Max Švabinský

Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský (17. září 1873, Kroměříž - 10. února 1962, Praha), byl český malíř, kreslíř a grafik. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě.

Život

Mládí a umělecká kariéra

Narodil se 17. září 1873 v moravské Kroměříži v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. +more Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. Jeho otcem byl později prohlášen Jan Novotný z Klenovic. Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky, kde studoval v kvintě a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, na které studoval do roku 1896. Byl žákem profesora Maxmiliána Pirnera, který ho doporučil za domácího učitele kreslení u rodiny Lobkoviců na zámku v Křimicích. Grafické technice se naučil později u Julia Mařáka a rytce Eduarda Karla. V Praze se Švabinský brzy prosadil jako talentovaný kreslíř (perokresba Mládí, 1896) a malíř portrétů (Teta Máry). Ve stejném období tvořil i symbolismem inspirovaná díla jako Splynutí duší (1896) nebo triptych Touha - Pocit blaženosti - Rozkoš (1896). Ve vestibulu Zemské banky na Příkopech namaloval dvě velké kompozice s motivem české země a blahobytu. Na závěr studií krátce pobyl v Drážďanech a Paříži.

Po návratu do Prahy se začal více věnovat olejomalbě. Vznikly obrazy zachycující krajinu a přírodu v okolí vesničky Kozlov u České Třebové v proměně různých ročních období. +more Patří sem například Chudý kraj a U stavu (1900--19001), který se však nedochoval. Byl zničen při požáru po zemětřesení v San Francisku a zůstal jen ve formě litografie a skici. Častým námětem jeho tvorby byly ženské postavy (Žlutý slunečník) a exotické prvky (rajky, motýli). Různými technikami vytvořil řadu portrétů významných osobností a také skupinové rodinné portréty (Atelier, 1915). Jeho dílem je i nástěnná malba v Obecním domě z roku 1911 s názvem České jaro, která představuje dvě skupiny českých buditelů. Významné místo v tvorbě Švabinského zaujímala grafika. V letech 1910-1927 byl profesorem grafiky na Akademii a od roku 1927 až do svého odchodu do výslužby v roce 1939 profesorem figurální malby. V nově vzniklém Československu patřil mezi nejrespektovanější výtvarné umělce. Vytvořil portrét prezidenta Masaryka a společně s Alfonsem Muchou návrh prvních bankovek a poštovních známek. V roce 1936 dostal vládní zakázku na výzdobu auly mrtvých bojovníků v památníku na Vítkově. Další velkou prací byly návrhy vitrážových oken v katedrále sv. Víta.

Osobní život

Pamětní deska na domě v Praze-Bubenči, kde žil více než 30 let +morepng|náhled|vlevo'>Max Švabinský (1932, repro Světozor) V roce 1900 se oženil s Elou Vejrychovou, s jejíž rodinou se znal již od roku 1895. Elu opustil v roce 1919. Jeho žena žila dál se Švabinského matkou, tiskla jeho lepty, stýkala se s jeho přáteli. Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno (rozloučeno) v roce 1931. Příčinou rozpadu byl vztah Švabinského s Annou Vejrychovou, manželkou švagra Rudolfa Vejrycha. Obě ženy byly častými modely Švabinského děl. Ela Vejrychová např. na olejomalbách Kulatý portrét a Chudý kraj, Anna Vejrychová na řadě grafik, např. Rajská sonáta.

V roce 1931 se s Annou Vejrychovou oženil a žil s ní až do její smrti v roce 1942. V roce 1945 adoptoval dceru Anny Vejrychové a Rudolfa Vejrycha Zuzanu Švabinskou (1912-2004). +more Ta po smrti Maxe Švabinského pečovala o jeho dílo a napsala knihu vzpomínek Světla paměti (Academia, 2012).

Během své osobní životní krize ve dvacátých letech vytvořil technikou dřevorytu velký cyklus Rajská sonáta i další menší práce. V roce 1928 pak poprvé vystavil velký obraz Žně (4×5 m), na kterém pracoval 13 let.

Život po druhé světové válce

Po smrti druhé manželky žil Max Švabinský až do konce svého života v pražské Bubenči a v letních měsících na pražském Chodově. I ve vyšším věku pokračoval v práci. +more Po roce 1948 byl tehdejším komunistickým režimem vnímán jako oficiální umělec. V letech 1949 a 1957 se podílel na realizaci dalších vitráží v katedrále sv. Víta a výzdobě postranních pásů proti hlavnímu vchodu s postavami českých panovníků. Vytvořil návrh lunet pro Národní divadlo. Vznikly tužkové portréty známých osobností (Fučík, Matějček, Nezval, Průcha). litografické cykly (Motýli, Géniové, Čeští básníci, básně Vrchlického) a stovky grafických listů.

Zemřel 10. února 1962 v Praze. Je pochován na pražském vyšehradském hřbitově.

Dílo

Mezi techniky, kterým se v průběhu života věnoval, patřily: olejomalba, perokresba, litografie, mozaika, akvarel, mezzotinta, lept, pastel, dřevoryt, návrhy na vitráž, kresba suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou, uhlem.

Umělcův žánrový rejstřík: portréty, krajinomalba, ilustrace, erotické náměty, plakáty, exlibris, návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.

