Cesko.wiki Marie Krescencie ze Seilernu
Author
Albert FloresMarie Krescencie hraběnka ze Seilernu a Aspangu (německy Crescence Gräfin von Seilern und Aspang, vysl. [kresans], někdy též maďarsky jako Seylern-Aspang Crescentia, 13. března 1799, Brno - 30. července 1875, Nagycenk) byla rakousko-uherská šlechtična z hraběcího rodu Seilern-Aspang. Jejím prvním manželem byl hrabě Károly Zichy a druhým významný maďarský politik István Széchenyi.
Život
vlevo +morejpg|náhled'> Pamětní deska Istvána Széchenyiho a Marie Krescencie ze Seilernu na ulici Mészáros 1 v Budapešti. Marie Krescencie se narodila jako Maria Crescentia Caroline Maximiliana hraběnka ze Seilernu a Aspangu, dcera hraběte Karla ze Seilernu a Aspangu (1756-1806) a jeho manželky Maxmiliany z Wurmbrand-Stuppachu (1770-1830).
3. srpna 1819 se provdala o 20 let staršího ovdovělého hraběte Karla Zichyho, se kterým měla sedm dětí.
* 1. Karolína (6. +more 6. 1820, Vídeň - 11. 4. 1906, tamtéž), manž. 1842 hrabě Dénes Festetics de Tolna (12. 1. 1813, Budapešť - 15. 7. 1891, Vídeň) * 2. Aladár (23. 6. 1821 - 7. 1. 1856) * 3. Marie Maximiliana (12. 10. 1822, Vídeň - 8. 3. 1881, tamtéž), manž. 1851 hrabě Antonín de Padua von Wenckheim (17. 3. 1813, Červený Kameň - 4. 11. 1864, Vídeň) * 4. Géza (2. 4. 1828 - 16. 2. 1911, Nagycenk) * 5. Emerich (Imre, 6. 12. 1831 - 15. 12. 1892, Monastyryska), manž. 1866 Luisa Wulfling (27. 2. 1819, Monastyryska - 1919) * 6. Rudolf Emil (11. 6. 1833, Budapešť - 16. 1. 1893, Košice), manž. 1864 Jakobina Péchy de Pécsújfalu (13. 1. 1846, Boldogkőváralja, Borsod-Abaúj-Zemplén - 23. 3. 1915, Košice) * 7. Helena (Ilona, 9. 8. 1834, Šoproň - 12. 7. 1883, Vídeň), I. manž. 1856 hrabě Oswald Pallavicini (2. 6. 1817, Vídeň - 12. 6. 1877, Šoproň), II. manž. 1878 hrabě Kryštof z Degenfeld-Schonburgu (3. 5. 1831, Mohuč - 14. 3. 1908, Gorizia).
V roce 1818 se seznámila s Istvánem Széchenyim a 2. srpna 1824 začal jejich hlubší vztah. +more Po smrti Karla Zichyho v roce 1834 se 4. února 1836 za Széchenyiho provdala a stala se tak Maďarkou. V tomto manželství povila dva syny a dceru, která však zemřela krátce po narození.
* Béla Štěpán (3. 2. +more 1837, Pešť - 2. 12. 1918, tamtéž), manž. 1870 Johana Erdődyová (10. 4. 1846 - 18. 10. 1872, Nagycenk) * Ödön (14. 12. 1839, Prešpurk - 24. 3. 1922, Konstantinopol), první důstojník z budapešťské Hasičského záchranného sboru, první prezident Národní asociace Hasičského záchranného sboru Maďarska. Na základě zkušeností ze zahraničí založil prvni moderní hasičský sbor v Budapešti. První hasičský sbor byl provozovaný jako dobrovolná organizace a 1. února 1870 došlo k založení prvního placeného hasičského sboru, který čítal 12 mužů. Hrabě Széchenyi byl vedoucí důstojník obou organizací. V roce 1874 odcestoval do Turecka na pozvání k sultánovi a založit hasičský sbor v Konstantinopoli, kde zůstal až do své smrti. Za své vynikající úspěchy získal titul paša, I. manž. 1864 Irma Almay (19. 9. 1844, Pešť - 19. 2. 1891, Vídeň), II. manž. Eftália Christopulos (13. 5. 1854, Konstantinopol - 9. 6. 1918, tamtéž), * Julie (15. 1. 1844, Prešpurk - 31. 1. 1844, tamtéž).
Hraběnka Marie Krescencie Széchenyiová zemřela na zámku Széchenyi v Nagycenku (Großzinkendorf), poblíž Šoproně, kde byla pohřbena.
Zajímavosti
Článek v deníku Jelenkor o zasazení prvního platanu na zadní straně pamětní kašny na náměstí Szabadság tér. +more O výstavbě Széchenyiho řetězového mostu v Budapešti se říká, že Marie Krescencie chtěla často navštěvovat Pešť suchou nohou, proto prý její manžel István Széchenyi začal plánovat stavbu mostu. Maďarský spisovatel Ferenc Herczeg o tom napsal hru A Híd („Most“).
3. března 1846 zasadila první platan na dnešním náměstí Svobody (Szabadság tér) v Pešti.
Literatura
Constantin von Wurzbach: Seilern, Crescentia Gräfin. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. +more 34. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1877, S. 21 (digitalizováno). * Denis Silagi: Der größte Ungar. Graf Stephan Széchenyi. Herold, Wien/München 1967. * Andreas Oplatka: Graf Stephan Széchenyi. Der Mann, der Ungarn schuf. Zsolnay, Wien 2004, ISBN 3-552-05317-4. * Sheila Patel: Adeliges Familienleben, weibliche Schreibpraxis. Die Tagebücher der Maria Esterházy-Galántha (1809-1861). Campus, Frankfurt am Main 2015, ISBN 978-3-593-50288-5. * Lenke Nagy: Crescence. Gróf Széchényi Istvánné élete. Budapest 1942. * Anna Kelp: Széchenyi és Crescence. Derzsery Kiadó, Adelaide 1985. * Széchenyi választása. Széchenyi István és Seilern Crescence levelezése. Balassi, Budapest 2001, ISBN 963-506-405-5. * Ferenc Velkey: Történelmi arcképcsarnok (gróf Széchenyi Istvánné Seilern Crescence). Új horizont, 2002.