Cesko.wiki Masubi (sopka)
Author
Albert FloresMasubi je aktivní sopka na Jupiterově měsíci Io. Nachází se na polokouli přivrácené k Jupiteru, její souřadnice jsou 49,6 stupňů jižní šířky, 56,18 stupňů západní délky. Leží v jasném regionu Tarsus Regio. Objevena byla v roce 1979, kdy sonda Voyager 1 pozorovala sopečný oblak stoupající z této oblasti. Oblak ale nebyl tak trvalý jako u sopek Prometheus a Amirani. Vyjma explozivní sopečné činnosti vytvářející sopečná oblaka, Masubi produkuje i jedny z největších lávových proudů, které je možné na povrchu Io pozorovat. Aktivní byly lávové proudy minimálně mezi roky 1999 a 2007. Mezinárodní astronomická unie pojmenovala sopku Masubi podle japonského boha ohně.
Voyager 1
Sopka byla poprvé pozorována v březnu 1979 sondou Voyager 1 během průletu sondy kolem Jupitera. Sonda tehdy zpozorovala 64 kilometrů vysoký a 177 kilometrů široký sopečný oblak stoupající nad povrch měsíce, který byl složen převážně z oxidu siřičitého. +more Oproti jiným sopkám na měsíci, kde sopečný oblak vystupuje nad centrálním kráterem, tak tady mračno vznikalo poblíž severního konce 501 kilometrů dlouhého lávového proudu. Snímky pořízené sondou Voyager 1 v době největšího přiblížení mají rozlišení 2 km na pixel a ukazují lávový proud ve tvaru písmene v na severním konci spojený se zdrojem sopečného oblaku. Nasnímaný sopečný oblak má dva laloky, což naznačuje, že existovaly dva zdroje na lávovém poli a dvě místa, kde došlo k erupci. Jednalo se o nejslabší ze sopečných oblaků pozorovaných při tomto průletu.
Galileo
Sonda Galileo pozorovala sopečnou činnost v oblasti Masubi při několika průletech kolem měsíce v 90. letech 20. +more století, ale nepozorovala trvalou horkou skvrnu. Při rozšířené misi mezi roky 1999 a 2001 pozorovala sonda v oblasti sopečný oblak, další oblak, menší než ten předchozí, pozorovala také v roce 1997. V obou případech pocházely oblaky z některé části lávového proudu a ne z centrálního kráteru sopky. To přivedlo vědce k domněnce, že vytékající láva se dostává na okrajích lávového proudu do kontaktu s ledem oxidu siřičitého, který ohřívá, což následně způsobuje explozivní erupce. V roce 1998 pozorovali astronomové ze Země v oblasti vysokoteplotní erupci.
New Horizons
Naposledy byla sopka pozorována sondou New Horizons v roce 2007. V průběhu průletu sonda pozorovala dva sopečné oblaky v oblasti lávových proudů sopky. +more Jeden z nich byl pozorován u severního okraje proudu a byl označen za hlavní zdroj, druhý byl ve středu proudu. Tyto dva oblaky byly vysoké 80 respektive 70 kilometrů. Sonda v oblasti pozorovala také 240 kilometrů dlouhý lávový proud, největší nový lávový proud, který byl zaznamenán. Oba sopečné oblaky vycházejí ze severního a jižního konce tohoto lávového proudu. Spad z oblaků produkuje dvě lalokovité tmavé oblasti v jeho okolí.
Nové obrázky také odhalily, že viditelnost staršího lávového proudu se mění v závislosti na fázovém úhlu pozorovatele. Starší proudy jsou téměř neviditelné při nízkých fázových úhlech, naopak při vysokých jsou pozorovatelné. +more To může být způsobeno zmrzlým oxidem siřičitým, který zakrývá zchlazené lávové proudy. Nicméně vrstva zmrzlého oxidu siřičitého není nejspíše dostatečně silná k tomu, aby zcela zakryla strukturu pozorovaného proudu.