Masarykův okruh

Mapa současného okruhu

Masarykův okruh je závodní okruh u Brna, určený pro automobilové i motocyklové závody. Nynější okruh byl vybudován v letech 1985-1987 v Podkomorských lesích na katastrálním území Ostrovačic a Brna-Žebětína, přičemž start leží na katastru Ostrovačic. +more Tento okruh byl náhradou za původní příměstský brněnský okruh vedený po běžných silnicích, na kterém se závodilo již od třicátých let 20. století. Každoročně se zde koná několik závodů automobilů i motocyklů, do roku 2020 se zde konal závod Grand Prix České republiky, který byl zařazen do seriálu mistrovství světa silničních motocyklů, neboli MotoGP. Vývoj jednotlivých konfigurací.

Základní údaje

Start závodu superbiků v roce 2008 +morejpg|náhled'>Casey Stoner na brněnském okruhu (2007).

Současné parametry okruhu

Traťové rekordy

Držitelem současného oficiálního traťového rekordu napříč kategoriemi je s časem 1:36,065 Rakušan Ingo Gerstl. Rekord zajel 10. +more září 2017 s historickým vozem Formule 1 Toro Rosso STR1 v rámci závodu série BOSS GP.

Historie

Masarykův okruh (1930-1937)

1930-1937

Masarykův okruh 30. +more léta 20. století Závody na starém Masarykově okruhu se jezdily od roku 1930 na trase Bosonohy-Nový Lískovec-Pisárky-Kohoutovice-Žebětín-Ostrovačice-Veselka-Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,194 km. Okruh, který byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku. Výstavba stála téměř šest milionů korun československých a finanční záštitu nad stavbou převzala prezidentská kancelář. Už v roce 1929 souhlasil prezident Tomáš Garrigue Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Při tvorbě okruhu se autoři inspirovali především německým Nürburgringem. A to přesto, že významnou iniciátorku myšlenky brněnského okruhu Elišku Junkovou, legendární automobilovou jezdkyni, postihla právě na Nürburgringu osobní tragédie, když na něm smrtelně havaroval její manžel Čeněk Junek. Byla členkou organizačního výboru a jejím úkolem bylo mj. získávat nejlepší jezdce pro start na brněnském okruhu. Masarykův okruh (1932) První závod na silničním okruhu u Brna se konal 28. 9. 1930 a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930-1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a patřily do série Grand Prix automobilů. Velkou cenu Československa jezdily vozy slabší třídy (do 1,5 litru) na 15 kol (437,130 km), silnější na 17 kol (495,414 km). V prvním závodu zvítězil Heinrich-Joachim von Morgen na Bugatti za 4:54. 13,6 hod. (průměr přes 101 km/hod. ). Závodu přihlíželo více než 100 000 diváků a účastnili se jej přední světoví závodníci, mj. Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola a další i domácí jezdci. Masarykův okruh, vítěz Louis Chiron na Bugatti. Projíždí zatáčku v Pisárkách (1932) V III. ročníku (4. 9. 1932) poprvé startovala také žena - Francouzka Anne-Cecile Rose Itierová. Závod, který se jel za deště, však nedojela pro poruchu motoru. Masarykův okruh, start závodu silnější kategorie 1937 IV. ročníku závodu (17. 9. 1933) se účastnil rekordní počet startujících ze všech 7 meziválečných ročníků - 44 jezdců, z toho 21 v silnější kategorii. Třetího vítězství v řadě za sebou dosáhl monacký závodník Louis Chiron časem 4:50:22,8 hodin. Masarykův okruh, vítěz Rudolf Caracciola na Mercedes-Benz (1937) První oběť na životě si vyžádal Masarykův okruh 28. 9. 1934 - v ranních hodinách při neoficiálním pátečním tréninku zahynul v zatáčce u Ostrovačic jezdec Josef Brázdil z Bratislavy (původem z Holešova) v troskách svého nového vozu Maserati 6C-34. V lesích mezi Ostrovačicemi a Žebětínem se stala další tragická událost v roce 1937. Při havárii Němce Hermanna Langa přišli o život dva diváci a jedenáct jich bylo zraněno. Automobilových závodů se v meziválečném období jelo na Masarykově okruhu celkem 7 ročníků. V roce 1936 se závod kvůli organizačním problémům nekonal, neuskutečnil se už ani 8. ročník, původně plánovaný na 25. 9. 1938.

