Cesko.wiki Marie Gabriela z Rottenhanu
Author
Albert FloresMarie Gabriela z Rottenhanu (16. ledna 1784 Vídeň - 21. března 1863 Praha) byla rakouská šlechtična z původem francouzsko-bavorského rodu Rottenhanů. Provdala se za hraběte Jiřího Františka Buquoye a velkou část života prožila na zámku Červený hrádek u Jirkova, odkud úspěšně spravovala rozsáhlé červenohrádecké panství.
.jpg)
Rodina
Marie Gabriela se narodila 16. ledna 1784 ve Vídni. +more Jejími rodiči byli hrabě Jindřich František z Rottenhanu a Marie Gabriela Černínová. Měla jedinou sestru Marii Isabelu (1774-1718), která se provdala za hraběte Jana Nepomuka Chotka. Po smrti rodičů spolu obě sestry vedly řadu právních sporů o majetek, které pokračovaly i po smrti Marie Isabely a definitivně vyřešeny byly až roku 1828.
Dne 15. července 1806 se Marie Gabriela provdala za hraběte Jiřího Františka Buquoye. Narodilo se jim pět dětí:
* Marie Tereza Isabela Buquoyová (20. září 1807 Nové Hrady - 20. +more prosince 1859 Dobříčany), provdaná za Vincenze Zessnera ze Spitzbergu * Marie Gabriela Isabela Buquoyová (3. března 1809 Praha - 17. března 1841 Červený hrádek) * Marie Anna Karolína (18. května 1811 Červený hrádek - 15. května 1898 Praha), provdaná za hraběte Bedřicha Josefa Deyma ze Stříteže * Marie Isabela (18. srpna 1812 - 9. září 1893), provdaná za Johanna Nepomuka Trauttmansdorff-Weinsberga * Jiří Jan Jindřich Buquoy (2. srpna 1814 Červený Hrádek - 2. září 1882 Baden-Baden).
Marie Gabriela zemřela dne 21. března 1863 v Praze.
Správa panství
Správu červenohrádeckého panství převzala Marie Gabriela po své sestře někdy v letech 1809-1810 a legitimní majitelkou se stala nejpozději roku 1811. Aby se sestry majetkově vyrovnaly, převedla na Marii Isabelu svůj podíl zámku Jemniště. +more V roce 1832 rozšířila červenohrádecké panství o Přísečnici, kterou koupila od knížete Otty ze Šumburka, a roku 1839 přikoupila od královské komory panství Hauenštejn s Měděncem.
Hospodářskou situaci v té době komplikovaly napoleonské války a s nimi spojené přesuny vojsk. Roku 1809 okolí Jirkova sužoval oddíl vojáků z Vestfálska, ale nejhorší dobou se stal rok 1813 poznamenaný nájezdy Rusů, které vedl +more_Pavlovič'>Alexandr I. Pavlovič, a nemoci, jež rozšířili vojáci utáboření ve Vinařicích.
Kromě správy panství se Marie Gabriela účastnila veřejného života a podporovala řadu organizací, jako byly Spolek přátel umění pro církevní hudbu v Čechách, Klárův slepecký ústav a Český umělecký spolek. Nejen na svém panství pořádala sbírky na podporu chudých. +more Dne 22. dubna 1848 osobně na svém panství zrušila poddanství.
Na Červeném hrádku hraběnka nechala výrazně upravit přilehlý krajinářský park, ve kterém založila nebo upravila řadu drobných staveb. V bezprostředním sousedství zámku zřídila klasicistní besídku ve stylu sala terreny, bažantnici nebo užitkovou zahradu se sady.
Náklady spojené s úpravami zámku nebo filantropií mohla Marie Gabriela financovat díky rozvinutému hospodářství, kterému se věnoval už její otec. Jádrem hospodaření byly železárny v Kalku a Gabrielině Huti. +more Spolu s Přísečnickým panstvím získala také Kovářskou a načas zachránila tamější železárnu před úpadkem. Podřídila ji většímu podniku v Kalku a roku 1834 oba provozy spojila přes Přísečnici nově postavenou silnicí. Jinou silnici nechala nákladem 170 tisíc zlatých vybudovat z Červeného Hrádku přes Boleboř do Kalku. V letech 1834-1849 vlastnila v březeneckou papírnu. Papírnu v Jirkově v obavách způsobených výhrůžkami zapálením raději v neklidné době po roce 1848 uzavřela. Podnikala také v uhelném průmyslu. V Horní Vsi v letech 1857-1865 provozovala hnědouhelný důl Milosrdenství Boží a od roku 1853 jí patřil většinový podíl v černouhelných dolech u Brandova.
K menším zakladatelským počinům patří například hospoda v Červeném Hrádku, Telšská myslivna nad údolím Bíliny nebo jirkovská škola přestavěná roku 1906 na spořitelnu.