Max Schaffner

Friedrich Maximilian Schaffner (25. března 1830 Meisenheim - 17. června 1907 Merano) byl německý podnikatel působící a žijící především v Ústí nad Labem, jedna ze zásadních postav průmyslového rozvoje města. Roku 1859 se stal ředitelem zdejšího chemického závodu Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Österreichischer Verein für chemische und metallurgische Production), který po desítky let řídil.

Život

Mládí

Narodil v Meisenheimu v Porýní-Falci na území pozdějšího Německa. Po absolvování střední školy vystudoval chemii na polytechnice v Karlsruhe a na Bergakademie v saském Freibergu. +more V roce 1854 začal pracovat pro hutní společnost v Moresnetu u Cách, poté se stal ředitelem důlní společnosti Sächs. -Thüringen se sídlem v Eisenachu.

V Ústí nad Labem

Roku 1859 přijal místo "zvláštního ředitele" nově založeného Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem v severních Čechách, který v západní části města budoval rozsáhlý chemický závod. Díky svým obchodním a chemicko-technologickým schopnostem se dalších letech vypracoval z člena představenstva na generálního ředitele a prezidenta celé společnosti. +more V roce 1862 bylo možné poprvé rozdělit dividendu ve výši 3 %, která byla do roku 1872 zvýšena na 24 %.

Zpočátku se v závodu tzv. Leblancovým procesem vyráběla pouze kyselina sírová a soda. +more V roce 1876 nechal Schaffner modernizovat výrobu sody zakoupením tavicích revolverových pecí a zdokonalením zpracování pyritu. V roce 1859 vyvinul ekonomicky významný a k životnímu prostředí šetrný způsob získávání síry ze sodových kalů (sulfid vápenatý plus oxid vápenatý), který byl do té doby odpadním produktem továrny. Provedl expanzi firmy v Ústí i mimo něj, např. koupí chemické továrny Jordan und Sons v Kralupech nad Vltavou, kde se ve velkém rovněž vyráběla kyselina sírová. Založil také továrnu na výrobu sody v Ebensee (Horní Rakousko), která pracovala podle tzv. Solvayova procesu vynalezeného v roce 1863.

Svou činností také zasáhl do podoby města. Mj. +more nechal postavit obytné domy a školky pro zaměstnance chemičky, inicioval také zřízení fondy důchodového, invalidního a zdravotního pojištění. Nedaleko ústeckého hlavního náměstí si v letech 1874 až 1876 pak nechal vystavět rozsáhlé neogotické reprezentativní rodinné sídlo, tzv. Schaffnerovu vilu. Po jeho manželce Bertě bylo ve městě pojmenována přírodní lokalita, tzv. Bertino údolí.

Z vedení firmy odešel roku 1898, stále však byl členem představenstva.

Úmrtí

Max Schaffner zemřel 17. června 1907 v Meranu ve věku 77 let.

Odkaz

Ústecký závod jím přivedený k rozkvětu pokračuje v činnosti i v současnosti, přes peripetie nostrifikace v Čsl. republice, prodej do německých rukou, znárodnění a opětnou privatizaci. +more Bývalá Schaffnerova vila byla po roce 1945 vyvlastněna a roku 1959 potom odstřelena. Na její parcele následně vznikla budova městského Domu kultury.

Odkazy

Reference

Související články

Spolek pro chemickou a hutní výrobu (více o dějinách firmy)

Literatura

100 let Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem 1856-1956. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 1956, s. 15.

Externí odkazy

[url=http://biography. hiu. +morecas. cz/Personal/index. php/SCHAFFNER_Max_25. 3. 1830-17. 6. 1907]Biografický slovník AV ČR[/url] * [url=https://www. deutsche-biographie. de/sfz110806. html]Deutsche Biographie[/url].

Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Němečtí podnikatelé Kategorie:Narození 25. +more března Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Úmrtí 17. června Kategorie:Úmrtí v Meranu Kategorie:Muži Kategorie:Sudetští Němci.