Cesko.wiki Maoismus
Author
Albert FloresMaoismus je ideologie vycházející z myšlenek čínského revolucionáře Mao Ce-tunga. Tato ideologie je založena na komunistických principech a je považována za otevřenější a radikálnější formu marxismu-leninismu. Maoismus se stal důležitou politickou silou v Číně během tzv. Velké kulturní revoluce v letech 1966 až 1976, kdy Mao Ce-tung s pomocí Rudých gard byl schopen ovládnout čínský politický systém a potlačit všechny své odpůrce. Maoismus se zaměřuje na radikální přepracování společnosti přes masovou revoluci, lidovou mobilizaci a přímou akci. Hlavní myšlenka maoismu je, že skutečná revoluce může být dosažena pouze prostřednictvím ozbrojeného odporu lidu vůči vlastní vládě. Dalším důležitým prvkem je rovnost mezi lidmi a boj proti třídnímu systému. Maoismus měl také vliv na další části světa, zejména v Asii, kde se stal inspirací pro maoistické povstání v Nepálu a Nepálskou komunistickou stranu. Maoistické myšlenky byly také adaptovány v Peru v 80. letech Hnutím světlých stezek, známým také jako Hnutí 17. května. Maoismus však také čelí kritice, zejména za zneužívání lidských práv během Maova režimu a za zkreslování historie čínských událostí. Ve světle těchto skutečností byl maoismus ztratil na popularitě, zejména po smrti Mao Ce-tunga. Nicméně v některých částech světa stále existují maoistické skupiny a jejich myšlenky jsou diskutovány a zkoumány ze sociologického a politického hlediska.
200px Maoismus (Mao Ce-tungovo učení) je varianta marxismu prosazovaná čínským vůdcem Mao Ce-tungem.
V Čínské lidové republice je tato ideologie stále oficiální součástí doktríny Komunistické strany Číny, ačkoli od roku 1978, kdy Teng Siao-pching začal provádět ekonomické reformy, byla role Maovy původní ideologie značně změněna a omezena. Mimo ČLR je pojem maoismus používán převážně k označení stoupenců Mao Ce-tunga či jeho pojetí socialismu. +more V 60. a 70. letech výrazně ovlivnil studentské hnutí v západní Evropě, kde někteří maoisté přistoupili k taktice terorismu. Tehdy byl svět zaplaven malou rudou knížečkou "Citáty velkého Maa", a to ve všech jazycích, i v češtině. Zadarmo ji ilegálně rozdávali čínští diplomatičtí pracovníci. Ukázky citátů: "Dělnická třída socialistických zemí změšťáčtěla a ztratila svůj revoluční charakter. " "Sytý člověk nemůže být revolucionář. " "Čím víc se člověk učí, tím se stává hloupějším". "Každý komunista si musí uvědomit, že veškerá moc pochází z pušky".
Existuje řada maoistických politických stran, ačkoli po Maově smrti jich většina zanikla či se k jeho politice přestala otevřeně hlásit.
V poslední době se maoismus vyskytuje v nové formě tzv. Maoism-Third Worldism, považující se za revoluční vědu dneška. +more Od května 2008 jsou stoupenci maoismu (Komunistická strana Nepálu) většinovou vládní stranou Nepálu.
Vývoj Mao Ce-tungova myšlení
Myšlení Mao Ce-tunga lze rozdělit do pěti hlavních období: počáteční marxistické období od roku 1920 do 1926; formativní maoistické období mezi lety 1927-1935; pozdní maoistické období v letech 1935-1940; období občanské války z let 1940-1949; a období po roce 1949 po revolučním vítězství.
V počátečním marxistickém období (1920-1926) Mao Ce-tung nevěřil, že by nástrojem k odklonu od kapitalismu a přechodu na komunismus bylo samotné vzdělání, a to hned z několika důvodů: vládci by měli být svrženi prostým lidem; poptávka po komunismu ze strany proletářské třídy stále stoupá; a kapitalisté by se sami z vlastní vůle měli přiklonit ke komunismu. Tyto důvody nepředkládají socioekonomická vysvětlení, na nichž je vystavěno jádro marxistické ideologie.
V následujícím formativním maoistickém období (1927-1935) se Mao Ce-tung straní marxistickým myšlenkám a ve své literatuře je používá už jen minimálně. Ve svých spisech nedokázal zcela objasnit, co myslel „marxistickou metodou politické a třídní analýzy“.
Starší maoistické období (1935-1940) bylo pomyslným Mao Ce-tungovým intelektuálním vrcholem. Jeho myšlenkový posun je zmapován v jeho brožuře Strategic Problems of China's Revolutionary War (prosinec roku 1936). +more Mao se postupně odklání od sovětského modelu, neboť nebyl automaticky použitelný pro Čínu. Ta kvůli spletitým historickým okolnostem vyžadovala svou jedinečnou a odpovídající aplikaci marxistické teorie, která by se tak musela odklonit od sovětského přístupu.
Mezi lety 1940-1949, tedy během probíhající občanské války, se Mao Ce-tung plně soustředil na revoluci a marxistickým myšlenkám věnoval jen malou pozornost. V jádru své teorie, souvisejícím s hnutím Cheng Feng z roku 1942, shrnuje vztah mezi marxistickou teorií a čínskou praxí: „Cílem je čínská revoluce, šípem je marxismus - leninismus. +more Čínští komunisté hledají tento šíp pouze k zasažení cíle čínské revoluce a revoluce východu. “ Mao se dříve zajímal o dichotomii mezi znalostmi a činy, do popředí jeho zájmu se nyní dostává dogmatismus (lpění na abstraktní teorii) a empiricismus (získávání poznání díky zkušenostem).
Po vítězství v roce 1949 Mao v eseji On Contradiction z roku 1951 revidoval teorii, aby ji spojil s novou praxí dle socialistické konstrukce.
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://is. muni. +morecz/th/182355/fss_b/konecna. pdf]Maoismus a marxismus-leninismus, z marxismu se vyvinuvší ideologie (bakalářská práce)[/url] * [url=http://lesmaterialistes. com/files/images/pdf1/Guidingthought. pdf]Guiding thought of revolution: the heart of Maoism[/url].
Kategorie:Komunismus Kategorie:Čínská filozofie Kategorie:Stalinismus Kategorie:Komunistická strana Číny