Masarykova horská silnice

Masarykova horská silnice je silnice v Krkonoších, která spojuje Hrabačov, Horní Mísečky a vrcholovou oblast západních Krkonoš. Je součástí silnice II/286, vedoucí z Jičína. Původně se název vztahoval na celý úsek od Hrabačova po Zlaté návrší v délce cca 22,5 km, nyní se používá převážně jen pro její horskou partii o délce zhruba 4,5 km.

Popis

Až po parkoviště v Horních Mísečkách je silnice II/286 otevřená veřejnému provozu a celoročně udržovaná. Horská část silnice je evidována jako součást silnice II/286 bez zimní údržby a platí zde zákaz vjezdu všech motorových vozidel. +more Výjimka je možná jen na zvláštní povolení (vjezd zásobování, vjezd složek IZS aj. ), trvalou výjimku má kyvadlová autobusová doprava (dříve linka 670073 dopravce BusLine, v současnosti linka 670991 dopravce BusLine LK). Individuální motorizovaná doprava je tedy v tomto úseku prakticky nemožná, tudíž je tento úsek vhodný pro pěší a cyklistické výlety na hřebeny západních Krkonoš.

Horská část tedy začíná v Horních Mísečkách u Jilemnické boudy přibližně ve výšce 1035 m n. m. +more Poté se přimyká k plochému jižnímu svahu Zlatého návrší a čtyřmi vlásenkovitými zatáčkami se rychle vyšplhá nejprve do výšky 1220 m n. m. , načež téměř rovným úsekem táhlého stoupání opouští výškové pásmo lesa (v průběhu stoupání je zajímavé pozorovat stále se snižující smrky, které okolo 1300 m n. m. mizí a nahrazuje je zakrslá kosodřevina) a dosahuje až 1370 m n. m. Po poslední ostré pravotočivé zatáčce silnice končí smyčkou na Zlatém návrší ve výšce 1390 m n. m. Na několika místech jsou zbudovány rozšířené výhybny, neboť silnice je poměrně úzká a protijedoucí vozidla by se jinak nemohla bezpečně vyhnout.

Silnice na Zlaté návrší. jpg|Silnice nad druhou levotočivou vlásenkou Silnice na Zlaté návrší (02). +morejpg|Silnice na úbočí Krkonoše v oblasti končícího lesního pásma Kotelní jámy, od Zlatého návrší (02). jpg|Pohled na Kotel (1435 m n. m. ) z úseku výhybny v přímém úseku.

Po části trasy vede Bucharova cesta spojující Zlaté návrší s dalšími významnými turistickými cíli: * sever: Pančavský vodopád, pramen Labe, Labská bouda, odkud lze pokračovat na Sněžné jámy, Vysoké kolo, Petrovku a Špindlerovku; * severozápad: Pančavská louka, Vosecká bouda, oblast řeky Mumlavy a Harrachov; * západ: Harrachovy kameny, Kotel, Růženčina zahrádka, Dvoračky a Rokytnice nad Jizerou; * východ: Medvědín s lanovkou do Špindlerova Mlýna.

Historie

Z Jilemnice na sever do hor vedla podél říčky Jizerky přes Dolní Štěpanice a Vítkovice v Krkonoších do Dolních Míseček hospodářská cesta, kterou v letech 1887 až 1897 nechal vybudovat správce jilemnického Harrachova panství. Z Dolních Míseček pak přes Horní Mísečky stoupala po jižním úbočí Zlatého návrší vozová cesta (dnes „Stará vozová cesta“) až na Harrachovu louku, k rozmezí harrachovského a morzinského panství. +more Tuto cestu využívali jak panští hospodáři, tak místní obyvatelé a první turisté.

Po vzniku Československa v říjnu 1918 vyvstaly problémy, jak účinně chránit jeho hranice. Začala se formovat nová Československá armáda převážně z bývalých českých vojáků rakousko-uherské armády, kteří museli v příhraničních oblastech řešit i ozbrojené výboje skupin nesouhlasících s novým státem. +more Nutnost bránit hranice fyzicky i finančně vedla k tomu, že byla v roce 1919 vytvořena nástupnická finanční stráž. Když se v roce 1933 stal Adolf Hitler kancléřem Německa, potřeba ochrany republiky ještě zesílila. Vedení státu a armády se na doporučení francouzských spojenců klonilo k vytvoření stálého opevnění po celé hranici s Německem a Rakouskem. Oficiální rozkaz k budování opevnění byl vydán 21. července 1934.

