Marek Benda
Author
Albert FloresMarek Benda (* 10. listopadu 1968 Praha) je český politik, člen Občanské demokratické strany, v letech 1993 až 2002 a pak od roku 2004 poslanec, který v rámci strany reprezentuje křesťansky zaměřenou a spíše konzervativnější platformu. Od prosince 2012 do srpna 2013 zastával funkci předsedy poslaneckého klubu ODS, opět se jím stal v prosinci 2021. V letech 2017-2021 byl předsedou Ústavně právního výboru sněmovny. Je synem českého disidenta Václava Bendy.
Osobní život
Dětství a dospívání
Marek Benda se narodil 10. listopadu 1968 v Praze jako prvorozený v rodině Václava a Kamily Bendových.
Studium
Vystudoval Střední průmyslovou školu strojní v Praze 5. V letech 1988-1990 studoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kterou však kvůli revolučním událostem nedokončil, stejně jako kvůli zaneprázdnění následnou politickou činností nedokončil v roce 1992 studia filozofie na Filozofické fakultě téže univerzity. +more Při studiu jej podle vlastního vyjádření handicapovala malá znalost cizích jazyků. V letech 2003-2008 studoval na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni potýkající se s kauzou udělování akademických titulů a získal titul magistra. Tématem jeho diplomové práce byl Restituční proces v devadesátých letech.
Titul doktora práv
Na Fakultě právnické ZČU také složil rigorózní zkoušku a získal titul doktora práv (JUDr.), ovšem diplom nepřevzal a titul neužívá.
V říjnu 2009 bylo zjištěno, že jeho rigorózní a magisterská práce na téma Restituční proces v 90. letech jsou shodné a rigorózní navíc nesplňuje standardní podmínky počtu normostran, neboť má sice celkem 109 stran, avšak po přepočtu na normostrany by měla pouze 57 stran. +more Požadovaného počtu alespoň sta stran dosáhl díky zvětšení velikosti písmen a odlišnému řádkování. Vedoucím jeho práce byl Milan Kindl, který uvedl, že práce studentů čte a zabývá se myšlenkami, ale „nepočítá písmenka“. Skupina právníků a akademiků se k ní vyjádřilo dost kriticky. Hovořilo se o již zmíněném rozsahu a především o hrubých pravopisných chybách. Brněnský děkan Jiří Zlatuška doslova prohlásil: „Na pár řádcích svého výjimečného textu udělal autor tolik chyb, že by si zasloužil poslat zpět do základní školy. O nedbalosti, se kterou tomuto prominentovi diplomovou práci akceptoval jeho konzultant, nemluvě. “ Benda nicméně uznal, že daná práce nesplňuje formální předpoklady a protože se již získaného titulu nelze vzdát, chtěl dát škole podnět k odebrání titulu, rektor Západočeské univerzity Josef Průša mu pak chtěl v tomto vyhovět, přičemž rigorózní řízení by absolvoval znovu.
V roce 2010 se však ukázalo, že jak samotný Benda, tak František Korbel, který se na plzeňské právnické fakultě zaobíral případy kontroverzně získaných titulů, dospěli k závěru, že pokud nedošlo k převzetí vysokoškolského diplomu, nemohl Marek Benda ani získat akademický titul. Přesto v červenci téhož roku Benda prohlásil, že rigorózní řízení absolvuje opětovně, k čemuž však nakonec nedošlo.
Soukromý život
Bydlí v Praze-Nuslích. S manželkou Markétou Bendovou mají čtyři děti - Johanu, Jonáše, Apolenu a Amálii.
Politická činnost
Do politiky se zapojil už v březnu 1989, kdy spolu se svým bratrem, Jiřím Dienstbierem ml. , Michalem Semínem a Janem Dusem zorganizovali petici za zrušení paragrafu 53 v tehdejším zákoně o vysokých školách, kterou podepsalo 12 procent studentů MFF UK. +more V říjnu 1989 se tato skupina změnila v uskupení Stuha, u jejíhož zrodu stáli mimo zmíněných také Šimon Pánek a Martin Klíma. 21. listopadu 1989 byl jmenován do Koordinačního stávkového výboru studentů. V roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu (KDS), jejímž předsedou byl jeho otec Václav Benda.
Již krátce po sametové revoluci se v únoru 1990 stal v rámci procesu kooptace do ČNR poslancem České národní rady. Mandát v ČNR obhájil ve volbách v roce 1990 a opětovně byl zvolen volbách v roce 1992 (nyní za koalici ODS-KDS) do České národní rady (volební obvod Středočeský kraj); zasedal v ústavně právním výboru a mandátovém výboru. +more Marek Benda v Poslanecké sněmovně (2013) Po vzniku samostatného Česka v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Opětovně byl do dolní komory českého parlamentu zvolen ve volbách v roce 1996 (v roce 1996 se po sloučení KDS a ODS stal členem Občanské demokratické strany) a volbách v roce 1998. Ve volbách v roce 2002 zvolen nebyl (na kandidátní listině byl totiž umístěn až na 12. místo), ale do sněmovny nastoupil v červenci 2004 jako náhradník; v těchto volbách obdržel 8170 preferenčních hlasů.
