Marcus Tullius Cicero

Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum - 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.

Život a působení

Narodil se v Arpinu (dnes Arpino, asi 100 km jihovýchodně od Říma) v zámožné rodině jezdeckého stavu, která se však v politickém životě neangažovala. První vzdělání získal v Arpinu, později se vzdělával ještě v Římě. +more Studoval především rétoriku, ale i právo a filosofii. V době studií překládal z řečtiny.

Roku +more_l. '>79 př. n. l. začal vystupovat veřejně, jako řečník u soudu. V tomto roce byl nucen ze zdravotních důvodů opustit Řím, odjel do Řecka, kde se spřátelil s řadou významných filosofů mladší Akademie a seznámil se s různými proudy řecké filosofie. Později cestoval i po Malé Asii a na ostrov Rhodos. Na těchto cestách se dále vzdělával a cvičil v rétorice. O dva roky později 77 př. n. l. se vrátil do Říma, zde se oženil s Terentií a začal se věnovat veřejným záležitostem, především obhajobám u soudu. Svou činností získal značnou popularitu a roku 76 př. n. l. byl zvolen quaestorem na Sicílii. Vyznamenal se poctivostí a snahou o spravedlnost a po ukončení quaestury se stal senátorem. 349x349px Roku 70 př. n. l. se stal aedilem kurulským, v roce 67 př. n. l. městským praetorem a roku 64 př. n. l. byl proti zchudlému aristokratovi Catilinovi zvolen konzulem. Jako zastánce římské „smíšené ústavy“ s prvky monarchie (imperium magistrátů), aristokracie (senát jako nejvyšší moc) i demokracie (concilium plebis, lidové shromáždění) odvrátil pozemkový zákon předložený Publiem Serviliem Rullem, protože by ohrozil moc aristokracie, a Catilinovo spiknutí, které patrně usilovalo o diktaturu v Římě.

Po porážce Catilinova povstání dal bez soudu popravit řadu jeho přívrženců a roku +more_l. '>58 př. n. l. musel proto odejít do vyhnanství, ale již roku 57 př. n. l. mu byl povolen návrat do Říma. Zde se dále snažil vystupovat na obranu republiky, ale vzhledem k tomu, že veškerá moc již byla v rukou triumvirů, odešel z veřejného života a věnoval se výuce především gramatiky a rétoriky, veřejně vystupoval pouze při soudních obhajobách.

Před občanskou válkou se přiklonil na stranu Pompeiovu, po jeho porážce odmítl vedení republikánského loďstva a raději odprosil Caesara, se kterým se vrátil do Říma jako přítel. Od roku +more_n. _l. '>47 př. n. l. nevykonával žádnou veřejnou funkci a věnoval se pouze filosofii. Na veřejnosti vystupoval pouze v případech, kdy některý z jeho přátel potřeboval pomoc (Oratio pro Marcello, Oratio pro Ligario a Oratio pro rege Deiotario).

Po Caesarově smrti věřil v obrat k republice, ale byl zklamán, proto opustil Řím, cestou ho zastihla nepravdivá zpráva, že se Antonius vzdal moci. Po návratu zjistil, že se tato zpráva nezakládala na pravdě a začal proti Marcu Antoniovi veřejně vystupovat a přednesl 14 řečí proti Antoniovi, kde ho velmi ostře napadal. +more Po těchto projevech senát vyhlásil Antoniovi válku, jejíž vedení svěřil Octavianovi, ten se ale s Antoniem spojil a tím byla moc senátu definitivně zlomena. Cicero se pokusil o útěk z Říma, avšak byl 7. prosince 43 př. n. l. dostižen a zabit. Mrtvolu vláčeli po římských ulicích, jeho hlava a pravá ruka byly vystaveny na Foru.

Význam

Ciceronovo dílo i jeho osobní příklad statečného obránce republiky mělo v dějinách evropské civilizace mimořádný význam. Předně byl Cicero velkým popularizátorem řecké filosofie, kterou překládal a musel tak vytvořit latinskou filosofickou terminologii, v níž se pak západní filosofie až do 18. +more století pohybovala. Některé jeho termíny ji přitom významně ovlivnily, například když řecké slovo logos (slovo, smysl, rozum) přeložil jako ratio (rozum).

