Matouš Jezbera

Hrob Matouše Jezbery v Pardubicích Matouš Jezbera (5. dubna 1841 Bašnice u Hořic - 22. června 1893 Pardubice) byl český cukrovarník, uznávaný odborník a praktik. Během let 1863-1893 zastával postupně funkci ředitele několika cukrovarů ve východních Čechách. Podílel se na založení většiny cukrovarů ve východních Čechách z počátku 70. let. Byl druhým předsedou (1877-1893) a zachovatelem Spolku cukrovarníků východních Čech. Založil „Nadaci Matouše Jezbery“, kterou podporoval žáky, studenty a nemocné dělníky. Jezbera byl hrdý vlastenec, čestný, poctivý a mimořádně pracovitý člověk.

Život a rodina

Matouš Jezbera se narodil v Bašnicích u Hořic. Jeho otcem byl Tobiáš Jezbera, jeho matkou byla Alžběta Jezberová, rozená Jarošová. +more Matouš měl 7 nevlastních sourozenců. Navštěvoval obecnou školu v Milovicích, nižší reálku v Liberci a poté vyšší reálku v Praze. Dál Jezbera absolvoval pražskou techniku a vstoupil do praxe v Sadovském cukrovaru.

Jeho nejbližší rodinu tvořili nevlastní sourozenci a jeho maminka Alžběta. Maminku měl velice rád, strávil s ní poslední roky jejího života a její smrt jej hluboce zasáhla. +more Vlastní potomky neměl, zemřel svobodný. Ve své závěti podělil rovnými díly rodiny všech svých nevlastních sourozenců.

Dobročinnost a vlastenectví

Matouš Jezbera byl velmi vlastenecky založený. Byl přispívajícím členem Ratibora v Hořicích. +more Byl členem Umělecké besedy. Založil „Nadaci Matouše Jezbery“, která finančně podporovala žáky a studenty (chlapce i dívky), a také staré a nemocné dělníky. Do této nadace Jezbera vkládal své finanční prostředky a úředně zajistil její fungování i po své smrti. Přistoupil též ke spolku Wenzigovo nadání. Finančně podpořil také spolek Svatobor.

Práce v cukrovarnictví

Největší lásku choval ke své práci, kterou bral jako své poslání. Cukrovarnictví zasvětil celý svůj život, zdraví i nemalé finanční prostředky. +more Jezberovi byl učitelem i přítelem Josef Pfleger. Jezbera se scházel s cukrovarnickými odborníky i hospodáři a společně se bavili, přednášeli a podporovali vlastenectví. Každou novinku v cukrovarnickém průmyslu se Jezbera snažil okamžitě uvést do praxe a vedl si o jejích kvalitách pečlivé záznamy. Nebyl autorem odborných článků, byl pečlivý a zapálený praktik. Nespisoval, ale konal svou práci a neznal odpočinku. Vysloužil si mimořádné zásluhy na poli cukrovarnictví, především pro region východních Čech. Většina cukrovarů z počátku 70. let ve východních Čechách vznikla s Jezberovým přičiněním, neboť sami zakladatelé cukrovarů žádali Jezberu o rady a pomoc při zakládání nových závodů.

Působiště

1864-1867 praxe v sadovském cukrovaru - Zde získal základy svého obsáhlého odborného vzdělání, které nabyl díky své neúmorné, pedantské píli a také vytrvalostí ve službě.

1867-1869 adjunkt cukrovaru v Chrudimi

===== Ředitel cukrovarů ===== 1869-1871 ředitel cukrovaru ve Vysokém Mýtě - Zde se zasloužil o zavedení tzv. Schulzovy metody studené difuze a také o její další rozšíření v praxi. +more Jezbera s touto metodou pracoval už v sezoně 1870/71. Tato novinka u nás byla dále hojně zaváděna a i díky českým cukrovarům se dále propracovávala.

1871-1873 první ředitel a spoluvlastník cukrovaru v Bašnicích - Jako uznávaný odborník byl Jezbera požádán, aby byl nápomocen při zakládání tohoto nového cukrovaru. Stal se zároveň prvním ředitelem a spolumajitelem, který dohlížel na rozjezd nového závodu. +more Jezbera byl jediný, kdo poukazoval na nekalé praktiky tehdejšího vedení. To se samo obohacovalo. Jezbera se snažil prosadit opatření, která by zabránila problémům a úpadku závodu. I přes veškeré snahy nebyl vyslyšen. Protože byl člověk poctivý a nemohl takové nekalosti snést, odešel v nejkratším možném termínu.

