Max Švabinský

Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský (17. září 1873, Kroměříž - 10. února 1962, Praha), byl český malíř, kreslíř a grafik. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě.

Život

Mládí a umělecká kariéra

Narodil se 17. září 1873 v moravské Kroměříži v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. +more Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. Jeho otcem byl později prohlášen Jan Novotný z Klenovic. Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky, kde studoval v kvintě a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, na které studoval do roku 1896. Byl žákem profesora Maxmiliána Pirnera, který ho doporučil za domácího učitele kreslení u rodiny Lobkoviců na zámku v Křimicích. Grafické technice se naučil později u Julia Mařáka a rytce Eduarda Karla. V Praze se Švabinský brzy prosadil jako talentovaný kreslíř (perokresba Mládí, 1896) a malíř portrétů (Teta Máry). Ve stejném období tvořil i symbolismem inspirovaná díla jako Splynutí duší (1896) nebo triptych Touha - Pocit blaženosti - Rozkoš (1896). Ve vestibulu Zemské banky na Příkopech namaloval dvě velké kompozice s motivem české země a blahobytu. Na závěr studií krátce pobyl v Drážďanech a Paříži.

Po návratu do Prahy se začal více věnovat olejomalbě. Vznikly obrazy zachycující krajinu a přírodu v okolí vesničky Kozlov u České Třebové v proměně různých ročních období. +more Patří sem například Chudý kraj a U stavu (1900--19001), který se však nedochoval. Byl zničen při požáru po zemětřesení v San Francisku a zůstal jen ve formě litografie a skici. Častým námětem jeho tvorby byly ženské postavy (Žlutý slunečník) a exotické prvky (rajky, motýli). Různými technikami vytvořil řadu portrétů významných osobností a také skupinové rodinné portréty (Atelier, 1915). Jeho dílem je i nástěnná malba v Obecním domě z roku 1911 s názvem České jaro, která představuje dvě skupiny českých buditelů. Významné místo v tvorbě Švabinského zaujímala grafika. V letech 1910-1927 byl profesorem grafiky na Akademii a od roku 1927 až do svého odchodu do výslužby v roce 1939 profesorem figurální malby. V nově vzniklém Československu patřil mezi nejrespektovanější výtvarné umělce. Vytvořil portrét prezidenta Masaryka a společně s Alfonsem Muchou návrh prvních bankovek a poštovních známek. V roce 1936 dostal vládní zakázku na výzdobu auly mrtvých bojovníků v památníku na Vítkově. Další velkou prací byly návrhy vitrážových oken v katedrále sv. Víta.

Osobní život

Pamětní deska na domě v Praze-Bubenči, kde žil více než 30 let V roce 1900 se oženil s Elou Vejrychovou, s jejíž rodinou se znal již od roku 1895. +more Elu opustil v roce 1919. Jeho žena žila dál se Švabinského matkou, tiskla jeho lepty, stýkala se s jeho přáteli. Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno (rozloučeno) v roce 1931. Příčinou rozpadu byl vztah Švabinského s Annou Vejrychovou, manželkou švagra Rudolfa Vejrycha. Obě ženy byly častými modely Švabinského děl. Ela Vejrychová např. na olejomalbách Kulatý portrét a Chudý kraj, Anna Vejrychová na řadě grafik, např. Rajská sonáta.

V roce 1931 se s Annou Vejrychovou oženil a žil s ní až do její smrti v roce 1942. V roce 1945 adoptoval dceru Anny Vejrychové a Rudolfa Vejrycha Zuzanu Švabinskou (1912-2004). +more Ta po smrti Maxe Švabinského pečovala o jeho dílo a napsala knihu vzpomínek Světla paměti (Academia, 2012).

Během své osobní životní krize ve dvacátých letech vytvořil technikou dřevorytu velký cyklus Rajská sonáta i další menší práce. V roce 1928 pak poprvé vystavil velký obraz Žně (4x5 m), na kterém pracoval 13 let.

Život po druhé světové válce

Po smrti druhé manželky žil Max Švabinský až do konce svého života v pražské Bubenči a v letních měsících na pražském Chodově. I ve vyšším věku pokračoval v práci. +more Po roce 1948 byl tehdejším komunistickým režimem vnímán jako oficiální umělec. V letech 1949 a 1957 se podílel na realizaci dalších vitráží v katedrále sv. Víta a výzdobě postranních pásů proti hlavnímu vchodu s postavami českých panovníků. Vytvořil návrh lunet pro Národní divadlo. Vznikly tužkové portréty známých osobností (Fučík, Matějček, Nezval, Průcha). litografické cykly (Motýli, Géniové, Čeští básníci, básně Vrchlického) a stovky grafických listů.

Zemřel 10. února 1962 v Praze. Je pochován na pražském vyšehradském hřbitově.

Dílo

Mezi techniky, kterým se v průběhu života věnoval, patřily: olejomalba, perokresba, litografie, mozaika, akvarel, mezzotinta, lept, pastel, dřevoryt, návrhy na vitráž, kresba suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou, uhlem.

Umělcův žánrový rejstřík: portréty, krajinomalba, ilustrace, erotické náměty, plakáty, exlibris, návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.