Za druhé byl Cicero jako právník a politik přesvědčen, že filosofie má význam především jako racionální úvaha o veřejných záležitostech a právu. V úvodu knihy „O povinnostech“ přímo polemizuje s těmi, kteří chápou filosofii jen jako spekulativní, a klade na první místo její praktický a politický význam. +more Jako jeden z prvních filosofů práva vzal vážně soudní spor a pochopil, že jeho hlavním smyslem je pokojné a zákonné vyřešení sporu, a to i v případě, že se nelze dobrat poslední pravdy. Proto je dodnes v mnoha zemích četba Cicerona součástí právnického vzdělávání, jak o tom svědčí četná vydání jeho spisů, bohužel nikoli v češtině: kniha „O zákonech“ (De legibus) poprvé vyšla v roce 2017. OIKOYMENH. M. T. Cicero, O zákonech [on-line]. Nedatováno [cit. 22. 10. 2015]. Dostupné on-line na: .

* Legum servi sumus ut liberi esse possimus. Jsme podrobeni zákonům, abychom mohli být svobodní.

Dílo

Projevy

Z jeho projevů se úplně zachovalo 57, za nejlepší se pokládají De lege agraria (O zemědělském zákonu), In Catilinam (Proti Catilinovi) a Philippicae (Filipiky).

Soudní řeči

Pro Quinctio, 81 př. n. +more l. * Pro Sex. Roscio Amerino, 80 př. n. l. [url=http://kramerius4. nkp. cz/search/i. jsp. pid=uuid:c1771690-5c6f-11e4-a6f0-5ef3fc9ae867]Dostupné online. [/url] * Pro Q. Roscio Comoedo, 77 př. n. l. * Divinatio in Caecilium, 70 př. n. l. * In Verrem, 70 př. n. l. * Pro Tullio, 69 př. n. l. * Pro Fonteio, 69 př. n. l. * Pro Caecina, 69 př. n. l. * Pro Cluentio, 66 př. n. l. * Pro Rabirio Perduellionis Reo, 63 př. n. l. * Pro Murena, 63 př. n. l. * Pro Sulla, 62 př. n. l. * Pro Archia Poeta, 62 př. n. l. * Pro Flacco, 59 př. n. l. * Pro Sestio, 56 př. n. l. * In Vatinium, 56 př. n. l. * Pro Caelio, 56 př. n. l. * Pro Balbo, 56 př. n. l. * Pro Plancio, 54 př. n. l. * Pro Rabirio Postumo, 54 př. n. l.

Spisy

Řada jeho spisů je psána formou dialogu, podle příkladu Platónových dialogů. Ciceronova latina i sloh se - počínaje Quintilianem - pokládaly za vzor latinské prózy a jako takové se všude ve školách četly, proto se jich také hodně zachovalo. +more Za nejvýznamnější se dnes pokládají spisy právně-politické: * De legibus („O zákonech“, česky 2017) * De republica (závěrečná kapitola je známa pod označením Somnium Scipionis; „O věcech veřejných“, česky 2010) * De officiis („O povinnostech“, česky 1970) *„Citáty Římské“ (přeloženo 1780) Filosofické: * Tusculanae disputationes („Tuskulské hovory“, česky od r. 1921 vícekrát, naposledy 1976, slovensky 1978) * De finibus bonorum et malorum („O nejvyšším dobru a zlu“, česky 1896) * De natura deorum („O povaze bohů“, česky 1946) * Paradoxa stoicorum („Stoické paradoxy“) * Academica * De divinatione („O věštění“) * De fato („O osudu“) * Cato maior de senectute („Cato Starší o stáří“ česky 1934 a 1976) * Laelius de amicitia („Laelius o přátelství“, česky 1940 a 1976).