Protože v 70. letech se začaly prosazovat snahy o vymanění se ze závislosti na panských cukrovarech a produkce řepy i tržní cena cukru byla více než příznivá, začaly vznikat cukrovary ve velmi rychlém tempu. +more Během dvou let byl počet cukrovarů v Čechách více než dvojnásobný.

1873-1880 ředitel a spoluvlastník cukrovaru v Oboře - Jezbera v nedaleké Oboře zůstal 7 let. V roce 1873 cukrovarům existenci ztížil krach na vídeňské burze. +more Vysoký počet cukrovarů byl najednou spíše ke škodě. Jezbera povolání cukrovarnické neopustil a se všemi těžkostmi nastalé situace se jako ředitel vyrovnal. Stálo ho to však zdraví a část majetku. Neodborné vedení, nepečlivost při správě a hospodářská krize byly důvody krachů spousty cukrovarů. Starosti o další existenci průmyslu byly na místě. Během pobytu v Oboře se seznámil s Emanuelem Peroutkou, který později napsal Jezberův stručný životopis. Jezbera působil také ve správní radě v akciovém pivovaru a sladovně v Hořicích.               .

1880-1893 ředitel cukrovaru v Pardubicích - V době Jezberova působení zde se projevila velká světová cukerní krize z nadvýroby. Pardubický cukrovar krizi pod jeho vedením ustál. +more V této době se Jezbera ještě nemalou měrou stihl věnovat předsednictví Spolku cukrovarníků východních Čech. Tyto aktivity opět více podlomily jeho zdraví a neméně zatěžovaly i jeho soukromý rozpočet. Jako jeden z mála stál také u zrodu parní cihelny s kruhovými pecemi v Dobré Vodě u Hořic. Jezberu stále více trápilo zdraví. Ani přes tyto problémy nepolevoval ve svém pracovním tempu. Smrt jej zastihla v plném pracovním nasazení.

Spolek cukrovarníků východních Čech

Matouš Jezbera od roku 1877 až do své smrti zastává funkci předsedy Spolku cukrovarníků východních Čech. Pro spolek vyřizoval finanční záležitosti, staral se o jeho kontinuální chod i v dobách krize. +more Částí svého majetku ručil u bank, aby získal dostatek prostředků pro cukrovarnické odvětví a jeho rozvoj.

V zápisu ze schůze cukrovarníků východních Čech ze září 1893, konané v Pardubicích, je psáno, že Matouš Jezbera se zasloužil o cukrovarnictví a o spolek cukrovarníků východočeský tolik, že je třeba věnovat mu mimořádnou pozornost. Jezberovi byla na schůzi vzdána čest povstáním všech přítomných a dále se spolek radil, jak důstojným a trvalým způsobem uctít zásluhy a památku zemřelého předsedy. +more Všestranně uznané zásluhy Matouše Jezbery byly tak vynikajícího rázu, že pouhá zmínka nebyla dostatečná jako ocenění. Spolek cukrovarníků východních Čech Matouši Jezberovi děkuje za jeho vytrvalost při péči o spolek. Přiznává mu post „zachovatele“, jenž spolek provedl dobou krize. Čest jeho památce.

Písemné prameny

VILÍMEK, Josef R. Národní album. +more Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících a zasloužilých. Praha, 1899. * DIVIŠ, Jan Vincent. Cukrovarnictví, mezi 1891 a 1897. V Praze: I. L. Kober. * JILEMNICKÝ, Alois. Sto bašnických kamaní. Nový Bydžov, 1971. * FOUDOVÁ, Klára. Matouš Jezbera (5. 4. 1841 - 22. 6. 1893). Zprávy Klubu přátel Pardubicka. 2020, č. 1-2. * Kronika obce Bašnice * Matriky a archiválie SOA Zámrsk * Matriky a archiválie SOA Pardubice * Matriky a archiválie SOA Jičín * vydavatel GRÉGR, Julius. Národní listy. ** Číslo ročníku: 10, číslo výtisku: 74, datum vydání: 16. 3. 1870 ** Číslo ročníku: 33, číslo výtisku: 250, datum vydání: 9. 9. 1893 ** Číslo ročníku: 34, číslo výtisku: 145, datum vydání: 28. 5. 1894.

Externí odkazy

Kategorie:Narození 5. +more dubna Kategorie:Narození 1841 Kategorie:Čeští cukrovarníci Kategorie:Úmrtí v Pardubicích Kategorie:Úmrtí 1893 Kategorie:Úmrtí 22. června Kategorie:Pohřbení na Centrálním hřbitově v Pardubicích Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Bašnici Kategorie:Podnikatelé z Pardubic.