Max Wladimir von Beck

Technology

12 hours ago

Author

Max Wladimir von Beck (6. září 1854 Vídeň - 20. ledna 1943 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1906-1908 předseda vlády Předlitavska.

Biografie

V roce 1878 získal titul doktora práv. Působil pak ve státní službě, nejprve na finanční prokuratuře, v letech 1880-1906 jako úředník ministerstva zemědělství, kde postupně dosáhl postu sekčního šéfa. +more Podílel se na přípravě významných předloh v oblasti agrární reformy. Jako odborník měl na starosti zasvěcení nástupníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do otázek státního práva a ústavy. Až do smrti Ferdinanda d'Este byl jeho blízkým spolupracovníkem a přítelem.

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století. +more Od 2. června 1906 do 15. listopadu 1908 byl předsedou vlády Předlitavska (vláda Maxe Becka). Jeho nástup do funkce předsedy vlády byl přitom nečekaný. Beck měl ovšem výhodu konzervativního původu a zároveň i pochopení pro parlamentarismus. Díky tomu dokázal dokončit práce na volební reformě (všeobecné rovné volební právo), podle které pak proběhly volby do Říšské rady roku 1907. Do vlády na rozdíl od předchozích spíše úřednických kabinetů povolal několik parlamentních politiků včetně zástupců německé, polské a české politické scény. Po volbách se udržela vláda u moci, ačkoliv musela složitě manévrovat v roztříštěném parlamentu rozděleném na stavovské a etnické frakce. Na podzim 1907 takto dokázal prosadit v parlamentu i zásadní předlohu v podobě obnoveného finančního vyrovnání mezi oběma polovinami monarchie. V roce 1908 ovšem čelil jako předseda vlády oslabování svých pozic. Vyhrotilo se česko-německé napětí v českém zemském sněmu a dostal se do rozporu s vojenskými a dynastickými elitami, protože neměl pochopení pro rakousko-uherskou anexi Bosny a Hercegoviny. Když vládě vypověděli loajalitu němečtí křesťanští sociálové, byl nucen podat demisi, přičemž svůj konec v čele vlády hodnotil jako výsledek komplotu a zrady ve vlastních řadách.

V roce 1907 se stal členem Panské sněmovny. Veřejně se angažoval i po zániku monarchie. +more Od roku 1919 do roku 1938 byl prezidentem rakouské organizace Červeného kříže a v období let 1915-1934 taky prezidentem rakouského Nejvyššího účetního dvora.

Jeho otec Antonín Jaroslav Beck (1812-1895) byl v polovině 19. století poslancem ústavodárného Říšského sněmu a náležel zde ke konzervativnímu křídlu české pravice.

Jeho spolužákem na vídeňském Akademickém gymnáziu v letech 1868 až 1872 byl Tomáš Garrigue Masaryk.