Rétorické: * De oratore („O řečníkovi“) * Orator („Řečník“) * Brutus (česky 1880)

Přes 900 Ciceronových dopisů, jež ve 14. století objevil v katedrální knihovně ve Veroně Petrarca a další humanisté, vyvolalo vlnu nadšení a i když ukazují autora v méně příznivém světle než jeho veřejné řeči, často se ve výborech vydávají. +more Vypovídají nejen o autorových názorech, ale pravděpodobně i o něm samém. Cicero napsal i několik básní, které se však nepovažují za příliš zdařilé (Maurius, De consulatu suo).

Zajímavosti

Z jeho díla De finibus bonorum et malorum (O nejvyšším dobru a zlu) pochází text, který pod názvem lorem ipsum nebo též Lipsum užívají grafici tradičně jako výplň čili „vatu“. Pochází z kapitoly 1. +more10. 32 a 33, kde se objevuje věta Neque porro quisquam est qui do'lorem ipsum quia dolor sit amet, consectetur, adipisci velit'. (Překlad: „Nikdo nemiluje bolest samu, nevyhledává ji, ani nechce získat, jednoduše proto, že je to bolest…“). Používá se již od 16. století.

Odkazy

Reference

Literatura

M. T. +more Cicero, Caesarianae. Řeči proslovené před Caesarem. Praha: Jednota klasických filologů 2019 * M. T. Cicero, O věcech veřejných. Praha: Oikumené 2010 * M. T. Cicero, Listy přátelům. Praha: Arista 2004 * M. T. Cicero, O povinnostech. Praha: Svoboda 1970 * M. T. Cicero, O přirozenosti bohů. Praha: Jan Laichter 1948 * M. T. Cicero, Předtuchy a výstrahy. Olomouc: Votobia 1996 * M. T. Cicero, Řeči proti Verrovi. Praha: Odeon 1972 * M. T. Cicero, Tuskulské hovory. Cato starší o stáří. Laelius o přátelství. Praha: Svoboda 1976 * M. T. Cicero, Řeč za Sexta Roscia z Amerie. Překlad Petr Hrubý. Praha: A. Storch syn 1893. [url=http://kramerius4. nkp. cz/search/i. jsp. pid=uuid:c1771690-5c6f-11e4-a6f0-5ef3fc9ae867]Dostupné online. [/url] * Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Cicero, str. 116-118. * Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Cicero Marcus Tullius, str. 68. * Ottův slovník naučný, heslo Cicero Marcus Tullius. Sv. 5, str. 352 * I. M. Tronskij, Dějiny antické literatury II. díl. Praha: ČSAV 1956, str. 82.

Externí odkazy

[url=http://kramerius. nkp. +morecz/kramerius/MShowUnit. do. id=7952]Volně dostupný Výbor z řečí Ciceronových v češtině[/url] * [url=http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=22785]Volně dostupný překlad spisu O stáří[/url] * [url=http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=22873]Volně dostupný překlad spisu O nejvyšším dobru a zlu[/url] * [url=http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=22505]Volně dostupný překlad spisu O přátelství[/url] * * [url=http://www. thelatinlibrary. com/cic. html]www. thelatinlibrary. com[/url] - Latinské texty Ciceronových děl * * [url=http://oll. libertyfund. org/index. php. option=com_staticxt&staticfile=show. php%3Fperson=3780&Itemid=27]Spisy v angličtině (Liberty Fund)[/url] * [url=http://www. iep. utm. edu/cicero/]Internet encyclopedia of philosophy, heslo Cicero[/url].

Kategorie:Starověcí římští spisovatelé Kategorie:Starověcí římští politici Kategorie:Starověcí římští řečníci Kategorie:Epistolografové Kategorie:Římští konzulové Kategorie:Starověcí římští právníci Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Narození 3. +more ledna Kategorie:Narození 2. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 7. prosince Kategorie:Úmrtí 1. století př. n. l. Kategorie:Muži Kategorie:Popravení spisovatelé Kategorie:Narození 106 př. n. l. Kategorie:Úmrtí 43 př. n. l. .