Nejznámější olejomalby

+more_Chaloupka_Maxe_Švabinského|Chaloupky_M. _Švabinského_v_Kozlov_(Česká_Třebová)'>Kozlově * Splynutí Duší, 1896, olej, plátno, 65,5×45,5 cm * Kulatý portrét, 1897, olej, plátno, ø 105,5 cm * Růžový portrét, 1898, olej, plátno, 152×135 cm * Chudý kraj, 1900, olej, pl átno, 179×246 cm * Žně, 1928, olej, plátno.

Další techniky

U stavu, 1900-1901, pero, tuš, 30×30 cm * Kamélie, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 122×60,7 cm * Dvě matky, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 140×112 cm * Žnečka, 1910, sgrafito na štítě Pecháčkova statku v Kozlově u České Třebové * Malá rodinná podobizna, 1912, pero, štětec, tuš, akvarel, 83×110 cm

Nejznámější grafická díla

Rajská sonáta (1917) * Tomáš Garrigue Masaryk (1928) * Josef Mánes (1917)

Monumentální díla

Kníže Spytihněv II. +more na vitráži podle návrhu Maxe Švabinského * Okno Seslání Ducha svatého v kapli svaté Ludmily chrámu sv. Víta (návrh 1933, realizace 1934-1935) * Okno Poslední soud v jižní příčné lodi chrámu sv. Víta (návrh 1935-1936, realizace 1937-1939) * Okno Svatá Trojice a průvod českých králů v závěru vysokého chóru chrámu sv. Víta (návrh trojice oken 1937-1939, realizace 1946-1948) * Mozaika Křest Kristův v kapli svaté Ludmily chrámu sv. Víta (dokončena 1955) * Mozaiky v Národním památníku na Vítkově (1938).

Bankovky a poštovní známky

Max Švabinský je autorem tří bankovek: * 100 Kč, 1931 * 1000 Kč, 1934 * 50 Kč, 1940 * Podle jeho návrhů byla vytvořena řada poštovních známek, zejména portrétů osobností jako T. G. +more Masaryk, Božena Němcová, alegorie k významným výročím, motýli a další * Další známky byly vytištěny podle děl Maxe Švabinského.

Ocenění

Pamětní deska na rodném domě v Kroměříži Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar, členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie Království českého, vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. +more Dále byl čestným doktorem Masarykovy university v Brně, rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze, osmkrát jejím rektorem, doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů.

Dne 14. září 1923 byl k poctě padesátých narozenin jmenován čestným občanem města Kroměříž.

Kromě dalších ocenění byl roce 1945 jmenován národním umělcem a v roce 1958 se stal nositelem Řádu republiky.

Památníky a pamětní desky

V Kroměříži je od roku 1976 v rámci Muzea Kroměřížska otevřen Památník Maxe Švabinského se stálou expozicí jeho díla. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. +more Pamětní deska je umístěna i na domě v Praze 6, Bubenči, kde žil s rodinou více než 30 let před svou smrtí. V roce 2006 byla otevřena expozice Maxe Švabinského v chaloupce na Kozlově, kde malíř trávil se svou první manželkou letní pobyty počátkem 20. století.

Ulice pojmenované po Maxi Švabinském

Po Švabinském jsou pojmenovány ulice v Sokolově, Kroměříži, Kladně, Praze, Ostravě, Olomouci, Bratislavě, Nitře a v řadě dalších měst.

Galerie

Soubor:Max Švabinský František Palacký 1912. jpg|Max Švabinský: František Palacký (1912) Soubor:Max Švabinský Sidonie Nádherná z Borutína 1908. +morejpg|Max Švabinský: Sidonie Nádherná z Borutína (1908) Soubor:Max Švabinský Vojta Náprstek 1898. jpg|Max Švabinský: Vojta Náprstek (1898) Soubor:CS 100 Korun Kč 1931. jpg|Bankovka z roku 1931 dle grafického návrhu Maxe Švabinského Soubor:Kroměříž, Octárna, Max Švabinský-Jan Amos Komenský se loučí s vlastí. jpg|Max Švabinský: Komenský se loučí s vlastí (luneta na zdi bývalého františkánského kláštera v Kroměříži).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. galerieart. +morecz/prodej_svabinsky. htm]Ukázky grafických listů[/url] * [url=http://www. tfsimon. com/Max-Svabinsky. html]Galerie řady Švabinského děl[/url] * [url=http://www. ceska-trebova. cz/vismo/dokumenty2. asp. id_org=2175&id=2083]Chaloupka Maxe Švabinského[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/max-svabinsky-nic-nez-umeni--1186831]Pořad Českého rozhlasu Plus Max Švabinský, nic než umění[/url] * *.

Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Realističtí malíři Kategorie:Malíři socialistického realismu Kategorie:Předsedové SVU Mánes Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Výtvarníci poštovních známek Kategorie:Rektoři Akademie výtvarných umění Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Masarykovy univerzity Kategorie:Narození 1873 Kategorie:Narození 17. září Kategorie:Narození v Kroměříži Kategorie:Úmrtí 1962 Kategorie:Úmrtí 10. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Čestní občané města Kroměříže Kategorie:Čeští malíři 20. století.