Cesko.wiki Maršovický vrch (Ralská pahorkatina)
Author
Albert FloresMaršovický vrch je kopec nacházející se v Ralské pahorkatině v Česku. Vrchol kopce se nachází ve výšce 343 metrů nad mořem a je tak jedním z nejvyšších bodů v této oblasti. Maršovický vrch je oblíbeným místem pro turisty a cyklisty, kteří sem jezdí za krásným výhledem na okolní krajinu. Na vrcholu je umístěna rozhledna, která umožňuje panoramatický výhled a je ideálním místem pro pozorování okolního prostředí. V oblasti Maršovického vrchu se také nachází řada přírodních rezervací a památek, které stojí za návštěvu. Maršovický vrch je významným turistickým cílem a přírodní rezervací v Ralské pahorkatině.
Maršovický vrch (cca 499, dříve 515 m n. m.) je v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Leží asi 1 km vsv. od obce Chlum na katastrálním území sídel Chlum, Maršovice, Újezd a Jestřebí. Vrchol zabírá rozsáhlý znělcový lom.
Tektonická prehistorie
Sopečné těleso (fonolit) Maršovického vrchu bylo silně tektonicky narušeno (ve směru kolmém na linii hřbetu) z velké části až v období po utuhnutí fonolitu, pravděpodobně v období svrchního miocénu. Jde o výjimečný případ makroskopicky pozorovatelného tektonického porušení terciérních vulkanitů umožňující lepší datování alpinských tektonických pohybů v Českém masivu a o jediný prokazatelný případ transgresní zóny mladoalpinského stáří v centrální části Českého masivu.
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory, podokrsku Housecká vrchovina a Maršovické části. Do této části patří též západně ležící vrchy Strážný vrch (468 m n. +more m. ) a Holý vrch (428 m n. m. ) (spolu s Maršovickým vrchem tvoří těsné trojvrší na západo-východní linii), celá rozsáhlá členitá plošina ve východním okolí (rozeklaná pískovcovými roklemi - v jedné z nich např. Braniborská jeskyně), vrch Šedina (473 m n. m. ) a dvojvrší Skalka (382 m n. m. ).
Lehké opevnění
Na Maršovickém vrchu začíná linie lehkého opevnění, která se opírá o svahy kopce, přetíná silnici I/38 a končí na úpatí Dědka. Ve stavebním úseku Q2 Jestřebí (součást Liběchovské příčky) bylo celkem 23 objektů stavebně dokončeno v srpnu a v září 1938, avšak vystrojeny a vyzbrojeny již nebyly. +more Tři z objektů (v evidenci ŘOP označené čísly 36, 231 a 233) se nacházely v dobývacím prostoru lomu a v důsledku těžby již beze stopy zanikly.
Přístup
Nejblíže je možno dojet automobilem do Chlumu či Maršovic, poté pokračovat pěšky po lesních cestách výše. Cesta na vrchol je nebezpečná a vstup do kamenolomu oficiálně zakázán. +more Severovýchodním úbočí prochází červená turistická značka z Doks do Jestřebí křižovaná o kus dál zelenou.