Martha Roslerová

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Martha Roslerová je americká umělkyně a teoretička. Je známá především pro svá díla v oblasti performance, fotografie, videa, instalace a textu. Narodila se v New Yorku a v současné době žije a pracuje v Brooklynu. Roslerová se zabývá kritikou konzumní kultury, genderovou rovností a politickými problémy. Je také autorkou mnoha textů, ve kterých se zaměřuje na umění, fotografii a média. Je považována za jednu z nejvýznamnějších feministických umělkyň a je členkou různých uměleckých organizací a skupin. Její práce byly vystavovány a publikovány po celém světě a získala mnoho ocenění za svůj přínos k uměleckému světu.

Martha Roslerová (nepřechýleně Martha Rosler; * 29. července 1943 Brooklyn, New York) je americká umělkyně, která pracuje v oblasti ‎‎videoartu‎‎, ‎‎fotografie‎‎ a ‎‎fotomontáže‎‎, ‎‎performance‎‎ a ‎‎instalace‎‎.‎ Věnuje se také pedagogické práci a píše texty o umění a kultuře. Je jednou ze zakladatelek feministického umění, zabývá se tématy moci, militarismu, feminismu, sociální nerovnosti. Vyjadřuje se k široké škále politických a společenských oblastí a své názory prezentuje ve své umělecké tvorbě. Její dílo otevřeně revoltuje proti společenským a genderovým stereotypům a odhaluje mechanismy západní konzumní společnosti. Vydala také několik knih fotografií, textů a komentářů k veřejnému prostoru, od letišť a silnic až po bydlení a gentrifikaci.  

...

Životopis

Vyrůstala v nábožensky založené židovské rodině v Brooklynu. Začala malovat už v základní škole, později získala stipendium na umělecké kurzy od Brooklynského muzea. +more Kromě hodin kreslení začala fotografovat. Vystudovala ‎‎Střední školu Erasmus Hall High School‎‎ v Brooklynu, v roce 1965 získala bakalářský titul na Brooklyn College v New Yorku a v roce 1974 titul magistry umění na ‎‎Kalifornské univerzitě v San Diegu‎‎. Přestože ji umění přitahovalo, nedovedla si představit, že by se jím mohla živit a být profesionální umělkyní. Po absolvování vysoké školy se přestěhovala do San Francisca, kde získala místo redaktorky ve vydavatelství a začala psát recenze pro umělecké časopisy. Umění se věnovala ve volném čase, s přáteli vedla diskuse o umění. Práce redaktorky podporovala její feministické názory, které sdílela už před odchodem na univerzitu. Zapojila se do hnutí za rovnoprávnost žen a protiválečné agitace. Od počátku kariéry se v její tvorbě odrážel zájem o různé sociální problémy a občanská práva.

V roce 1980 se vrátila do New Yorku. Vyučovala fotografii a média, stejně jako historii fotografií a videa a kritické studie na ‎‎Rutgers University‎‎ v New Brunswicku v New Jersey, kde byla třicet let profesorkou. +more Vyučovala také na ‎‎Städelschule ve Frankfurtu‎‎ nad ‎‎Mohanem v Německu‎‎ a působila jako hostující profesorka na kampusech Kalifornské univerzity v San Diegu a Irvine a jinde. Absolvovala rezidenční pobyty v Umbertide v Itálii (2009) a Berlíně (2011) v rámci programu DAAD.

Žije a pracuje v Brooklynu v New Yorku. V roce 1967 se jí narodil syn Josh Neufeld, který je výtvarníkem, ilustrátorem a autorem komiksů. +more S matkou spolupracoval na řadě projektů.

Roslerová je členkou Asociace nezávislého filmu a videa a Společnosti pro fotografii. Působila jako poradce v různých uměleckých a vzdělávacích institucích v New Yorku.‎

Získala Mezinárodní cenu Spectrum za fotografii za rok 2005, Cenu Oskara Kokoschky (nejvyšší rakouskou cenu výtvarného umění) v roce 2006 a cenu Anonymous Was A Woman v roce 2007. V roce 2010 obdržela cenu Guggenheimova muzea v New Yorku za celoživotní přínos. +more V roce 2012 jí byl udělen doktorát honoris causa na Nova Scotia College of Art and Design v Halifaxu.

