Maurice Ravel

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Joseph-Maurice Ravel [žozef móris ravel] (7. března 1875 Ciboure - 28. prosince 1937 Paříž) byl francouzský hudební skladatel švýcarsko-španělského původu. Je znám jako impresionistický skladatel, ale zejména jeho pozdní díla nesou výrazné stopy nastupující moderny, expresionismu a neoklasicismu.

+more images (2)

Život

Mládí a studia

Marcellina Desboutina (1886-1890) +morejpg|náhled'>Rodný dům Maurice Ravela v Ciboure Otec Maurice Ravela, Joseph, pocházel ze Švýcarska. Pracoval jako inženýr na výstavbě železnice ve Španělsku, kde se seznámil s Marií Delouartovou, svou budoucí ženou a matkou dvou synů, Maurice a Edouarda. Manželé se usadili na francouzské straně Pyrenejí, v Ciboure, poblíž španělských hranic.

Rodina záhy po Ravelově narození přesídlila do Paříže, kde se usadila na bulváru Pigalle. Ravel studoval hru na klavír u Charlese W. +more de Bériota a později kompozici na Pařížské konzervatoři, mezi jeho učitele patřil např. Gabriel Fauré. Na konzervatoři s ním studoval i Ricardo Viñes, pozdější interpret jeho klavírních děl.

Maurice Ravel se neúspěšně ucházel o Římskou cenu, kdy podle zadání vytvořil tři dnes málo známé kantáty - Alcyone, Alyssa a Myrrha; za Myrrhu, kterou pojal z ironie trochu sladkobolně, dostal 2. místo. +more I tato epizoda jistě přispěla k tomu, že později odmítl Řád Čestné legie, zahraniční pocty ovšem přijímal, tak se stal rytířem Belgického království i doktorem honoris causa v Oxfordu.

Po počátečních nezdarech si definitivně získal respekt Španělskou rapsodií, již dříve ovšem zaujal klavírními Vodotrysky, všeobecně oblíbenou se stala i Pavana za mrtvou infantku.

Za války se Ravel dobrovolně přihlásil do armády, kam ho kvůli malému vzrůstu a nízké váze málem nepřijali. Nakonec sloužil jako řidič u kamionů a ve volných chvílích složil na frontě Tři sbory a capella - na vlastní texty, odkazující ke kultuře francouzského středověku a renesance.

Vila Belvédère v Montfort-l'Amaury u Paříže Roku 1920 se přestěhoval do Montfort l'Amaury u Paříže, kde bydlel až do své smrti 1937, mezitím však, už jako známý umělec, cestoval a napsal ještě řadu vynikajících děl. +more V roce 1926 navštívil Skandinávii a Anglii, v roce 1928 USA a Kanadu.

Soukromý život

Maurice Ravel byl svobodný, bezdětný, liboval si v elegantním oblečení a silných cigaretách Caporal. Po otci, vynálezci, zdědil velký zájem o hodinové, hrací i jiné mechanické strojky a hračky, které také sbíral. +more Mezi další záliby patřil chov exotických koček a pěstování exotických rostlin. Jeho dobrou přítelkyní byla Ida Rubinsteinová, ruská tanečnice židovského původu a později mecenáška, která inspirovala Ravela k napsání jednoho z jeho nejznámějších děl, baletu Bolero.

Roku 1932 utrpěl při jízdě taxíkem zranění hlavy. Krátce nato začal trpět apraxií a ačkoliv byl schopen stále hudbu vnímat a komponovat, ztratil schopnost své myšlenky zachytit do not. +more V roce 1935 ještě naposledy navštívil Španělsko a Maroko. Zemřel 28. prosince 1937 po nepovedené operaci mozku v Paříži. Je pochován na hřbitově v Levallois-Perret.

Dílo

Styl

Maurice Ravel u klavíru a George Gershwin (zcela vpravo), New York, 1928 Ravel byl ve svém díle zpočátku ovlivněn Claudem Debussym, Erikem Satiem, ale také ruskou Mocnou hrstkou a dalšími dobovými skladateli jako například Julesem Massenetem anebo Emmanuelem Chabrierem. +more Byl schopný syntetizovat velmi rozmanité proudy a zároveň si již od svých prvních děl vytvořit dobře rozpoznatelný styl, který pouze obohacoval o další prvky.

Příznačné pro Ravela jsou zejména vybroušené složité harmonie na pokraji tonality, časté používání neharmonických prodlev, rafinovanost sazby a sevřenost a přehlednost formy. Samostatnou kapitolu představuje Ravelovo umění orchestrace. +more U Ravela se střídaly impresionistické skladby s neoklasicistními, u nichž kladl důraz na formální vytříbenost. Výraz Ravelovy hudby sahá od malátné křehkosti s odkazy na středověkou a jinou historickou hudbu přes extrovertní a bujná allegra odkazující k španělské kultuře, ale i k lehčí francouzské produkci své doby, až k velmi tvrdým, harmonicky výbojným kompozicím s názvuky expresionismu.

V celé jeho tvorbě je patrný vliv lidových melodií a to nejen iberských, ke kterým měl přirozeně blízko, ale i, cikánských, arabských, židovských, řeckých, maďarských, ruských a dalších. Ravel byl okouzlen světem staré Vídně čehož ohlasem jsou jeho klavírní Valses nobles et sentimentales a především symfonická báseň La Valse. +more Při úspěšném turné po USA a Kanadě v roce 1928 se seznámil v New Yorku se skladatelem Georgem Gershwinem, který ho zavedl do Harlemu na koncert Duke Ellingtona. Ravelovo okouzlení jazzem 20. let a dalšími prvky americké hudby se pak projevilo i v jeho dalších skladbách, zejména v opeře Dítě a kouzla a Druhé sonátě pro housle a klavír.

Ve dvacátých letech se jeho styl výrazně posouvá směrem k expresionismu - jde zejména o tvrdší disonantnost souzvuků a nové způsoby instrumentace. To se týká zejména Madagaskarských písní, případně Dua pro housle a violoncello. +more Orchestrace u Ravela bývá tak barvitá, že mu dobová kritika vytýkala, že je to to první, čeho si u jeho skladeb člověk všímá. Ve své tvorbě Ravel nepoužíval často symfonickou formu a vyhýbal se náboženským tématům. Ravelovo dílo není početně velké, ale stalo se synonymem dokonalé skladatelské práce a je stále znovu prováděno.

Klavírní tvorba

Le Menuet antique (1895), (později orchestrováno) * Pavana za mrtvou infantku (Pavane pour une infante défunte, 1899) * Vodotrysky (Jeux d'eau, 1901) * La Sonatine (1903 - 1905) * Zrcadla (Mirroirs, 1904) * Kašpar noci (Gaspard de la nuit, 1908) - temný klavírní triptych inspirovaný básníkem Aloysiem Bertrandem * Má matka husa (Ma mère L'Oye, 1910) - čtyřruční cyklus podle starých francouzských pohádek * Valčíky vznešené a tesklivé (Valses nobles et sentimentales, 1911) * Náhrobek Couperinův (Le Tombeau de Couperin, 1917) - neoklasicistní suita starých francouzských tanců. Každý z nich je věnován konkrétnímu Ravelovu spolubojovníkovi z války.

Vokální tvorba

Ballade de la reine morte d'aimer (1893) * Sainte (1896) * Chanson du rouet (1898) * Myrrha (1901) - kantáta * Alcyone (1902) - kantáta * Alyssa (1903) - kantáta * Manteau de fleurs (1903) * Shéhérazade (1903) - tři písně pro soprán a orchestr, nejrozsáhlejší dílo raného období * Historky z přírodopisu (Histoires naturelles, 1906) - při prvním provedení způsobily skandál * Trois poèmes de Stéphane Mallarmé (1913) - často nejceněnější Ravelovo dílo ovlivněné Arnoldem Schönbergem * Tři sbory a capella (1915) * Chansons Madécasses (1926) - jedno z nejdisonantnějších Ravelových děl * Don Quichotte et Dulcinée (1933), * Morgiane - nedokončené oratorium/balet

Komorní tvorba

Sonáta č. 1 pro housle a klavír (1897) * Smyčcový kvartet v F dur * Introduction et Allegro pro harfu a komorní ansámbl (1905) * Trio pro klavír, housle a violoncello (1915) * Cikán (Tzigane, 1924) - pro housle a piano-luthéal * Sonáta č. +more 2 pro housle a klavír (1927).

Orchestrální tvorba

(mnoho orchestrálních skladeb i baletů vzniklo dodatečnou instrumentací původně klavírních skladeb)

* Shéhérazade (1898) - předehra k nikdy nedopsané opeře * Španělská rapsodie (Rapsodie espagnole, 1907) * Dafnis a Chloé (1912) - balet pro taneční soubor Sergeje Ďagileva, nejrozsáhlejší Ravelovo dílo * La Valse (1920) * Fanfára do „Janina vějíře“ (Fanfare pour "L'Éventail de Jeanne", 1927) * Bolero (1928) * Koncert pro levou ruku (Concerto pour la main gauche, 1929 - 1930) - pro pianistu Paula Wittgensteina, který ztratil pravou ruku ve válce * Klavírní koncert G dur (1930) - věnovaný francouzské pianistce a interpretce jeho děl Marguerite Longové

Opery

Španělská hodinka (L'Heure espagnole, 1907) - jednoaktová opera, hudební komedie s brilantní instrumentací hodinového krámku * Dítě a kouzla (L'Enfant et les sortilèges, 1925) - opera/balet o dvou částech na libreto Colette

Úpravy cizích děl

Aranžmá řeckých lidových písní (1906) * Debussyho Nokturna (1909) - přepis pro dva klavíry * Chovanština (1913) - orchestrace Musorgského opery * Obrázky z výstavy (1922) - orchestrace Musorgského suity