Vítězové závodů automobilů

1949-1963

V tomto období se jezdilo na okruhu zkráceném na délku 17,801 km a byl také změněn směr jízdy. Okruh měl 35 levých a 38 pravých zatáček, převýšení bylo 171 m.

25. září 1949 se závod jel poprvé a naposledy v Československu v rámci Grand Prix automobilů. +more Tu tehdy sledovalo rekordních 380 tisíc diváků. Vítězem tohoto závodu se stal britský závodník Peter Whitehead na voze Ferrari. V prvním kole závodu v jedné ze zatáček nebezpečně havaroval legendární italský jezdec Giuseppe Farina, který se následující rok stal prvním vítězem seriálu formule 1. Nehoda si vyžádala dvě oběti a 10 zranění z řad diváků. Tato zatáčka dodnes nese Farinovo jméno. Jednalo se o poslední závod této kategorie v Brně, neboť do nově vzniklého ročníku formule 1 již Masarykův okruh zařazen nebyl.

Při Farinově nehodě se zranil také další jezdec - thajský princ B. Bira, který zde jel už v roce 1937 - a byl převezen do brněnské nemocnice. +more Prince děsila vidina, že zůstane v „rudé“ nemocnici, obával se o život, vědom si toho, co komunisté učinili zejména carské rodině. Přes odpor lékařů trval na propuštění a nechal se v noci odvézt do Vídně. Na hranicích se ale zjistilo, že nemá u sebe cestovní pas, nechal ho schovaný v hotelu za obrazem. Takže cesta zpátky do Brna pro pas a znovu na rakouské hranice. Druhý den pak z Vídně vlakem do Curychu, kde mu švýcarští lékaři potvrdili, že zranění bylo v Brně perfektně ošetřeno.

V roce 1950 se na trati jela novinka v automobilovém sportu u nás - vytrvalostní dvanáctihodinový závod cestovních a sportovních automobilů. Od stejného roku se začínají na okruhu objevovat i motocyklové závody. +more Prvním vítězem závodu motorek dlouhého 267km (15 kol) byl ve třídě 500 cm³ Antonín Vitvar na Nortonu, který ovládl první tři ročníky. V roce 1954 se v závodě dvěstěpadesátek poprvé postavil na stupínek nejvyšší legendární František Šťastný. Ten v Brně zvítězil celkem osmkrát - dvakrát vyhrál 250 cm³, pětkrát 350 cm³ a jednou 500 cm³.

V roce 1956 dostává další úsek Masarykova okruhu konkrétní pojmenování, kde havaroval a svým zraněním na místě podlehl německý jezdec Hans Baltisberger. Místo se nachází se kousek pod Farinovou zatáčkou při jízdě směrem do Kohoutovic od staré dálnice. +more Tragické drama, které se zde odehrálo, motivovalo Bohumila Hrabala k napsání sugestivní povídky „Smrt pana Baltisbergera“.

Mezi lety 1952 a 1964 se Velká cena z politických důvodů jezdila pod názvem Závod družby národů. Na tradici automobilových závodu navázaly v roce 1962 monoposty Formule Junior, za jejichž volanty seděli piloti, kteří o několik roků později patřili mezi přední světové závodníky - např. +more Rakušan Jochen Rindt, Francouz Jean-Louis Schlesser a další.

1964-1986

V roce 1964 byl Masarykův okruh zkrácen vypuštěním úseku přes Žebětín a již třetí podoba trati tak měřila 13,941 km. Okruh dostal nový, hrubozrnný asfaltový povrch, bílé pruhy po stranách silnice. +more Byly odstraněny nebezpečné předměty v jeho okolí a vybudovány byly také podchody pod silnicí pro diváky.