Nejznámější olejomalby

+more_Chaloupka_Maxe_Švabinského|Chaloupky_M. _Švabinského_v_Kozlov_(Česká_Třebová)'>Kozlově * Splynutí Duší, 1896, olej, plátno, 65,5×45,5 cm * Kulatý portrét, 1897, olej, plátno, ø 105,5 cm * Růžový portrét, 1898, olej, plátno, 152×135 cm * Chudý kraj, 1900, olej, plátno, 179×246 cm * Žně, 1928, olej, plátno.

Další techniky

U stavu, 1900-1901, pero, tuš, 30×30 cm * Kamélie, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 122×60,7 cm * Dvě matky, 1903, pero, štětec, tuš, akvarel, 140×112 cm * Žnečka, 1910, sgrafito na štítě Pecháčkova statku v Kozlově u České Třebové * Malá rodinná podobizna, 1912, pero, štětec, tuš, akvarel, 83×110 cm

Nejznámější grafická díla

Rajská sonáta (1917) * Tomáš Garrigue Masaryk (1928) * Josef Mánes (1917)

Monumentální díla

Kníže Spytihněv II. +more na vitráži podle návrhu Maxe Švabinského * Okno Seslání Ducha svatého v kapli svaté Ludmily chrámu sv. Víta (návrh 1933, realizace 1934-1935) * Okno Poslední soud v jižní příčné lodi chrámu sv. Víta (návrh 1935-1936, realizace 1937-1939) * Okno Svatá Trojice a průvod českých králů v závěru vysokého chóru chrámu sv. Víta (návrh trojice oken 1937-1939, realizace 1946-1948) * Mozaika Křest Kristův v kapli svaté Ludmily chrámu sv. Víta (dokončena 1955) * Mozaiky v Národním památníku na Vítkově (1938).

Bankovky a poštovní známky

Max Švabinský je autorem tří bankovek: * 100 Kč, 1931 * 1000 Kč, 1934 * 50 Kč, 1940 * Podle jeho návrhů byla vytvořena řada poštovních známek, zejména portrétů osobností jako T. G. +more Masaryk, Božena Němcová, alegorie k významným výročím, motýli a další * Další známky byly vytištěny podle děl Maxe Švabinského.

Ocenění

Pamětní deska na rodném domě v Kroměříži Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar, členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie Království českého, vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. +more Dále byl čestným doktorem Masarykovy university v Brně, rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze, osmkrát jejím rektorem, doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů.

Dne 14. září 1923 byl k poctě padesátých narozenin jmenován čestným občanem města Kroměříž.

Kromě dalších ocenění byl roce 1945 jmenován národním umělcem a v roce 1958 se stal nositelem Řádu republiky.

Památníky a pamětní desky

V Kroměříži je od roku 1976 v rámci Muzea Kroměřížska otevřen Památník Maxe Švabinského se stálou expozicí jeho díla. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali, jsou umístěny pamětní desky. +more Pamětní deska je umístěna i na domě v Praze 6, Bubenči, kde žil s rodinou více než 30 let před svou smrtí. V roce 2006 byla otevřena expozice Maxe Švabinského v chaloupce na Kozlově, kde malíř trávil se svou první manželkou letní pobyty počátkem 20. století.

Ulice pojmenované po Maxi Švabinském

Po Švabinském jsou pojmenovány ulice v Sokolově, Kroměříži, Kladně, Praze, Ostravě, Olomouci, Bratislavě, Nitře a v řadě dalších měst.

Galerie

Soubor:Max Švabinský František Palacký 1912. jpg|Max Švabinský: František Palacký (1912) Soubor:Max Švabinský Sidonie Nádherná z Borutína 1908. +morejpg|Max Švabinský: Sidonie Nádherná z Borutína (1908) Soubor:Max Švabinský Vojta Náprstek 1898. jpg|Max Švabinský: Vojta Náprstek (1898) Soubor:CS 100 Korun Kč 1931. jpg|Bankovka z roku 1931 dle grafického návrhu Maxe Švabinského Soubor:Kroměříž, Octárna, Max Švabinský-Jan Amos Komenský se loučí s vlastí. jpg|Max Švabinský: Komenský se loučí s vlastí (luneta na zdi bývalého františkánského kláštera v Kroměříži).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. galerieart. +morecz/prodej_svabinsky. htm]Ukázky grafických listů[/url] * [url=http://www. tfsimon. com/Max-Svabinsky. html]Galerie řady Švabinského děl[/url] * [url=http://www. ceska-trebova. cz/vismo/dokumenty2. asp. id_org=2175&id=2083]Chaloupka Maxe Švabinského[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/max-svabinsky-nic-nez-umeni--1186831]Pořad Českého rozhlasu Plus Max Švabinský, nic než umění[/url] * *.

Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Realističtí malíři Kategorie:Čeští portrétisté Kategorie:Malíři socialistického realismu Kategorie:Předsedové SVU Mánes Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Výtvarníci poštovních známek Kategorie:Rektoři Akademie výtvarných umění Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Masarykovy univerzity Kategorie:Čestní občané města Kroměříže Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození 17. září Kategorie:Narození v Kroměříži Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Úmrtí 10. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži.