Cesko.wiki
Registrovat

Matematické symboly a značky

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Matematické symboly a značky jsou důležitým prvkem matematických výpočtů a zápisu. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje přehled a popis různých matematických symbolů a značek, které se v matematice běžně používají. Stránka začíná vysvětlením toho, jaký je rozdíl mezi matematickými symboly a matematickými značkami. Symboly jsou grafické znaky, které slouží k vyjádření matematických operací nebo vztahů, zatímco značky jsou konkrétní písmena, číslice nebo jiné znaky, které reprezentují matematické objekty nebo funkce. Dále se na stránce věnuje popisu různých druhů matematických symbolů, jako jsou operátory (jako například plus, minus, násobení nebo dělení), relační symboly (například rovná se, menší nebo větší než) nebo symboly pro množiny a logické operace. Kromě toho se zde nachází seznam matematických symbolů, které se často používají v oblastech jako lineární algebra, teorie množin, matematická logika nebo diferenciální a integrální počet. Stránka také obsahuje informace o tom, jak matematické symboly zapisovat a používat v matematických textech. Vysvětluje správné používání závorek, interpunkce a různých typů písma, a také se zaměřuje na určité zvláštnosti českého zápisu matematických symbolů. Na konci stránky jsou uvedeny odkazy na další zdroje, které poskytují rozšířenější informace o matematických symbolech a značkách. Celkově je tato stránka užitečným průvodcem pro všechny, kteří se zajímají o matematiku a chtějí se lépe seznámit s jejími symboly a značkami.

Matematický symbol je libovolný znak, používaný v matematice. Může to být znaménko pro označení operace s množinami, jejich prvky, čísly či jinými objekty, znak pro množinu, prostor, proměnnou a mnoho dalších matematických objektů.

Termín matematický symbol vznikl překladem z angličtiny a přestože je často používaný, dle jazykových doporučení ÚNMZ a české technické normy ČSN ISO 80000-2 je správné označení matematická značka.

Základní matematické značky

V matematice existují zažité konvence, které značky se užívají pro konkrétní účel. Zde je přehled některých z nich včetně jejich typického užití:

Značka Unicode\TeXNázevVysvětleníPříklady
Čte se
Oblast použití
=003D =rovnostx = y znamená, že x a y reprezentují stejnou hodnotu či objekt. Jestliže x = y a y = 1, pak x = 1 (tranzitivita)
=003D =center|rovná sex = y znamená, že x a y reprezentují stejnou hodnotu či objekt. +moreJestliže x = y a y = 1, pak x = 1 (tranzitivita)
=003D =right|všude v matematicex = y znamená, že x a y reprezentují stejnou hodnotu či objekt. Jestliže x = y a y = 1, pak x = 1 (tranzitivita)
≠ 2260 \neqnerovnostx ≠ y znamená, že x a y nereprezentují stejnou hodnotu či objekt. 1 ≠ 2
≠ 2260 \neqcenter|nerovná sex ≠ y znamená, že x a y nereprezentují stejnou hodnotu či objekt. 1 ≠ 2
≠ 2260 \neqright|všude v matematicex ≠ y znamená, že x a y nereprezentují stejnou hodnotu či objekt. 1 ≠ 2
003C>003E≪226A≫226Bostrá nerovnostx y znamená, že x je větší než y. x ≪ y znamená, že x je mnohem menší než y. x ≫ y znamená, že x je mnohem větší než y. 3 4 0,003 ≪ 1 000 000
003C>003E≪226A≫226Bcenter|je menší; je větší; je mnohem menší; je mnohem většíx y znamená, že x je větší než y. x ≪ y znamená, že x je mnohem menší než y. x ≫ y znamená, že x je mnohem větší než y. 3 4 0,003 ≪ 1 000 000
003C>003E≪226A≫226Bright|všude v matematicex y znamená, že x je větší než y. x ≪ y znamená, že x je mnohem menší než y. x ≫ y znamená, že x je mnohem větší než y. 3 4 0,003 ≪ 1 000 000
≤2264≥2265neostrá nerovnostx ≤ y znamená, že x je menší nebo rovno y. x ≥ y znamená, že x je větší nebo rovno y. 3 ≤ 4; 5 ≤ 5 5 ≥ 4; 5 ≥ 5; pro všechna reálná α platí −1 ≤ sin α ≤ 1
≤2264≥2265center|menší nebo roven; větší nebo rovenx ≤ y znamená, že x je menší nebo rovno y. x ≥ y znamená, že x je větší nebo rovno y. 3 ≤ 4; 5 ≤ 5 5 ≥ 4; 5 ≥ 5; pro všechna reálná α platí −1 ≤ sin α ≤ 1
≤2264≥2265right|všude v matematicex ≤ y znamená, že x je menší nebo rovno y. x ≥ y znamená, že x je větší nebo rovno y. 3 ≤ 4; 5 ≤ 5 5 ≥ 4; 5 ≥ 5; pro všechna reálná α platí −1 ≤ sin α ≤ 1
~223C∝221Dúměrnosty ~ x, resp. y ∝ x znamená, že existuje taková konstanta k,že y = kx. jestliže y = 2x, tak y ~ x
~223C∝221Dcenter|je úměrnáy ~ x, resp. y ∝ x znamená, že existuje taková konstanta k,že y = kx. jestliže y = 2x, tak y ~ x
~223C∝221Dright vcenter|všude v matematicey ~ x, resp. y ∝ x znamená, že existuje taková konstanta k,že y = kx. jestliže y = 2x, tak y ~ x
+002Bsčítání4 + 6 značí součet 4 a 6. 2 + 7 = 9
+002Bcenter| plus4 + 6 značí součet 4 a 6. 2 + 7 = 9
+002Bright|aritmetika, ale i jinde4 + 6 značí součet 4 a 6. 2 + 7 = 9
−2212odčítání36 − 5 značí rozdíl 36 a 5. 36 − 5 = 31
−2212center| minus, bez36 − 5 značí rozdíl 36 a 5. 36 − 5 = 31
−2212right|aritmetika, ale i jinde36 − 5 značí rozdíl 36 a 5. 36 − 5 = 31
−2212opačné číslo−3 značí číslo opačné k číslu 3. −(−3) = 3 36 + (−5) = 36 − 5 = 31
−2212center|negative; minus−3 značí číslo opačné k číslu 3. −(−3) = 3 36 + (−5) = 36 − 5 = 31
−2212right|aritmetika, ale i jinde−3 značí číslo opačné k číslu 3. −(−3) = 3 36 + (−5) = 36 − 5 = 31
−2212rozdíl množinA − B značí množinu, která obsahuje všechny prvky množiny A, které nejsou prvky množiny B. {a,b,c} − {a,c,d} = {b}
−2212center|bez; minusA − B značí množinu, která obsahuje všechny prvky množiny A, které nejsou prvky množiny B. {a,b,c} − {a,c,d} = {b}
−2212right|teorie množinA − B značí množinu, která obsahuje všechny prvky množiny A, které nejsou prvky množiny B. {a,b,c} − {a,c,d} = {b}
×00D7násobení3 × 4 značí součin 3 a 4. 7 × 8 = 56
×00D7center|krát3 × 4 značí součin 3 a 4. 7 × 8 = 56
×00D7right|aritmetika3 × 4 značí součin 3 a 4. 7 × 8 = 56
×00D7kartézský součinX×Y značí množinu uspořádaných dvojic (x, y) takových, že x je prvkem X a y je prvkem Y. {1;2} × {3;4} = {(1;3);(1;4);(2;3);(2;4)}
×00D7center|kartézský součin . a . X×Y značí množinu uspořádaných dvojic (x, y) takových, že x je prvkem X a y je prvkem Y. {1;2} × {3;4} = {(1;3);(1;4);(2;3);(2;4)}
×00D7right|teorie množinX×Y značí množinu uspořádaných dvojic (x, y) takových, že x je prvkem X a y je prvkem Y. {1;2} × {3;4} = {(1;3);(1;4);(2;3);(2;4)}
×00D7vektorový součinu × v značí vektorový součin vektorů u a v(1; 2; 5) × (3; 4; −1) = (−22; 16; − 2)
×00D7center|crossu × v značí vektorový součin vektorů u a v(1; 2; 5) × (3; 4; −1) = (−22; 16; − 2)
×00D7right|lineární algebrau × v značí vektorový součin vektorů u a v(1; 2; 5) × (3; 4; −1) = (−22; 16; − 2)
·22C5násobení3 · 4 značí součin 3 a 4. 7 · 8 = 56
·22C5center|krát3 · 4 značí součin 3 a 4. 7 · 8 = 56
·22C5right|aritmetika3 · 4 značí součin 3 a 4. 7 · 8 = 56
·22C5skalární součinu · v značí skalární součin vektorů u a v(1; 2; 5) · (3; 4; −1) = 6
·22C5center|krátu · v značí skalární součin vektorů u a v(1; 2; 5) · (3; 4; −1) = 6
·22C5right|lineární algebrau · v značí skalární součin vektorů u a v(1; 2; 5) · (3; 4; −1) = 6
÷00F7 ⁄ 002F∶2236dělení6 ÷ 3, 6 ⁄ 3 nebo 6 ∶ 3 znamená podíl 6 ku 3. Užívá se též zlomková čára. Znak ÷ se nedoporučuje užívat, pro poměr nebo dělení je preferován znak 2236 (∶) oproti znaku 003A (:). 2 ÷ 4 = 0,5; nedoporučuje se užívat 12 ⁄ 4 = 3 20 ∶ 5 = 4 \frac{16}{8}=2
÷00F7 ⁄ 002F∶2236center|děleno; ku6 ÷ 3, 6 ⁄ 3 nebo 6 ∶ 3 znamená podíl 6 ku 3. Užívá se též zlomková čára. Znak ÷ se nedoporučuje užívat, pro poměr nebo dělení je preferován znak 2236 (∶) oproti znaku 003A (:). 2 ÷ 4 = 0,5; nedoporučuje se užívat 12 ⁄ 4 = 3 20 ∶ 5 = 4 \frac{16}{8}=2
÷00F7 ⁄ 002F∶2236right|aritmetika6 ÷ 3, 6 ⁄ 3 nebo 6 ∶ 3 znamená podíl 6 ku 3. Užívá se též zlomková čára. Znak ÷ se nedoporučuje užívat, pro poměr nebo dělení je preferován znak 2236 (∶) oproti znaku 003A (:). 2 ÷ 4 = 0,5; nedoporučuje se užívat 12 ⁄ 4 = 3 20 ∶ 5 = 4 \frac{16}{8}=2
±00B1plus-minusVýraz s ± představuje dvě hodnoty. 6 ± 3 značí jak 6 + 3, tak 6 − 3. Rovnice x = 5 ± √4 má dvě řešení: x = 7 a x = 3.
±00B1center|plus-minusVýraz s ± představuje dvě hodnoty. 6 ± 3 značí jak 6 + 3, tak 6 − 3. Rovnice x = 5 ± √4 má dvě řešení: x = 7 a x = 3.
±00B1right|aritmetika, algebraVýraz s ± představuje dvě hodnoty. 6 ± 3 značí jak 6 + 3, tak 6 − 3. Rovnice x = 5 ± √4 má dvě řešení: x = 7 a x = 3.
±00B1dříve: nejistota hodnotydříve 10 ± 2 značilo číslo z intervalu od 10 − 2 do 10 + 2; nyní totéž píšeme 10(2). Je-li v ≥ 99,998 m/s a v ≤ 100,008 m/s, pak dříve se psalo v = 100,003 m/s ± 0,005 m/s, nyní píšeme v = 100,003(5) m/s.
±00B1center|plus-minusdříve 10 ± 2 značilo číslo z intervalu od 10 − 2 do 10 + 2; nyní totéž píšeme 10(2). Je-li v ≥ 99,998 m/s a v ≤ 100,008 m/s, pak dříve se psalo v = 100,003 m/s ± 0,005 m/s, nyní píšeme v = 100,003(5) m/s.
±00B1right|aproximace; numerické metodydříve 10 ± 2 značilo číslo z intervalu od 10 − 2 do 10 + 2; nyní totéž píšeme 10(2). Je-li v ≥ 99,998 m/s a v ≤ 100,008 m/s, pak dříve se psalo v = 100,003 m/s ± 0,005 m/s, nyní píšeme v = 100,003(5) m/s.
√221Aodmocnina\sqrt[n]{x} značí číslo y, pro které y^n je x. \sqrt{4} = 2
√221Acenter|n-tá odmocnina\sqrt[n]{x} značí číslo y, pro které y^n je x. \sqrt{4} = 2
√221Aright|algebra\sqrt[n]{x} značí číslo y, pro které y^n je x. \sqrt{4} = 2
007C. 007Cabsolutní hodnotax x a počátkem souřadnic. = 3 i 3 + 4 i = 5
007C. 007Ccenter|absolutní hodnotax x a počátkem souřadnic. = 3 i 3 + 4 i = 5
007C. 007Cright|teorie čísel; matematická analýza; lineární algebrax x a počátkem souřadnic. = 3 i 3 + 4 i = 5
007C. 007Cnorma vektorux x. Pro x' x' \sqrt{2}
007C. 007Ccenter|normax x. Pro x' x' \sqrt{2}
007C. 007Cright|geometrie; lineární algebra; matematická analýzax x. Pro x' x' \sqrt{2}
007C. 007CdeterminantA A\begin{vmatrix} 1&2 \\ 2&4 \\ \end{vmatrix} = 0
007C. 007Ccenter|determinant maticeA A\begin{vmatrix} 1&2 \\ 2&4 \\ \end{vmatrix} = 0
007C. 007Cright|lineární algebraA A\begin{vmatrix} 1&2 \\ 2&4 \\ \end{vmatrix} = 0
007C. 007CmohutnostX X= 4
007C. 007Ccenter|kardinalita množiny; mohutnost množinyX X= 4
007C. 007Cright|teorie množinX X= 4
2223dělitelnosta b znamená, že a dělí b, tedy: existuje celé číslo c takové, že c = b/a. 15.
2223center|dělía b znamená, že a dělí b, tedy: existuje celé číslo c takové, že c = b/a. 15.
2223right|teorie čísela b znamená, že a dělí b, tedy: existuje celé číslo c takové, že c = b/a. 15.
2223podmíněná pravděpodobnostB).

