Martinický palác

Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze je čtyřkřídlá budova, jejíž hlavní průčelí je obráceno na náměstí a jedno boční křídlo je v Kanovnické ulici. Patří mezi nejkrásnější renesanční stavby Prahy druhé poloviny 16. století.

Historie

Jeden z malých sálů Martinického paláce +moreJPG|vlevo|náhled|150px'>Erb nad vchodem.

Budova, postavená několik let po požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541, stojí na místě několika středověkých domů, z nichž jeden dříve obýval kronikář Beneš Krabice z Weitmile. Byla v majetku Ondřeje Teyfla z Kinsdorfu a Zeilberku a v roce 1589 byla prodána Jiřímu Bořitovi z Martinic na Smečně, který ji začal okamžitě přestavovat. +more Z té doby jsou venkovní sgrafita na hlavním i dvorním průčelí, kde jsou zobrazeny výjevy ze života Josefa Egyptského, skutky Samsonovy a hrdinské činy Herkulovy.

Dalším majitelem byl synovec Jiřího Jaroslav Bořita z Martinic, známý z třetí pražské defenestrace v roce 1618. Ten nechal po roce 1620 budovu rozšířit o jedno patro, přistavět severní křídlo s velkým sálem a do hlavního průčelí vsadit desku z červeného mramoru s heraldickým znakem Martiniců - hvězdou a leknínovými stvoly s kořeny. +more Nad průčelím byl postaven štít v raně barokním stylu. Po roce 1649 ještě Barbora, vdova po Jaroslavu Bořitovi, nechala síně doplnit malovanými trámovými stropy. K hlavnímu sálu byla připojena kaple s pozoruhodnou výzdobou.

Palác byl v majetku rodu Martiniců až do roku 1788, kdy zemřel poslední mužský potomek rodu. Tehdy už v něm byly pouze kanceláře a byty. +more V roce 1799 se stal palác vlastnictvím Josefy Weitenweberové a po přebudování v něm vzniklo 26 bytových jednotek, za další majitelky dokonce 70, když byl velký sál přepažen a rozdělen na dvě patra. Nájemní byty byly v paláci až do roku 1967.

20. století

V letech 1967-1973 byl palác rekonstruován podle plánu, který zpracoval architekt Zdeněk Hölzel pro Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy. Na základě dochovaných velice přesných nákresů a plánů, které na začátku +more_století'>19. století vytvořil syn majitelky Felix Weitenweber, bylo možno některé vnitřní místnosti obnovit do původního renesančního stavu. Především se podařilo do původního stavu rekonstruovat velký sál. Byly nalezeny cenné nástěnné malby a téměř ve všech místnostech malované trámové stropy, které díky nařízení Josefa II. musely být kvůli častým požárům podbity rákosem a omítnuty.

Od roku 1974 byl Martinický palác sídlem Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy, který řídil územní plánování a podobnou činnost. K tomuto účelu Martinický palác sloužil až do období restitucí, do roku 1994.

Koncem 20. století bylo zjištěno, že Jaroslav Bořita z Martinic postavil stavbu ve stejném hmotovém a prostorovém uspořádání jako je uspořádání Královského paláce na Hradě, avšak v polovičním měřítku. +more Údajně takto postavil sám sobě a svým potomkům symbol své někdejší moci a „zázračného“ zachránění svého života při defenestraci v roce 1618 na Pražském hradě, kdy byl spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka vyhozen z oken.

Současné využití

V roce 2016 palác koupila česká investiční skupina R2G. Prostory paláce si lze pronajmout k uspořádání konferencí, svatebních obřadů i jiných společenských akcí.

Galerie

File:Martinický_palác_02. JPG File:Praha, Hradčany, Martinský palác V. +moreJPG|Průčelí paláce v zimním období File:Martinický_palác_06. JPG File:Martinický_palác_05. JPG File:Martinický_palác_04. JPG|Průčelí paláce File:Praha, Martinický palác dvůr1. JPG|Nádvoří paláce File:Praha, Martinický palác strop1. JPG|Renesanční interiér paláce.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.martinickypalac.cz]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Paláce na Hradčanech Kategorie:Kulturní památky na Hradčanech (Praha 1)