Cesko.wiki Marie Luisa Hesensko-Kasselská
Author
Albert FloresMarie Luisa Hesensko-Kasselská (7. února 1688, Kassel - 9. dubna 1765, Leeuwarden) byla lankraběnka Hesensko-Kasselská a oranžská kněžna, jedna z mála žen, které získaly tento titul. Jejím otcem byl lankrabě Karel I. Hesensko-Kasselský a jeho manželka Marie Amálie Kuronská. Vzala si místodržitele Fríska a pozdějšího oranžského knížete Jana Viléma Frisa.
Nezvyklé je hlavně to, že Marie Luisa vládla celkem dvakrát za svůj život: poprvé jako regentka za svého syna Viléma IV. +more a podruhé, až do své smrti, za svého vnuka Viléma V. .
Rodina
Marie Luisa (vlevo) se svými dětmi Marie Luisa byla jedním ze sedmnácti dětí, které měl lankrabě Karel Hesensko-Kasselský se svojí příbuznou Marií Amálií Kuronskou. +more Jejím sourozencem je například i Frederik I. Švédský nebo Vilém VIII. Hesensko-Kasselský. Mariini prarodiče z otcovy strany byli Vilém IV. Hesensko-Kasselský a Hedvika Žofie Braniborská. Z matčiny strany to byli Jacob Kettler, kuronský vévoda, a Luisa Šarlota Braniborská.
Manželství a děti
Dne 26. +more dubna 1709 se Marie Luisa provdala za Jana Viléma Frisa, oranžského knížete. Byl nejstarším žijícím synem Jindřicha Kazimíra II. , nasavsko-dietzského knížete a Henrietty Amálie Anhaltsko-Desavské. Jeho titul zdědil roku 1702 Vilém III. , oranžský kníže, díky své příbuznosti s Fredrikem Hendrikem a Vilémem I. zvaným Tichým.
Za jejich zasnoubením pravděpodobně stála skutečnost, že Jana Viléma se vícekrát pokusili zabít jeho nepřátelé usilující o titul oranžského knížete. Jeho matka Henrietta Amálie proto rychle začala hledat vhodnou nevěstu pro svého syna, která by byla s královským rodem spřízněna blíže než on. +more V úvahu připadalo několik dívek, týden po cestě do Hesensko-kasselského knížectví se ale Jan Vilém zasnoubil právě s Marií Luisou. Tehdy bylo Marii dvacet let a obecně se o ní nemluvilo jako o krásné dámě. Měla prý příliš tvrdé rysy a nevzhledně vystupující nos. Přesto se spolu Marie Luisa a Jan Vilém vzali a krátkou dobu spolu byli šťastni, než Jan nešťastnou náhodou utonul roku 1711. V té době spolu již měli dceru Amálii a krátce po jeho smrti se narodil i pohrobek Vilém, později známý jako Vilém IV. Oranžský.
Život
Vzhledem k tomu, že její manžel zemřel zatímco ona byla těhotná, její syn Vilém zdědil titul oranžského knížete již šest týdnů po narození. Jako regentka proto vládla Marie Luisa až do roku 1731 a za její vlády se měla zem velmi dobře, přestože byla v těchto věcech nezkušená. +more Za své vlády zažila několik přírodních katastrof, jako bylo několik špatných sklizní za sebou nebo tuhé zimy. Rychle si získala i oblibu obyvatelstva. Byla známá svojí inteligencí a laskavostí. Velkým problémem doby byli i parazité z Dálného Východu ničící hráze. Na jejich opravy bylo potřeba mnoho peněz a zvýšení daní v Haagu nebylo možné, proto přijela osobně za americkým generálem, který zrovna přebýval v Nizozemsku. Při odjezdu již měla k dispozici velkou částku peněz a jelo s ní i několik dobrovolníků pro opravy hrází.
Po návštěvě Francie v roce 1736 udržovala korespondenci s náboženským a sociálním reformátorem Mikulášem Ludvíkem. Marie sama byla věřící a poskytovala útočiště pronásledovaným protestantům, kteří prchali před Habsburky. +more Dokonce, i přes odpor svého syna Viléma, dovolila velké skupince Moravanů usadit se v knížectví.
Pro svého syna dohodla sňatek s Annou Hannoverskou. Ona sama se s ní však setkala pouze několikrát za život, jelikož žila ve svém vlastním domě v ústraní od zbytku rodiny.
Mezi lety 1759 až do své smrti roku 1765 byla regentkou za nedospělého vnuka Viléma V. Ještě před ní tuto funkci vykonávala její snacha, Anna Hannoverská a po Marii pak její vnučka Karolína.
Marie Luisa byla vdovou 54 let. 9. dubna 1765 v Leeuwardenu zemřela. Přežila i svého vlastního syna o čtrnáct let.