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|

…

2016... 2016 || norma | rowspan=3|

x

značí normu prvku vektorového prostoru x. | rowspan=3|

x + y

≤

x

+

y

(pro normy indukované skalárním součinem) |- |align=center|norma vektoru; velikost vektoru |- |align=right| lineární algebra, matematická analýza

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|∑2211 || součet řady | rowspan=3| \sum_{k=1}^{n}{a_k} značí a1 + a2 + … + an. | rowspan=3| \sum_{k=1}^{4}{k^2} = 12 + 22 + 32 + 42

::= 1 + 4 + 9 + 16 = 30 |- |align=center|součet přes ... od ... do ... |- |align=right|všude v matematice

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|∏220F || součin řady | rowspan=3| \prod_{k=1}^na_k značí a1a2···an. | rowspan=3| \prod_{k=1}^4(k+2) = (1+2)(2+2)(3+2)(4+2) ::= 3 × 4 × 5 × 6 = 360 |- |align=center|součin přes . +more od . do . |- |align=right|všude v matematice.

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|′2032• ||derivace | rowspan=3|f ′(x) je derivace funkce f podle proměnné x

Tečka většinou značí úplnou derivaci podle času, tedy např. \dot{f}=\dot{f}(x(t),t)=\frac{\mathrm{d}f}{\mathrm{d}t}=\frac{\partial f}{\partial x}\cdot\frac{\mathrm{d}x}{\mathrm{d}t}+\frac{\partial f}{\partial t}. +more | rowspan=3|Jestliže f(x) := x2, pak f ′(x) = 2x |- |align=center|derivace |- |align=right|matematická analýza.

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|∫222B ||integrál | rowspan=3|∫ f(x) dx značí funkci, jejíž derivace je f. | rowspan=3| ∫x2 dx = x3/3 + C |- |align=center|integrál funkce . +more |- |align=right|matematická analýza.

|- | rowspan=9 bgcolor=#d0f0d0 align=center|∇2207 | gradient | rowspan=3| \nabla f(x_1, \dots, x_n) je vektor parciálních derivací \left({\partial f \over \partial x_1}, \dots, {\partial f \over \partial x_n}\right). | rowspan=3|Jestliže f \left( x, y, z \right) = {3xy + z^2}, pak \nabla f = \left( 3y, 3x, 2z \right) |- |align=center|nabla, gradient funkce |- |align=right|matematická analýza, tenzorový počet

