapa 1 - Hustota SME v roce 2003 Soubor:Mapa Evropy hustota velké podniky.PNG|Mapa 2 - Hustota velkých podniků v roce 2003

Tyto kroky Komise EU podniká, protože si uvědomuje, že SME tvoří páteř ekonomiky EU. V roce 2003 bylo v EU registrováno v nepeněžním soukromém sektoru) téměř 18 milionů podniků z toho 91,4 % mikropodniků, 7,3 % malých podniků, 1,1 % středních podniků a jen 0,2 % velkých podniků zaměstnávajících více než 249 zaměstnanců, jak naznačuje obrázek 1.

V rámci EU-25 to znamená, že v průměru každý podnik (OKEČ třídy C-I a K) zaměstnává 6,5 zaměstnance a to i přes zahrnutí mamutích nadnárodních společností typu Siemens, Royal Shell, PSA, Nokia. Mikropodniky pak v průměru zaměstnávají 2 zaměstnance a velké podniky více než 1000 zaměstnanců.

Hustota podniků se napříč EU značně liší. Podíváme-li se na mapu 1, dostaneme informaci o počtu SME (OKEČ třídy C-I a K) na 1000 obyvatel v jednotlivých státech. +more Největší hustota těchto podniků je ve státech, jejichž ekonomiky jsou v rámci EU-25 poměrně malé (Malta, Lucembursko, Kypr). Naopak ve velkých ekonomikách je vidět nižší hustota SME. Mapa 2 ukazuje hustotu velkých podniků na 10 000 obyvatel. Zde je patrné, že vysoká hustota je spíše ve státech severnějších a naopak nižší ve státech ležících jižněji. Je nutné podotknout, že například v Itálii, kde je jak nízká hustota SME, tak velkých podniků, se SME podílejí na tvorbě zaměstnanosti a přidané hodnotě výrazně více, než činí průměr EU.

Obr. +more 2 Podíl kategorií podniků na zaměstnanosti a na vytvářené přidané hodnotě v roce 2003 v EU SME zaměstnávají zhruba dvě třetiny zaměstnanců a vytvářejí více než polovinu přidané hodnoty, jak znázorňuje obrázek 2. Jedná se o průměr za celou EU-25. Velké rozdíly jsou mezi jednotlivými státy. Jestliže tedy například v Itálii zaměstnávají mikropodniky téměř polovinu zaměstnanců, pak ve Velké Británii a na Slovensku zhruba polovina zaměstnanců pracuje pro velké podniky. Obdobně lze rozdíly sledovat i mezi jednotlivými odvětvovými kategoriemi. V kategoriích výroba transportních prostředků a zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie zaměstnávají velké podniky téměř 80 % zaměstnanců (mikropodniky zhruba 3%), ale v kategoriích maloobchod a ubytování a stravování je vytvořeno skoro 50 % pracovních pozic v mikropodnicích (velké podniky 35 %, respektive 18 %).

Obr. +more 3 Zdánlivá produktivita práce na jednoho zaměstnance v roce 2003 v EU S tímto neodmyslitelně také souvisí zdánlivá produktivita práce, jež je definována jako podíl vytvořené přidané hodnoty a počtu zaměstnanců. Je patrné, že zdánlivá produktivita práce zaměstnance velkého podniku je téměř dvojnásobná oproti zaměstnanci mikropodniku. Tuto skutečnost vyjadřuje obrázek 3. Samozřejmě i zde je velký rozdíl napříč zeměmi i odvětvovými kategoriemi. Poměr zdánlivé produktivity práce mezi mikropodniky a velkými podniky se pohybuje v rozmezí 1:1 u činnosti v oblasti nemovitosti a pronájmů až po 1:3 u výroby potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a u výroby chemických látek, přípravků, léčiv a vláken a výroby pryžových a plastových výrobků.

Reference

Kategorie:Ekonomika Kategorie:Podnikání