Marie Tereza Luisa Savojská

Technology

12 hours ago

Author

Marie Tereza Luisa Savojská (často psaná jen Marie Luisa; 8. září 1749, Turín - 3. září 1792, Paříž) byla francouzská šlechtična italského původu a důvěrnice královny Marie Antoinetty, zavražděná během zářijových masakrů za francouzské revoluce. Narodila se jako savojská princezna (její rodné italské jméno bylo Maria Teresa Luisa di Savoia-Carignano) a sňatkem s bourbonským princem se stala kněžnou z Lamballe (francouzsky princesse de Lamballe; česky překládáno také kněžna z Lamballe) a členkou francouzské královské rodiny. Jako dvorní dáma a superintendantka domácnosti královny Marie Antoinetty byla její nejbližší důvěrnicí, dobrovolně ji následovala do zajetí a byla zabita pařížskou lůzou poté, co odmítla složit přísahu proti monarchii.

Život

Marie Luisa Savojská byla čtvrtou dcerou Ludvíka Viktora Savojského, prince z Carignana, praděda krále Karla Alberta, a Kristýny Jindřišky Hessensko-Rheinfelsko-Rothenburské.

V roce 1767 se provdala za Ludvíka Alexandra Bourbonského, prince de Lamballe (1747-1768), syna vévody Ludvíka Bourboského, vnuka hraběte z Toulouse a pravnuka Ludvíka XIV. +more Když její manžel o rok později zemřel, ona a její tchán se odstěhovali na zámek Rambouillet. Tam žila až do sňatku dauphina Ludvíka Augusta (budoucího Ludvíka XVI. ), a poté se vrátila ke dvoru ve Versailles.

Královna Marie Antoinetta si kněžnu de Lamballe vybrala jako svou nejbližší společnici a důvěrnici. Kněžna byla velmi nestálá a nervózní, ale také mimořádně loajální. +more Podle současných poznatků zřejmě trpěla mírnou formou epilepsie, což vedlo k tomu, že bývala i po několik hodin v bezvědomí. Po svém nástupu na trůn ji Marie Antoinetta jmenovala proti odporu krále superintendantkou (ředitelkou) královské domácnosti. V letech 1776 až 1785 se madame de Polignac podařilo ji odstavit. Ale když královnu unavila chamtivost rodiny Polignaců, znovu se obrátila k madame de Lamballe. Od roku 1785 až do francouzské revoluce byla kněžna de Lamballe nejbližší přítelkyní Marie Antoinetty.

+more1|náhled|Zářijové_masakry_v_Paříži,_dobová_rytina,_vražda_kněžny_de_Lamballe_je_uprostřed_obrázku_s_číslem_2'>vlevo 6. října 1789, v tzv. den poissardů, převezli ozbrojenci povstalecké Národní gardy královskou rodinu z Versailles do revoluční Paříže. V Tuilerijském paláci sloužil kněžnin salon jako místo setkání královny a členů Národního shromáždění. Tato setkání se konala jednou za měsíc a byla jedinou významnou společenskou událostí, které se královna zúčastnila. Kněžna de Lamballe v roce 1791 odcestovala do Anglie, kde se snažila získat pomoc pro královskou rodinu, a po návratu pokračovala ve službách královně až do 10. srpna 1792, dne útoku na Tuileries. Pak byli dvořané uvězněni v Tour du Temple, bývalém hradu templářských rytířů. Povstalci měli podezření, že madam de Lamballe je osobou, od níž pocházejí všechny intriky proti revolučnímu hnutí v Paříži.

19. srpna 1792 byla kněžna převezena do vězení La Force. +more Nebyla jediná z dvořanů, která byla toho dne oddělena od královské rodiny; uvězněny byly také madame de Tourzel, vychovatelka následníka trůnu, a její dcera Pauline. Předpokládá se však, že hrabě Mirabeau dokázal madame de Tourzel a její dceru z vězení dostat pomocí velkého úplatku. Snažil se osvobodit také paní de Lamballe, ale žádná z jím nabízených částek nebyla dost vysoká.

Když kněžna de Lamballe odmítla u soudu složit přísahu proti monarchii, byla 3. září 1792 předána davu pařížské lůzy. +more Následovalo týrání a vražda. Její hlavu poté nabodli na kopí a odnesli před okna vězení Marie Antoinetty.

Odkazy

Reference

Literatura

Elisabeth Guénard: Mémoires historiques de Marie-Thérèse-Louise de Carignan, Princesse de Lamballe, une des principales victimes des Journées des 2 et 3 Septembre 1792. 2 Bände, Lerouge, Paris 1815 (1: [url=https://gallica. +morebnf. fr/ark:/12148/bpt6k205354x. image];]2: [https://gallica. bnf. fr/ark:/12148/bpt6k2053559[/url]). * Mathurin F. de Lescure: La Princesse de Lamballe Marie-Thérèse-Louise de Savoie-Carignan. Sa vie, sa mort (1749-1792); d'après des documents inédits. Plon, Paris 1864 [https://gallica. bnf. fr/ark:/12148/bpt6k57218573]). * Georges Bertin: Madame de Lamballe. 3. Auflage. Paul, Paris 1903 (Nachdruck der Ausgaber von 1888). * Francis Montefiore: The Princesse de Lamballe. A sketch. Richard Dentley Press, London 1896. * Catherine Hyde, marquise de Gouvion Broglie Scolari (Hrsg. ): Secret Memoirs of Princess Lamballe: Being Her Journals, Letters, and Conversations During Her Confidential Relations with Marie Antoinette. M. Walter Dunne, New York/London 1901 ([https://archive. org/details/SecretMemoirsOfPrincessLamballe/page/n6/mode/1up]). * Lucien Lambeau: Essais sur la mort de madame la princesse de Lamballe. Lefebvre-Ducrocq, Lille 1902. * Blanche C. Hardy: Princesse de Lamballe. A biography. Constable, London 1908. * Michel de Decker: La Princesse de Lamballe. Mourir pour la reine. Pygmalion, Paris 1999, ISBN 2-85704-585-9. * Alain Vircondelet: La Princesse de Lamballe. L’Ange de Marie-Antoinette; biographie. 2. Auflage. Flammarion, Paris 2005, ISBN 2-08-068909-6.