|- | divergence | rowspan=3| \nabla \cdot \vec v = {\partial v_x \over \partial x} + {\partial v_y \over \partial y} + {\partial v_z \over \partial z} | rowspan=3|Jestliže \vec v := 3xy\mathbf{i}+y^2 z\mathbf{j}+5\mathbf{k} , pak \nabla \cdot \vec v = 3y + 2yz . |- |align=center|divergence funkce |- |align=right|matematická analýza, tenzorový počet

|- | rotace |rowspan=3| \nabla \times \vec v = \left( {\partial v_z \over \partial y} - {\partial v_y \over \partial z} \right) \mathbf{i} + \left( {\partial v_x \over \partial z} - {\partial v_z \over \partial x} \right) \mathbf{j} + \left( {\partial v_y \over \partial x} - {\partial v_x \over \partial y} \right) \mathbf{k} |rowspan=3|Jestliže \vec v := 3xy\mathbf{i}+y^2 z\mathbf{j}+5\mathbf{k} , pak \nabla\times\vec v = -y^2\mathbf{i} - 3x\mathbf{k} .

|- |align=center|rotace funkce |- |align=right|matematická analýza, tenzorový počet

|- | rowspan=6 bgcolor=#d0f0d0 align=center|∂2202 ||parciální derivace | rowspan=3| Pro f (x1, …, xn) je ∂f/∂xi derivací f podle xi; ostatní proměnné jsou brány za konstanty. | rowspan=3| Jestliže f(x,y) := x2y, pak ∂f/∂x = 2xy |- |align=center|parciální derivace . +more podle . |- |align=right|matematická analýza, ale i jinde.

|- |hranice množiny | rowspan=3| ∂M značí hranici množiny M | rowspan=3| ∂{x :

x

≤ 2} = {x :

x

= 2} |- |align=center|hranice |- |align=right|topologie, teorie množin, matematická analýza

|- | rowspan=9 bgcolor=#d0f0d0 align=center|δ03B4 ||Diracova funkce delta | rowspan=3| \delta(x) = \begin{cases} \infty, & x = 0 \\ 0, & x \ne 0 \end{cases}; Distribuce, tedy zobecněná funkce: \int f(x) \delta(y-x) \mathrm{d}x = f(y) | rowspan=3| ∫cos x δ(x-a) dx = cos a |- |align=center|Diracova funkce delta v x |- |align=right|matematická analýza

|- |Kroneckerovo delta | rowspan=3| \delta_{ij} = \begin{cases} 1, & i = j \\ 0, & i \ne j \end{cases} | rowspan=3| δij |- |align=center|Kroneckerovo delta |- |align=right|lineární algebra, matematická analýza, ale i jinde

|- |(první) variace funkcionálu | rowspan=3| (první) variace funkcionálu J(y): \delta J(y)(h) = \lim_{\varepsilon\to 0} \frac{J(y + \varepsilon h)-J(y)}{\varepsilon} = \left.\frac{d}{d\varepsilon} J(y + \varepsilon h)\right|_{\varepsilon = 0} | rowspan=3| Jestliže J(y)=\int_a^b yy' dx, pak

\begin{align} \delta J(y)(h)&=\left. \frac{d}{d\varepsilon} J(y + \varepsilon h)\right|_{\varepsilon = 0}\\ &= \left. +more\frac{d}{d\varepsilon} \int_a^b (y + \varepsilon h)(y^\prime + \varepsilon h^\prime) \ dx\right|_{\varepsilon = 0}\\ &= \int_a^b (yh^\prime + y^\prime h) \ dx \end{align}.

|- |align=center|(první) variace |- |align=right|matematická analýza (variační počet)

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|⟂27C2 ||ortogonalita | rowspan=3|x ⊥ y znamená, že x je kolmé na y; nebo mnohem obecněji x je ortogonální na y. | rowspan=3|Jestliže k ⊥ m a m ⊥ n, tak k

n. |- |align=center|je kolmý, je ortogonální |- |align=right|geometrie, lineární algebra, matematická analýza

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|

2225 ||rovnoběžnost | rowspan=3|x

y značí, že x je rovnoběžné y. | rowspan=3|Jestliže k

m a m ⊥ n, tak k ⊥ n. |- |align=center|je rovnoběžné s |- |align=right|geometrie

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|⊗2297 ||tenzorový součin | rowspan=3| V \otimes U značí tenzorový součin V a U. | rowspan=3| {1, 2, 3, 4} ⊗ {1, 1, 2} =

|- |align=center| tenzorový součin ... a ... |- |align=right|lineární algebra, tenzorový počet

|- | rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|*2217 ||konvoluce | rowspan=3| f * g značí konvoluci funkcí f a g. | rowspan=3| (f * g )(t) = \int f(\tau) g(t - \tau)\, d\tau |- |align=center|konvoluce . +more a . |- |align=right| funkcionální analýza.