V roce 1965 se název Masarykův okruh poprvé zapsal do kalendáře Mistrovství světa silničních motocyklů. O rok později dosahuje britský jezdec Mike Hailwood vítězství ve třech třídách - 250, 350, 500 cm³ - na motocyklech Honda. +more Od roku 1970 se k sólo jezdcům přidali sajdkáristé. V roce 1975 prodělává okruh další radikální přestavbu. Byl vynechán úsek přes Kohoutovice, Pisárky, Nový Lískovec. Délka se snížila na 10,925 km. Za výjezdem z lesa se na vrcholu ulice Žebětínská trať točila doprava na nový úsek. Následovala dlouhá, táhlá levá zatáčka na sídlišti Kohoutovice a navazovala na prudký sjezd kolem Myslivny do prostoru startu a cíle v Bosonohách. Tyto závody se jezdily v Brně až do roku 1982, kdy přes zkrácení tratě nebyli brněnští organizátoři už dále schopni držet krok se stále přísnějšími bezpečnostními požadavky FIM. Brno zůstalo již posledním přírodním okruhem v seriálu MS a přišlo o homologaci pro tyto závody. Další rok se brněnský závod jel už jen jako mistrovství Evropy. Poslední závod na starém okruhu se jel v roce 1986.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1965-1982)

Vítězové Grand Prix Brno závodu EP (1968-1969), ME (1970-1986) a MS (1987) cestovních automobilů

Surer, BMW 635 CSI, průjezd Farinovou zatáčkou (Brno 1984) Závod cestovních automobilů se v letech 1968-1969 jel jako součásti Evropského poháru cestovních automobilů (European Touring Car Challenge), v letech 1970-1986 jako součást Mistrovství Evropy cestovních automobilů (ETCC, European Touring Car Championship) a v roce 1987 již na novém okruhu jako součást Mistrovství světa cestovních automobilů (WTCC, World Touring Car Championship). +more

Od 1987 - nový Masarykův okruh

Novou kapitolu v historii brněnského Masarykova okruhu začal psát rok 1987, kdy v červnu zahájil svůj provoz speciální automotodrom o délce 5,394 km, vybudovaný v členitém terénu původních lesů poblíž osady Kývalka, vzdálené od boxů starého okruhu sotva deset kilometrů. Projekční vývoj Masarykova okruhu je pevně spjat se jménem inženýra Jaroslava Suchého. +more V sobotu 18. července 1987 se uskutečnil první závod, kterým byl motocyklový přebor Moravy. Na tuto akci navázalo společné mistrovství republiky motocyklů a automobilů. Na Masarykův okruh se také vrátily závody mistrovství světa silničních motocyklů, které zde od roku 1987 vynechaly pouze jeden ročník (1992).

V roce 1996 byl okruh lehce upraven, přičemž jeho délka se zvýšila na 5,403 km.

Mezi sezónami 2007 a 2008 proběhla kompletní rekonstrukce povrchu trati. Za více než 150 miliónu korun byl zcela odstraněn starý povrch a byl nahrazen novým asfaltem.

Vítězové Grand Prix Československa motocyklů (1987-1991)

Vítězové Grand Prix České republiky motocyklů (1993- )

Vlastník a provozovatel

Vlastníkem závodního okruhu byl spolek Automotodrom Brno, jehož prezidentem je brněnský podnikatel Karel Abraham. V roce 2011 od spolku okruh odkoupil za 40 milionů Kč. +more Spolek následně vstoupil do likvidace, když likvidátorem je také Karel Abraham. Abraham okruh pronajímá společnosti Automotodrom Brno, a. s. , která je provozovatelem okruhu.

Společnost Automotodrom Brno byla založena v roce 1994, ředitelkou společnosti je od roku 2005 Ivana Ulmanová. Nejvýznamnějším podnikem, který společnost každoročně zajišťuje, je závod mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky. +more K 31. 12. 2019 je majoritním akcionářem společnosti společnost A. B. R. HOLDING a. s. s 95 %, 5 % podíl drží město Brno, v minulosti byl jejím akcionářem také Autoklub České republiky. V roce 2019 měla společnost čistý zisk ve výši 26 mil. Kč, v předchozím roce pak 17 mil. Kč. Majoritním akcionářem společnosti A. B. R. HOLDING byla k 31. 12. 2019 lichtenštejnská společnost IFL Invest Aktiengesellschaft s 88,55 % podílem, Karel Abraham vlastnil 7,93 % akcií.

