Cesko.wiki Marianský příkop
Author
Albert FloresMarianský příkop je geologická struktura nacházející se v oblasti Západních Čech. Jedná se o lineární propadlinu, která je dlouhá přibližně 100 kilometrů a táhne se od Saska přes Karlovy Vary až do Slavkovského lesa. Příkop vznikl v důsledku eroze, kterou způsobil tok řeky Ohře a jejích přítoků. V místech, kde se voda protíná s vrstvami rulových hornin, vznikly úzká a hluboká údolí. Příkop je často obklopen vrstvami sedimentů, které tvoří křídové a terciérní horniny s vyvřelinovými masivy. Tento fenomén je zdrojem geologických a hydrologických jevů v této oblasti. Marianský příkop je také turisticky zajímavý, především díky své malebnosti a bohatství geologických útvarů, které nabízí.
Marianský příkop ▲ na mapě Tichého oceánu Marianský příkop (v češtině obvykle psán Mariánský příkop) je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu, které se nachází východně od souostroví Mariany (Mariánské ostrovy), poblíž ostrova Guam. Jeho součástí je i vůči hladině moře nejhlubší místo zemského povrchu, hloubka podle posledního měření činí 10 994 m (dříve uváděno 10 911 m až 11 034 m) pod hladinou severního Tichého oceánu. Jedná se o nejhlubší známý podmořský příkop. Nejblíže ke středu Země je ale Polární hlubokomořská planina v Severním ledovém oceánu.
_over_the_Marianas_Trench,_23_January_1960_(NH_96797).jpg)
Vznik
Schematický průřez Příkop vzniká na rozhraní dvou subdukujících desek a to přesněji na subdukci Pacifické desky, která se podsouvá pod desku Filipínskou. +more Maximální hloubka příkopu byla změřena na 10 994 metrů (odpovídá 35 798 stop) pod hladinou moře, což je více, než má Mount Everest nad mořskou hladinou.
Život
V Marianském příkopu byla v hloubce 8187 metrů pozorována dle současných poznatků nejhlouběji žijící ryba - Pseudoliparis swirei.
Průzkum
Příkop byl poprvé prozkoumán plavidlem britského námořnictva Challenger II v roce 1951. Průzkumná loď dala i jméno nejhlubší části příkopu tzv. +more Challenger Deep. Pomocí echo odrazů od mořského dna byla určena hloubka na 10 900 metrů na místě . Hloubka byla určena pomocí výpočtu, jak rychle se odraz vrátil od mořského dna, jelikož je známa rychlost šíření zvukové vlny ve vodním prostředí. V oficiálním hlášení se ale z důvodu chyby uvedla hodnota 10 863 metrů. Chybu mělo za následek ruční spouštění a zastavení stopek pro měření doby odrazu. Tato nepatrná odchylka ubrala v prvním měření 37 metrů.
V roce 1957 proběhl další průzkum příkopu tentokrát pomocí sovětské lodi Viťaz, který naměřil hloubku 11 034 metrů v oblasti Mariana Hollow. Toto měření ale nebylo znovu potvrzeno. +more Roku 1962 loď Spencer F. Baird určila největší hloubku na 10 915 metrů. V roce 1984 pak japonská výzkumná loď Takujó (拓洋) specializovaná na hloubkový průzkum určila maximální hloubku na 10 924 metrů, což se často interpretuje jako 10 920 ± 10 metrů. Další japonská výzkumná loď určila pomocí dálkově ovládané ponorky Kaikó (かいこう) maximální hloubku na 10 911 metrů.
Samostatnou kapitolou byl průzkum příkopu, při němž americký poručík Don Walsh a švýcarský oceánolog Jacques Piccard pomocí batyskafu US Navy Trieste prozkoumali dno příkopu. Dne 23. +more ledna 1960 v 13:06 dosáhli dna. Hloubkoměr hlásil hloubku 11 521 metrů, což bylo ale později redukováno na 10 916 metrů. K velkému překvapení byl na dně objeven život v podobě platýsů a garnátů, nicméně v případě platýsů šlo pravděpodobně o omyl.
Naměřený tlak na dně Marianského příkopu dosahoval 1086 baru, což odpovídá tlaku 108,6 MPa, přibližně 1000× většímu tlaku, než je na povrchu moře.
Třetím návštěvníkem dna Marianského příkopu se 26. března 2012 stal americký režisér a amatérský oceánograf James Cameron v batyskafu Deepsea Challenger. +more Jeho cílem bylo kromě průzkumu také natočení unikátních záběrů pro jeho další dokumentární i hrané filmy. Díky použití dvojice stereoskopických kamer na dlouhých výložnících budou tyto záběry dostupné ve 3D. Sestup zahájil v 5:50 místního času a asi za dvě hodiny dosáhl hloubky 10 898 m. Cesta zpět mu trvala asi 70 minut a na hladinu se vynořil kolem poledne.
Čtvrtým člověkem na dně Mariánského příkopu se stal během pěti ponorů ve dnech 28. dubna až 7. +more května 2019 Victor Vesco z americké výpravy Five Deep Expeditions. Vytvořil nový rekord v hlubokomořském ponoru, když sestoupil do hloubky 10 927 metrů; předchozí rekord tak překonal o 16 m. Na místě objevil čtyři dosud neznámé druhy korýšů, ale i plastový odpad.
Kultura
Filmy
Ve vědeckofantastickém filmu Jádro (2006) byl Marianský příkop zvolen jako místo, odkud začala cesta hlavních hrdinů do středu Země. *Na motivy románové série od Stevea Altena byl natočen v roce 2018 film [url=https://www. +morecsfd. cz/film/53979-meg-monstrum-z-hlubin/prehled/]MEG: Monstrum z hlubin[/url]. V tomto snímku je Marianský příkop označen jako oblast, kde do dnešní doby přežil prehistorický obří žralok megalodon (Carcharocles Megalodon).