|- | rowspan=9 bgcolor=#d0f0d0 align=center|𝑧̅

|| průměr | rowspan=3|\bar{x} značí aritmetický průměr z hodnot x_i). | rowspan=3|x = \{1,2,3,4,5\}; \bar{x} = 3. +more |- |align=center|průměr |- |align=right|statistika.

|- | perioda | rowspan=3| Označuje nějakou číslici nebo n-tici číslic, které se v zápise čísla stále opakují | rowspan=3| 2,\bar{3}=2,33333\dots |- |align=center|... periodických |- |align=right|aritmetika

|- | uzávěr množiny | rowspan=3| Množina všech bodů, jejichž libovolné okolí má neprázdný průnik s danou množinou. : \overline{M} = \{ x \in X: \forall U(x)\quad U(x) \cap M \neq \emptyset\} (Používá se i pro zúplnění metrického prostoru. +more) | rowspan=3| |- |align=center|uzávěr množiny |- |align=right|topologie a teorie množin, ale i jinde.

|- |rowspan=3 bgcolor=#d0f0d0 align=center|𝑧*002A hor. ind. +more || konjugace | rowspan=3| \overline{z} = z^\ast je komplexně sdružené číslo k z. | rowspan=3| \overline{3+4\mathrm{i}} = (3+4\mathrm{i})^\ast = 3-4\mathrm{i} |- |align=center|konjungováno |- |align=right|komplexní analýza.

|- |rowspan=2 bgcolor=#d0f0d0 align=center|⟨, ⟩27E8, 27E9 [, ]005B, 005D || uzavřený interval | rowspan=2| \langle a, b \rangle = \{ x \,|\, a \le x \le b \} \, je interval čísel počínaje a včetně až po b včetně | rowspan=2|\left \langle -2, 3 \right \rangle \left \lbrack -2, 3 \right \rbrack |- |align=right|algebra, matematická analýza, analytická geometrie

|- |rowspan=2 bgcolor=#d0f0d0 align=center|0028, 0029 ], [005D, 005B || otevřený interval | rowspan=2| ( a, b ) = \{ x \,|\, a \left ( -2, 3 \right ) \left \rbrack 1, \infty \right \lbrack |- |align=right|algebra, matematická analýza, analytická geometrie

|- |rowspan=2 bgcolor=#d0f0d0 align=center|( ⟩0028, 27E9 ( ]0028, 005D ], ]005D, 005D || zleva polootevřený interval | rowspan=2| ( a, b \rangle = \{ x \,|\, a je zleva otevřený, zprava uzavřený interval čísel počínaje od a (kromě a) až po b včetně | rowspan=2|\left ( -2, 3\right \rangle \left ( -\infty, 1 \right \rbrack \left \rbrack -\infty, 1 \right \rbrack |- |align=right|algebra, matematická analýza, analytická geometrie

|- |rowspan=2 bgcolor=#d0f0d0 align=center|⟨)27E8, 0029 [)005B, 0029 [, [005B, 005B || zprava polootevřený interval | rowspan=2| \langle a, b) = \{ x \,|\, a \le x je zleva uzavřený, zprava otevřený interval čísel počínaje od a (včetně a) až po b (kromě b) | rowspan=2|\left \langle -2, 3\right ) \left \lbrack 1, \infty \right ) \left \lbrack 1, \infty \right \lbrack |- |align=right|algebra, matematická analýza, analytická geometrie |}

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

ČSN ISO 80000-2:2012 * ISO 80000-2:2009 * The Unicode Standard, Version 6.3

Související články

symbol * operátor

Externí odkazy

Kategorie:Symboly Kategorie:Matematické seznamy Kategorie:Matematické zápisy

Important

matematická analýza
teorie množin
lineární algebra
aritmetika
algebra
teorie čísel
vektor
matematická logika
geometrie
analytická geometrie
Interval (matematika)
Elementární řádkové operace
5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top