Mantó
Author
Albert FloresMantó je druh kroje, který se původně nosil ve východní Evropě, zejména ve střední a východní Evropě. Jedná se o dlouhý, volně padající plášť, který se přes den používal jako ochrana proti nepříznivým povětrnostním podmínkám a večer jako sváteční nebo slavnostní oděv. Mantó je vyroben z odolného a teplého materiálu, obvykle z vlněných tkanin. Kvůli svému objemu a délce se nosí s opaskem nebo páskem pro zpevnění a upevnění na těle. V současnosti se mantó nosí především při lidových slavnostech a obřadech jako symbolem kulturní identity.
Mantó ( latinsky Manto) je v řecké mytologii dcerou thébského věštce Teireisia. Sama se stala také proslulou věštkyní.
Do bájí se zapsala zejména jedním svým příběhem. Byla velkou obdivovatelkou bohyně Artemis a boha Apollóna a tak jednou vyzvala všechny ženy z Théb, aby přinesly oběť jejich matce bohyni Létó. +more Učinily tak všechny - až na královnu Niobé, která pyšně odmítla. Vyvyšovala se nad Létó svými dětmi: má sedm synů a sedm dcer a bohyně má jenom ty dva.
Létó tuto urážku nesnesla a krutě se pomstila: Apollón zastřelil všech sedm synů a Artemis všech sedm dcer. Její manžel, král Amfíón poté spáchal sebevraždu (jiná verze uvádí, že Amfíón a jeho bratr Zéthos zaútočili na Apollónovu svatyni a oba byli zabiti).
Synem Mantó byl proslulý věštec Mopsos.
Literatura
Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky