Cesko.wiki Mariánské sousoší (Písek)
Author
Albert FloresMariánské sousoší je mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na korintské hlavici sloupu mezi 10 sochami světců na balustrádě, stojí uprostřed Alšova náměstí v Písku. Vytesali je sochař Christian Widmann v letech 1713-1714 a jeho syn Lazar Widmann roku 1715.
Historie
Když se roku 1713 začal do Čech šířit z Uher a Polska mor, byl v Praze vytištěn spis lékařské fakulty, s doporučením ochrany pomocí modliteb žalmů a modlitby ke svatým patronům proti moru a ke Čtrnácti svatým pomocníkům.
Zavedení jeho platnosti a působení v Písku projednala 9. října 1713 městská rada a téhož dne rozhodla postavit jako první čin ex vota sousoší. +more Dále nařízeno, jakmile se zvonem kdekoliv zazvoní, aby písečtí obyvatelé, kdekoliv cokoliv dělají, padli na kolena a modlili se. Za odvrácení zla bylo usneseno postavit sousoší a 15. října 1713 před hlavním oltářem v kostele Narození Panny Marie Jan Jiřím Kochan z Prachové přečetl slib měšťanů za odpuštění hříchů a odvrácení morové rány, který sám sepsal.
28. listopadu 1713 započaly přípravné práce. +more Plzeňský sochař Christian Widmann, činný v letech 1681−1714, který se již roku 1682 proslavil mariánským sousoším v Plzni, dostal od mě̟sta smlouvu na 280 zlatých. Měl za ně vytesat sochu Panny Marie 3 a 3/4 loktu vysokou, s drakem pod nohama (Immaculatu podle vzoru Bendlovy soch ze Staroměstského náměstí), plastický znak města Písku v kartuši a k tomu sedm soch světců, jimiž budou: sv. Josef s Ježíškem, sv. Václav, svatý papež Pius V. , sv. Šebestián, sv. Roch, sv. Rosálie a sv. Barbora. Dobrodinci pak zaplatili ještě tři další sochy: sv. Vavřince, sv. Františka Xaverského (v pozdvižené levici držel kříž, nyní má jen drobnou náhradu) a sv. Marie Magdalény s lebkou a nádobou na mast. V otcově dílny se tehdy již zaučoval mladý Lazar Widemann, jenž podle O. J. Blažíčka tesal umělecky progresivní, šroubovitě stáčené sochy, jako byl sv. Vavřinec. Dále byl pověřen kameník František Zeber z Horažďovic, aby se svým švagrem Janem Baurem podle sochařovy předlohy vytesal hladký žulový sloup bez patky a bez hlavice a kuželkovou balustrádu na čtyřech schodech. Zadání prací na sloupu zohledňovalo fakt, že do paty sloupu má sochař vytesat mělkou jeskyni s ležící sochou svaté Rosalie a že korintská hlavice sloupu bude vytesána z jednoho kusu kamene s Mariiným drakem. Balustráda má kovanou železnou mříž a za ní kamennou menzu oltáře, u níž lze v případě epidemie sloužit mši místo kostela. K sousoší přibyly ještě 4 nárožní patníky završené koulemi (koule nyní chybějí), propojené železnými řetězy (také chybějíí), aby balustrádu neohrožovaly povozy, jedoucí přes rynek či na něm parkující.
Nutnost vyzdvižení sousoší byla v následujícím roce odůvodněna nutnou ochranou před "nesnesitelnou daní akcízu, až do roku 1714 trvající, velkou neúrodou, padáním dobytka a morovou ranou v městech pražských, kde za 5 měsíců umřelo 45.000 lidí".
Na pokyn primase Reischle vysvětil dne 31. srpna 1714 písecký děkan zvolené místo na Malém rynku. +more Samotný sloup se sochou Panny Marie byly vyzdviženy již 6. října 1714 a k němu na balustrádu postupně přistaveny ostatní sochy. Sousoší bylo zcela dokončeno a posvěceno 8. září roku 1715. Jako projev díků za uchránění města Písek před morem a za zrušení daní k němu bylo za zvuků střelby, hlaholu trub a vlašských bubnů vedeno z mariánského kostela procesí.
Další památky na náměstí
čp. 17 nejužší dům v Písku nazývaný „V nebi“ nebo „U anděla v nebíčku“ * čp. +more 16 dům, dříve hostinec „U bílé labutě“, také „U labutě“, kde bydlel August Sedláček v době studia na gymnáziu. * čp. 36 gotický dům s klenutými sklepy a středověkým zdivem až do prvního patra, fasády klasicistní; památkově chráněno.