Cesko.wiki Matylda Krzesiňská
Author
Albert FloresMatylda-Marie Feliksovna Krzesiňská (31. srpna 1872 Petrodvorec - 6. prosince 1971 Paříž), známá také jako princezna Romanovskaja-Krasinskaja (po sňatku), byla polská primabalerína z rodiny Krzesiňských. Její otec Feliks Krzesiňský a její bratr tančili v Petrohradě. Byla milenkou cara Mikuláše II. před jeho sňatkem a nástupem na trůn a později manželkou jeho bratrance, velkovévody Andreje Vladimiroviče.
Mládí
Krzesiňská se narodila v Ligově nedaleko Petrodvorce. Stejně jako celá její polská rodina, díky které byla známá jako Matylda Krzesińska, vystupovala v Mariinském divadle v Petrohradě. +more Při svém maturitním debutu v roce 1890 vystupovala před carem Alexandrem III. a celou carskou rodinou, včetně budoucího cara Mikuláše II. .
Primabalerína
Krzesiňská při představení v roce 1898 V roce 1896 získala oficiálně titul primabaleríny v Petrohradském národním divadle. +more Starý mistr Marius Petipa s udělením titulu nesouhlasil; přestože měla Krzesiňská velký talent, na její kariéru měl především vliv styk s carskou rodinou.
Vztah s Petipou
Petipa dával Matyldě minimum hlavních rolí, jelikož za nejlepší balerínu považoval Italku Pierina Legnani. I přesto, že mezi ostatními výrazně vynikala a zdobila nespočet plakátů, Petipa, který měl respekt u samotné carské rodiny, mařil její snahy získat velké role.
Mezi její velké role pak patřily Flora v Le Réveil a Columbina v Harlequinade. Stala se také první ruskou balerínou, která zvládla 32 otoček fouettés en tournant, čímž dohnala i Legnani.
I přesto, že měl Petipa ke Krzesiňské respekt jako k tanečnici, v jeho denících byla často opisována slovy „ta malá ošklivá svině“. Nicméně stejně ji vybral do hlavních rolích ve svých závěrečných revivalech svých starších her. +more Tyto role poté byly díky Krzesiňské úplně změněny.
V roce 1899 se ředitelem carských divadel stal Sergej Wolkonsky. I když svou funkci zastával jen do roku 1902, dosáhl velkých úspěchů. +more Jeho bezprostředním pomocníkem se stal Sergej Ďagilev a v roce 1900 mu Wolkonsky svěřil vydání výroční zprávy císařských divadel. Wolkonsky však musel rezignovat poté, co Krzesiňská otevřeně nesouhlasila s kostýmy z 18. století v baletu La Camargo.
Skandály a pomluvy
Budoucí car
Krzesiňská udržovala poměr s budoucím carem Mikulášem II. +more od roku 1890, kdy byl ještě velkovévodou a jí bylo pouhých 17 let. Seznámila se s ním za přítomnosti jeho rodiny po svém maturitním vystoupení. Vztah pokračoval další tři roky, dokud se Mikuláš neoženil s princeznou Alix Hesenskou - budoucí carevnou Alexandrou Fjodorovnou. Krátce po smrti svého otce v roce 1894 se Mikuláš stal carem.
Dva velkovévodové
Skandály a pomluvy okolo jejího jména vznikaly hlavně díky sexuálnímu poměru hned se dvěma velkovévody z rodiny Romanovců; Sergej Michajlovič a jeho bratranec Andrej Vladimirovič. V roce 1902 porodila syna Vladimira (známého jako "Vova"). +more Později její syn získal titul - princ Romanovski-Krasinski. Sama si nebyla nikdy jistá, kdo z mužů byl jeho otcem.
Objevení nové hvězdy
Zatímco byla Krzesiňská okouzlující a milá ke kolegům, stejně jako Tamara Karsavina, nebála se využít vztahů s carem, aby si upevnila svou pozici v carském národním divadle. Byla známá tím, že přes své kostýmy nosila velmi drahé šperky. +more Ke svým rivalkám byla taktéž velmi bezcitná. V roce 1902 ji během těhotenství měla v roli nahradit Anna Pavlova. Veřejně ji urážela a věřila, že tak mladičká balerína ji nemůže nikdy nahradit. Nicméně Pavlova uspěla a stala se novou hvězdou národního divadla.
Kuřata na jevišti
Další známý incident se odehrál okolo roku 1906, kdy roli Krzesiňské v Petipově hře La Fille Mal Gardée dostala Olga Preobrajenska. V jednom z vystoupení byla na jevišti použita živá kuřata. +more Krzesiňská záměrně vypustila kuřata v době, kdy ještě neměla být na scéně a ta poté létala po celé scéně. Nicméně Preobrajenska pokračovala dál v tanci a nakonec si vysloužila velký aplaus, což Krzesiňskou ještě více zklamalo.
Finance
Díky svým konexím s aristokraty měla v ruském hlavním městě velké majetky. Bolševici rozkradli její dům krátce po únorové revoluci. +more Zde také Vladimir Lenin uspořádal setkání s petrohradskými bolševiky krátce poté, co promluvil k davu na Finském nádraží, kam se v roce 1917 vrátil. Ve svých pamětech Matylda tvrdí, že z jejího majetku byla udělána kasička pro všechny a snažila se u soudu domoci svého majetku zpět. Bylo jí také často vyhrožováno smrtí. Když procházela kolem svého domu, zahlédla v zahradě Alexandru Kollontai, jak nosí její oblečení. Bolševici opustili dům až po skončení první světové války.
Odchod do Francie
Po říjnové revoluci se Krzesiňská odstěhovala nejdříve do Francouzské riviéry a poté do Paříže, kde se provdala v roce 1921 za jednoho z carových bratranců, velkovévodu Ondřeje Vladimiroviče Ruského, pravděpodobného otce jejího syna. I když se život Krzesiňské v Paříži lišil od toho, jaký byla zvyklá žít v Rusku, žila zde šťastně dalších 50 let. +more V roce 1925 konvertovala z katolické církve k ruskému pravoslaví a přijala jméno Maria. V roce 1929 si otevřela vlastní baletní školu, kde vyučovala studenty jako byli Margot Fonteynová, Alicia Markova, André Eglevski, Tatiana Riabušinská, Tamara Toumanová, Mona Inglesby a Maurice Béjart. Naposledy vystupovala ve věku 64 let na charitativním vystoupení v Covent Garden.
V roce 1960 publikovala autobiografii nazvanou Souvenirs de la Krzesinska (v angličtině pod názvem Tanec v St. Petersburgu: Vzpomínky Krzesinské). +more V pozdějších letech ji potkala finanční krize, která ji však ale výrazně nezasáhla. Zemřela v Paříži, osm měsíců od oslavy svých 100. narozenin. Pohřbena je na Ruském hřbitově v Saine-Genevieve-des-Bois.