Zajímavosti

Okruh patřil v rámci seriálu MotoGP k jedněm z nejdelších tratí. V roce 2010 zaujímal třetí místo za malajsijským Sepangem a britským Silverstonem. +more * 18. srpna 1996 získal Valentino Rossi na Masarykově okruhu své první vítězství kariéry v závodech mistrovství světa (v kubatuře 125cc). O rok později tu také získal svůj první titul mistra světa. * Trojnásobný mistr světa třídy 500 cc Wayne Rainey zaznamenal při Velké ceně ČR 1993 své poslední vítězství kariéry. V následujícím závodě v Itálii tragicky havaroval, ochrnul a musel ukončit závodní kariéru. * Grand Prix České republiky (dříve Československa) patří mezi nejtradičnější závody mistrovství světa motocyklů. Celkem se již konalo 43 ročníků (počítáno do roku 2012 včetně), což tento závod řadí na 6. místo historických tabulek. První místa zaujímají Velká cena Itálie (64 ročníků), Nizozemska (64), Německa (61), Španělska (57) a Francie (55). * Masarykův okruh hostil rovněž několik nemotoristických událostí - závod na kolečkových běžkách a koloběžkách, v roce 1987 běžecký maratón spojený se závodem vozíčkářů na stejné trati. Po závodní trati se proběhla i psí spřežení. * Na okruhu se pravidelně koná také seriál cyklistických závodů Velká cena Kola Svorada. I když je určen hlavně amatérům, jako součást tréninku si ho oblíbili i mnozí profesionálové. Oficiální traťový rekord drží z roku 2014 Jan Bárta z týmu Bora-Argon 18 časem 6:49,0. * V roce 2020 se z důvodu opatření proti pandemie covidu-19 jela Velká cena bez přítomnosti diváků.

Úmrtí na okruhu

Seznam jezdců, kteří zahynuli na brněnském okruhu:

Další závody

Toto jsou další významné mezinárodní závodní série, které se na Masarykově okruhu konaly, a seznam vítězů jejich jednotlivých ročníků:

DTM

A1GP

WTCC

FIA GT

Mistrovství světa superbiků (SBK)

Pouze jako mistrovství Evropy.

Mistrovství světa sportovních prototypů

Závod 360 km Brna (2 hodiny 30 minut).

Odkazy

Reference

Související články

Velká cena České republiky silničních motocyklů * Deutsche Tourenwagen-Meisterschaft (DTM)

Externí odkazy

[url=http://www. automotodrombrno. +morecz]Automotodro Brno - oficiální stránka[/url] * [url=http://www. mapy. cz/#mm=FP@sa=s@st=s@ssq=Masaryk%C5%AFv%20okruh@sss=1@ssp=137636352_132789504_137802240_132933376@x=137726208@y=132852992@z=12]Letecký pohled[/url] * [url=http://liskovec. unas. cz/historie/masarykuvokruh/puvodni/klikacimapa/klikacimapa. htm]Masarykův okruh v roce 1968 - Interaktivní mapa[/url] * [url=http://wikimapia. org/#lat=49. 1858253&lon=16. 5274608&z=12&l=0&m=b]Satelitní mapa starého okruhu[/url] * [url=http://www. mojebrno. jecool. net/inka--brno-dalsi-zajimavosti-masarykuv-okruh. html]závody v Brně - vzpomínky pamětníka + videa na www. mojebrno. jecool. net[/url] * [url=https://www. moto. cz/okruhy-a-historie/byvale-ceske-okruhy/74-brno]Kompletní historie starého okruhu v Brně na www. moto. cz[/url].

Kategorie:Velká cena České republiky silničních motocyklů Kategorie:Stadiony v Brně Kategorie:Okruhy MotoGP Kategorie:Brno-Žebětín Kategorie:Sport v Žebětíně Kategorie:Ostrovačice Kategorie:Motoristické závodní okruhy v Česku +more_Masarykovi'>Kategorie:Objekty nazvané po T. G. Masarykovi Kategorie:Stavby v okrese Brno-venkov Kategorie:Stadiony nazvané po osobách Kategorie:Postaveno v Česku 1987 Kategorie:Motoristické sporty v Brně Kategorie:Dopravní stavby v Brně.