Již předtím se ale začalo s přípravnými pracemi. V oblasti západních Krkonoš mělo vliv i to, že Německo mezitím vystavělo ze slezské strany vlastní silnice ze Schreiberhau až na hřebeny, do bezprostřední blízkosti československé hranice. +more Tím se náhorní planiny v oblasti Labské louky staly snadno přístupnými z německé strany. Československá strana proto rozhodla o důkladné modernizaci staré harrachovské cesty, a to jak z vojensko-strategických důvodů, tak i (spíše sekundárně) pro povzbuzení turismu a cestovního ruchu.

Pamětní obelisk v Hrabačově Celá silnice od Hrabačova až po Dolní Mísečky prošla modernizací a rozšířením. +more Byly zbudovány nové železobetonové a kamenné mosty a propustky, od Dolních Míseček pak byla silnice přeložena do zcela nové stopy s mnoha serpentinami pro snazší pohyb tehdejších automobilů. Úsek z Míseček na hřeben Zlatého návrší započala firma Fifka a Moravec stavět v květnu 1934 a zaměstnala na ní stovky dělníků ze širokého okolí, jimž vyplácela hodinovou mzdu 2,30 Kč. Stavba v obtížných horských podmínkách, zejména nad pásmem lesa (cca 1250 m n. m), mohla probíhat jen asi 5 měsíců v roce, takže slavnostní otevření kompletně vydlážděné silnice proběhlo až 10. srpna 1936 a celkové náklady dosáhly 4,5 milionu Kč. Oficiální turistický význam silnice byl doprovázen snahou o výstavbu tzv. Švehlovy chaty nad koncovou smyčkou silnice. K její realizaci nikdy nedošlo, až v roce 1964 zde byla postavena aspoň malá Vrbatova bouda.

Na křižovatce v Hrabačově byl umístěn pamětní obelisk, na jehož čelní straně je vytesán reliéf zjednodušeného půdorysu silnice, s uvedeném kóty 415 m pro nadmořskou výšku hrabačovské křižovatky a kóty 1407 m pro nadmořskou výšku hřebenové točny. Tento obelisk byl později opatřen bronzovou tabulkou s textem „Horská silnice presidenta Osvoboditele T. +moreG. Masaryka 1936“.

Přestože silnice byla původně postavena pro snazší příjezd na hory a ulehčení staveb lehkého opevnění československé republiky, paradoxně posloužila opačně: po nuceném odstoupení sudetského pohraničí v důsledku Mnichovské dohody se po ní do vnitrozemí snadno dopravovaly jednotky Wehrmachtu.

Kvůli výstavbě nové Labské boudy byla silnice na přelomu 60. a 70. +more let přeasfaltována a došlo i k rozšíření vlásenek ve spodní části tak, aby tudy mohly projíždět přetížené automobily Roman s betonovou směsí na korbě. Původní stopa silnice je dodnes dobře viditelná, na mnoha místech se dochovaly i původní patníky či odvodňovací propustky. V roce 1974 byla horská část silnice od Jilemnické boudy uzavřena pro veřejný provoz, zároveň byla pro turisty vybudována kapacitní parkoviště ve Vítkovicích, na Dolních Mísečkách i na Horních Mísečkách.

Po roce 2000 byl zrekonstruován havarijní úsek silnice mezi Dolními Štěpanicemi a odbočkou do Křížlic.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

CENIA. cz: [url=http://kontaminace. +morecenia. cz]Ortofotomapa Republiky Československé[/url] - snímky oblasti Krkonoš jsou z roku 1954 * iMALINA. cz: [url=http://www. imalina. cz/offers/ADRENALINOVORELAXACNI-BALICEK-pro-2-osoby-na-4-dny-ve-Spindlu]Adrenalinovo-relaxační pobyt ve Špindlu[/url] - popis cyklovýletu včetně drobných informací a obrázků z horské silnice.

Kategorie:Krkonošské silnice Kategorie:Vítkovice (okres Semily) Kategorie:Silnice v Česku Kategorie:Československé opevnění Kategorie:Bucharova cesta Kategorie:Stavby v okrese Semily +more_Masarykovi'>Kategorie:Objekty nazvané po T. G. Masarykovi Kategorie:Stavby nazvané po osobách Kategorie:Dějiny silniční dopravy v Česku Kategorie:Vojenské stavby v Libereckém kraji.