Cesko.wiki Manea Mănescu
Author
Albert FloresManea Mănescu (9. srpna 1916, Brăila - 27. února 2009, Bukurešť) byl rumunský komunistický politik. Pět let, od 27. února 1974 do 29. března 1979, byl předsedou vlády. Zastával řadu dalších funkcí: ministr financí (1955-1957), předseda státní plánovací komise (1972-1974), místopředseda Státní rady, de facto viceprezident (1969-1972). Jeho mocenský vzestup souvisel i s tím, že byl švagrem diktátora Nicolae Ceaușesca.
Život
V roce 1938 vstoupil do Komunistické strany Rumunska. Vystudoval Akademii ekonomických studií v Bukurešti. +more Po státním převratu 23. srpna 1944 pracoval ve Svazu komunistické mládeže. V roce 1951 byl jmenován vedoucím katedry ekonomie na Bukurešťské univerzitě a zároveň generálním ředitelem Ústředního ředitelství statistiky. Dva roky pak působil jako ministr financí. Odvolán byl v roce 1957. V roce 1960 byl zvolen do ústředního výboru strany. Jeho mocenská kariéra nabrala nový dech v polovině 60. let, když začala stoupat hvězda jeho švagra a spolupracovníka z komsomolu Ceaușesca. V prosinci 1967 byl jmenován předsedou Rady pro hospodářský a sociální rozvoj. V prosinci 1968 byl povýšen na řádného člena výkonného výboru Komunistické strany Rumunska, v březnu 1974 se stal předsedou vlády. Odstoupil roku 1979, údajně kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Zůstal nicméně nablízku Ceaușescovi a jeho ženě Eleně až do rumunské revoluce v roce 1989. Budovu ústředního výboru opustil helikoptérou spolu s nimi 22. prosince. Musel ovšem vystoupit ve Snagovu, aby snížil váhu přeplněného vrtulníku, a vrátil se domů. Krátce poté byl zatčen a převezen na leteckou základnu v Deveselu, kde byl držen ve vazbě až do 31. prosince. Na začátku roku 1990 byl souzen společně s Emilem Bobuem, Ionem Dincou a Tudorem Postelnicuem a odsouzen na doživotí za účast na genocidě. V odvolacím řízení mu byl trest snížen na 10 let. Ve vězení si odseděl dva roky a 12. listopadu 1992 byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu propuštěn na svobodu.
Profesor Marylandské univerzity Vladimir Tismăneanu Mănescua charakterizovaly slovy: "Tupý byrokrat, extrémně rigidní marxistický ekonom a bezpodmínečný stoupenec komunistických dogmat. Spolupracoval na udržování nejpustošivějšího kultu osobnosti despoty a jeho manželky. +more Jeho poklony před Ceauşescem (při nichž fyzicky trpěl, protože kvůli chronickému ischiasu nosil korzet) a jeho projevy nekonečné servility jsou památné. Mezi Ceauşescovými patolízaly Mănescu vynikal naprostým nedostatkem míry při chválení vůdce a při ospravedlňování těch nejkatastrofálnějších ekonomických a sociálních rozhodnutí. Mănescu byl horlivým, nekajícným úředníkem Zla. ".
Byl též proslulý tím, že využil svých akademických pozic, aby zajistil akademické tituly pro Ceauşesca, který jinak jen stěží dokončil základní vzdělání.