Výstavy

Roslerová se poprvé představila v umělecké galerii na Kalifornské univerzitě v San Diegu v roce 1973, kde v instalaci Monumental Garage Sale komentovala spotřebu a domácí život v Kalifornii. Měla samostatné výstavy v různých institucích USA i dalších zemí, včetně Seattle Museum of Art, Seattle (2016); Muzeum moderního umění, New York (2012); Centro José Guerrero, Granada, Španělsko (2009-10); Centre Pompidou, Paříž (2000); Muzeum moderního umění, Oxford (1990); a Dia Art Foundation, New York (1989). +more Její práce byly také zařazeny do významných skupinových výstav, jako je ‎‎Whitney Biennial‎‎ (1979, 1983, 1987 a 1990), ‎‎Documenta 7‎‎ a ‎‎12‎‎ (1982 a 2007), bienále v Havaně (1986), Benátkách (2003), ‎‎Liverpoolu (2004), ‎‎Taipei (2004) a ‎‎Skulptur Projekte‎‎ (2007). U příležitosti 75. narozenin Marthy Roslerové se v roce 2018 konala výstava Irrespective v Žídovském muzeu v New Yorku představující její pět desetiletí trvající tvorbu, zahrnující instalace, fotografické série, sochy a videa.

Putovní samostatné výstavy:

* 1972-2012 Garage Sale, SanDiego, San Francisco, New York, Stockholm, Hannover, Dublin, Londýn, Basilej * 1981-1982 Watchwords of the Eighties (performance), Ohio, Alberta, Toronto, New York, Kassel * 1998-2000 Martha Rosler: Position in the Life World (retrospektiva), Birmingham, Villeurbanne, Vídeň, Barcelona, New York * 2005-2009 Martha Rosler Library, New York, Frankfurt, Antverpy, Berlín, Paříž, Liverpool. Edinburgh, Amherst * 2009-2010 If you lived here still: An archive exhibition, New York, Utrecht, Barcelona

V České republice bylo fotografické dílo Marthy Roeslerové poprvé představeno v roce 2008 na výstavě Vášnivé signály v galerii Langhans v Praze.

Její díla jsou ve stálých sbírkách mnoha muzeí, včetně Metropolitního muzea umění, Muzea amerického umění Whitneyové a Guggenheimova muzea v New Yorku; Institutu umění v Chicagu; Sanfranciského muzea moderního umění a Long Beach Museum of Art v Kalifornii; Muzea současného umění, Houston; Městského muzea Stedelijk v Amsterdamu; Muzea Moderny ve Stockholmu; Tate Gallery v Londýně; Museu d'Art Contemporani de Barcelona v ​​Barceloně; Muzea královny Sofíe v Madridu; a Australské národní galerie v Canbeře.

Tvorba

Začínala jako malířka, její první práce byly ve stylu abstraktního expresionismu. Až do počátku 70. +more let 20. století malovala velká abstraktní plána.

V roce 1964, během studia na Brooklyn College, Roslerová začala pořizovat fotografie dokumentující ulice jejího rodného Brooklynu. Během studií v San Diegu se její zájem o video, film a fotografování prohloubil, protože jejich prostřednictvím se mohla více angažovat v sociální sféře a projevovat své názory na současnou společnost. +more Ve svých performancích, videích, textových dílech, fotografiích a instalacích konfrontuje své diváky s politickými tématy a rolemi médií, analyzuje každodenní, domácí a městský život z feministického pohledu, který zcela nepostrádá humor. Roslerová byla součástí první generace umělců, která v 70. letech 20. století používala video pro umělecké účely. Často vytváří fotografie v rozsáhlých sériích, které s postupem času zaznamenávají posuny v kultuře, kterou zkoumá.

Na protest proti válce ve Vietnamu začala vytvářet politické fotomontáže a jejich fotokopie rozdávala na protiválečných demonstracích. Roslerová po mnoho let produkovala díla o válce a otázkách národní bezpečnosti, propojovala život doma s vedením války v zahraničí, v čemž hrála klíčovou roli její série fotomontáží. +more Jedním z jejích nejslavnějších děl je série fotomontáží s názvem Krásné bydlení: Válka až do domu (Bringing the War Home) z let 1967 až 1972, která umisťuje válečné scény do luxusních amerických domácích interiérů. V roce 2004 vytvořila pokračování tohoto cyklu s podtitulem Válka až do domu: Nová série, ve které konfrontovala bezstarostnou konzumní západní společnost s válkami v Afghánistánu a Iráku. Zkoumá roli masmédií ve válečných dobách. Na ni navázala v roce 2008 další sérií jasně barevných digitálně tištěných obrázků, kterými chtěla vyjádřit přesvědčení, že i přes proměny času společnost přistupuje k válkám stále stejným způsobem. Roslerová kritizovala nátlakové a nečestné účinky vztahu mezi médii, politikou a soukromou sférou v dílech jako Domination and the Everyday (1978), If It's Too Bad to Be True, It Could Be DISINFORMATION (1985)a dalších.