Poté byl opětovně zvolen ve volbách v roce 2006 a volbách v roce 2010. Ve volebním období Sněmovny 2010-2013 působil od prosince 2011 v Ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. +more Ve sněmovních volbách v roce 2013 kandidoval v Praze z 10. místa. Díky preferenčním hlasům dosáhl na čtvrtou pozici a znovu se tak stal poslancem. V nově ustanovené sněmovně byl na konci listopadu 2013 zvolen předsedou mandátového a imunitního výboru. Vedl ho ale pouze do 12. prosince, kdy rezignoval, aby uvolnil místo volební lídryni strany Miroslavě Němcové, která nebyla zvolena místopředsedkyní Sněmovny.
V komunálních volbách roku 1994 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 2 za KDS.
Od roku 2006 je předsedou spolku přátel Tchaj-wanu. Od roku 2017 je předsedou meziparlamentní skupiny ČR-Arménie. +more Od listopadu 2017 je předsedou Ústavně právního výboru.
Je nejdéle sloužícím poslancem v historii ČR. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za ODS v Praze. +more Získal 6 183 preferenčních hlasů.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 3. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. +more ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze a obhájil svůj mandát se ziskem 23 164 preferenčních hlasů. V prosinci 2021 se stal předsedou Poslaneckého klubu ODS, jelikož jeho předchůdce Zbyněk Stanjura přijal post ministra financí ČR.
Občanský zákoník
Marek Benda byl zpravodajem sněmovny a jejich orgánů k novému občanskému zákoníku, který kodifikoval soukromé právo, s účinností od 1. 1. +more 2014.
Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
V anketě Zákon roku 2019 získal zákon č. 277/2019 Sb. +more, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv 2. místo. Pozměňovací návrh poslanců Marka Bendy a Martina Kupky a pozměňovací návrhy poslanců Marka Bendy, Jakuba Michálka, Zuzany Ožanové a Věry Procházkové k vládnímu zákonu, se zasloužili o větší předvídatelnost a přehlednost zákonů.
Náhubkový zákon
Benda předložil v roce 2008 návrh novely trestního řádu, tzv. náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňování informací z policejních odposlechů bez souhlasu odposlouchávané osoby. +more Podle kritiků by Bendův návrh mohl výrazně omezit média v informování o zločinech. Proto se osm šéfredaktorů největších českých zpravodajských médií postavilo proti Bendově návrhu a odeslalo dopis Senátu s žádostí, aby se zástupci médií mohli zúčastnit parlamentní diskuse o novele. Bendův pozměňovací návrh schválila Poslanecká sněmovna, ale Senát ho odmítl schválit a vrátil k projednání poslancům, kteří 5. února 2009 navzdory tomuto odporu senátorů schválili zákon v původní podobě. Podle některých takový zákon omezuje svobodu tisku. V roce 2011 byl zákon zmírněn, když informace o trestním řízení již lze v nezbytném rozsahu zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem, který v daném případě převáží nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby.
Nižší zdanění loterií
V říjnu 2022 navrhl snížení sazby daně z hazardu pro loterie z 35 na 23 % s cílem narovnat „čtyři roky staré křivdy bývalé vlády,“ kdy se kurzové sázky, binga a tomboly danily 23 procenty a 35 procenty loterie a technické hry jako herní automaty od ledna 2021 - od přeřazení z 23 na 35 % za vlády Andreje Babiše (ANO). Za nepravdu označil zkratku, že chce snížit zdanění hazardu. +more Proti Bendovu návrhu se vyslovila opozice i koaliční strany KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávisí (STAN). Návrh by zvýšil příjmy loterijním firmám jako Sazka Karla Komárka a snížil je státu a obcím.
Politické zaměření a názory
Podle svých slov vychází z tradičních evropských hodnot, založených na křesťanských tradicích, římském právu a řecké filozofii a ctí svobodu, právní stát a obranu lidských práv tam, kde jsou potlačována. V roce 2018 uvedl, že je monarchista a rozpadu Rakousko-Uherska lituje.
K registrovanému partnerství se vyjádřil takto: „Problém je v tom, že se fakticky jedná o manželství. Naprosto nepochybuji o tom, že dalším požadavkem bude adopce. +more Rodina je tradičně součástí společnosti a není diskriminační, pokud na ni jiný vztah dvou lidí nemá právo. “.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www.marekbenda.cz/]Osobní stránky[/url] *
Kategorie:Poslanci České národní rady Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1992-1996) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1996-1998) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1998-2002) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2002-2006) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2006-2010) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2010-2013) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2013-2017) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2017-2021) Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2021-2025) Kategorie:Osobnosti sametové revoluce Kategorie:Členové ODS Kategorie:Členové Křesťanskodemokratické strany Kategorie:Čeští monarchisté Kategorie:Absolventi Fakulty právnické Západočeské univerzity Kategorie:Narození v roce 1968 Kategorie:Narození 10. +more listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži.