Max Julius Coudenhove

Max Julius Coudenhove, plným jménem Max Julius Viktor Maria hrabě von Coudenhove (17. prosince 1865 Vídeň - 3. července 1928 Bad Kissingen) byl rakousko-uherský politik a státní úředník. Jako vystudovaný právník působil od roku 1887 ve státní správě, nakonec byl před zánikem Rakouska-Uherska posledním místodržitelem Českého království (1915-1918; v této funkci působil v letech 1896-1911 jeho starší bratr Karel Coudenhove). Po vyhlášení samostatné Československé republiky předal agendu státní správy novým orgánům a v roce 1918 odešel do soukromí. Jeho tchánem byl dlouholetý rakouský předseda vlády Eduard Taaffe.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantska, předkové vstoupili do služeb habsburské monarchie a v roce 1790 obdrželi říšský hraběcí stav. Narodil se jako třetí syn c. +morek. komořího a plukovníka hraběte Theophila Coudenhove (1803-1880) a Henrietty, rozené Auerspergové (1820-1873). Studoval Akademické gymnázium ve Vídni a následně právnickou fakultu tamtéž. Kariéru státního úředníka zahájil v roce 1887 jako praktikant na moravském místodržitelství v Brně. V letech 1889-1891 působil u okresního hejtmanství ve Vídeňském Novém Městě, v roce 1890 byl jmenován c. k. komořím. Poté se vrátil na Moravu a v letech 1893-1900 byl okresním hejtmanem v Hranicích na Moravě. V roce 1899 se stal místodržitelským radou v Brně, kde vedl živnostenský referát (1900-1902) a poté byl šéfem prezidiální kanceláře (1902-1905). V roce 1904 byl jmenován dvorním radou a v této hodnosti působil v letech 1905-1908 u Správního soudního dvora ve Vídni. V letech 1908-1915 zastával úřad zemského prezidenta ve Slezsku (v jiných korunních zemích monarchie se tento post nazýval místodržícím). Od roku 1911 byl též c. k. tajným radou. V březnu 1915 byl jmenován místodržitelem v Čechách, nátlakem armádního velení byl tentýž rok odvolán a posléze opět dosazen. Byl pod kontrolou armády a zůstal na této pozici až do rozpadu Rakousko-Uherska. Jako místodržící a zemský prezident byl politickým smýšlením Němec a tím si získal důvěru a autoritu Němců v Českých zemích, avšak k českému obyvatelstvu byl nesmířlivý a roku 1915 vydal oběžník, který připomínal, že jediným jazykem pro vnitřní úřadování je němčina. Stremayrova jazyková nařízení z roku 1880 totiž povolila češtinu jen jako vnější úřední jazyk (tj. pro styk úřadů se stranami), ale v praxi byla čeština používána i pro vnitřní úřadování (tj. styk úřadů mezi sebou), proti čemuž Coudenhove nyní vystoupil. Oběžník byl vydán i pro oblast soudnictví, finančí správy a státní železnice. Po zániku monarchie vedl 29. října 1918 jednání s Národním výborem o předání moci v nově vzniklém Československu. Na vlastní žádost byl penzionován k datu 10. listopadu 1918 a od té doby žil v soukromí ve Vídni a na svých statcích.

Během působení v nejvyšších úřadech státní správy obdržel velkokříž Řádu Františka Josefa (1913) a Řád železné koruny I. třídy (1916), dále byl nositelem pruského Řádu koruny. +more Díky dlouholetému působení na Moravě získal čestné občanství v Hranicích a v řadě obcí hranického okresu, čestným občanem byl též v Jeseníku.

Rodina

V roce 1889 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Amálií Taaffeovou (21. 9. +more 1866 Salcburk - 19. 11. 1928 Vídeň), nejstarší dcerou dlouholetého rakouského předsedy vlády Eduard Taaffeho. Měli spolu jediného syna:.

* Eduard František Josef (2. 12. +more 1890 Vídeň - 20. 12. 1964 Štýrský Hradec) ** ⚭ (1914) Hildegarda Keil von Eichenthurn (11. 9. 1890 Opava - 19. 2. 1967 Štýrský Hradec).

Maxův nejstarší bratr Gerolf Edmund Coudenhove (1852-1897) byl c. k. +more komořím a vlastnil statky v Bavorsku. Další bratr Karel (1855-1913) byl též vysokým státním úředníkem a v letech 1896-1911 místodržitelem v Čechách. Jejich vzdálení bratranci založili rodové linie Coudenhove-Kalergi a Coudenhove-Honrichs, jimž patřily statky v západních Čechách (Poběžovice) a na jižní Moravě (Kunštát).

Odkazy

Reference

Literatura

KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky; Praha, 2020; s. 117 ISBN 978-80-88304-18-0 * VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850-1918; Historický ústav Akademie věd České republiky; Praha, 2011; s. +more 64-65 ISBN 978-80-7286-183-5.

Související články

Coudenhoveové * Coudenhove-Kalergi

Externí odkazy

[url=http://www. biographien. +moreac. at/oebl_1/156. pdf]Coudenhove Maximilian Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 156. [/url].

Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Čeští místodržitelé Max Julius Coudenhove Kategorie:Rakousko-uherští politici Kategorie:Právníci Kategorie:Čeští politici Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Narození 1865 Kategorie:Úmrtí 1928 Kategorie:Narození 17. +more prosince Kategorie:Úmrtí 3. července Kategorie:Muži.