V umělecké praxi 70. let se pak zaměřila především na odhalení reklamních stereotypů, ve kterých ženy hrály ponižující roli. +more K jejím nejznámějším dílům patří cyklus 32 fotomontáží Krása nezná žádnou bolest, aneb tělo krásné (Body Beautiful, or Beauty Knows No Pain), který vznikl v letech 1966-72. V roce 1975 natočila krátké video Semiotics of the Kitchen, parodii na televizní kuchařskou show. Martha Reslerová v roli moderátorky stojí v kuchyni, obklopená lednicí, stolem a sporákem, prochází abecedou od A do Z a přiřazuje písmeno k různým nástrojům, které se v tomto domácím prostoru nacházejí. Útočí na tradiční domácí roli žen tím, že přeměňuje kuchyňské nástroje na násilné zbraně. Tato práce je důležitým a zásadním příkladem raného feministického umění a vizuálně potvrzuje důležitost Roslerové v tomto hnutí. Později získala pozornost svým dílem Martha Rosler Reads Vogue (1982), ve kterém zesměšňovala časopis Vogue a její inzerenty za přílišné zdůrazňování důležitosti ženského vzhledu. Odhalovala mediální nátlak, kterému jsou ženy vystaveny, aby se cítily přijatelné v rámci všeobecných měřítek: příkladem jsou videa Vital Statistics of a Citizen, Simply Obtained (1977), Losing: A Conversation With The Parents (1977) nebo Born to be Sold (1988).

Po návratu do New Yorku na počátku 80. let se její zájem zaměřil na průzkum městského života, bydlení a problematiku bezdomovectví. +more V roce 1989 Roslerová zorganizovala v průběhu několika měsíců projekt If You Lived Here. . . , kterým reagovala na politické a ekonomické  problémy městského bydlení, gentrifikace a bezdomovectví ve vztahu k politickému, finančnímu a uměleckému systému v  New Yorku. Aktivně se do něj zapojilo více než 50 umělců, aktivistů, obhájců, volených zástupců, akademiků a členů místní komunity. Produkovala související animaci s názvem Housing Is a Human Right (1989), která byla promítána na Times Square. Spojila konceptuální umění se zájmy politického dokumentu. Na toto téma vydala i dvě knihy. V této souvislosti se začala více věnovat fotografické a dokumentační tvorbě. Zachycovala nejen místa pro bydlení, ale i veřejné prostory, hlavně městské ulice a dopravu, která jsou nezbytné pro komunikaci a pro život obecně. Foto-textová instalace Bowery ve dvou nesourodých popisných systémech (The Bowery in Two Indequate Descriptive Systems, 1974-1975) složená ze 24 panelů zachycuje proměnu luxusní newyorské čtvrti plné butiků a drahých restaurací ve čtvrť bezdomovců, alkoholiků a životních ztroskotanců. Dílo spojuje černobílé fotografie opuštěných výloh a fasád budov s metaforami o opilosti komponovanými na stroji psaných stránkách. Instalace Martha Rosler Library (Muzeum Edinburgh, 2008) Instalace Martha Rosler Library sestávající z více než 7 500 knih z její osobní sbírky cestovala v letech 2005 až 2009 po New Yorku, Frankfurtu, Berlíně, Antverpách a Paříži. Návštěvníci si mohli knihy z různých oblastí především literatury faktu vzít do ruky, prohlédnout a na místě v nich číst. Knihovna byla především čítárna, nikoli půjčovna; pro vytváření černobílých a barevných kopií byla k dispozici kopírka. Zveřejňováním těchto materiálů Roslerová chtěla zrušit hranici mezi veřejným a soukromým, domácím a politickým, analytickým a aktivistickým. Záměrem bylo upozornit mladší generaci na krásu knih a množství informací a argumentů důležitých pro náš život. Podobný účel měla další instalace Off the Shelf: War and Empir (2008-2018) je série digitálních obrázků zobrazující malé části knihovny Marthy Roslerové, která vznikla během vrcholící druhé irácké války. Jsou na ní hřbety různých knih literatury faktu od politické historie a teorie až po současné inkarnace imperiální moci a zničující důsledky války proti terorismu. Za hřbety však není žádná kniha, jsou to návrhy pro čtenáře, pokud se chtějí dozvědět více o umění, aktivismu, vzdělání, městském prostoru nebo historii válek či revolucí.

Je také známá svým psaním a přednáškami, s nimiž cestovala po celém světě. Publikovala také přes patnáct knih svých děl a učebnic zkoumajících roli fotografie a umění, veřejného prostoru, dopravy, ale i veřejného bydlení a bezdomovectví. +more Její esej z roku 1981 o dokumentární fotografii In, around, and Afterthoughts byla publikována a přeložena do mnoha jazyků. Řada článků byla publikována v časopisech jako Artforum, Afterimage,Texte zur Kunst a dalších.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top