Cesko.wiki Maxmilián Josef Bavorský
Author
Albert FloresMaxmilián Josef Bavorský byl členem bavorské královské rodiny Wittelsbachů. Narodil se 28. listopadu 1808 v Miláně jako syn bavorského krále Ludvíka I. a jeho manželky Terezie Sasko-Hildburghausenské. Po smrti svého otce v roce 1848 se Maxmilián stal králem Bavorska. Během svého královského panování se Maxmilián snažil modernizovat a industrializovat Bavorsko. Byl příznivcem umění a kultury a podporoval vědu a vzdělání. Investoval také do rozvoje dopravní infrastruktury a průmyslu v zemi. Maxmilián byl také vášnivým cestovatelem a podporovatelem objevitelských výprav. Financoval expedice do Afriky a Asie a aktivně se zajímal o geografii a etnografii. Na politické scéně byl Maxmilián znám jako liberální král. Otevřeně podporoval svobodu slova, tisku a náboženskou svobodu. Zavedl také ústavu, která omezila královskou moc a posílila parlamentní systém. Maxmiliánova vláda však nebyla bez kontroverzí. Jeho liberální politika a snaha o modernizaci se setkaly s odporcem ze strany konzervativních sil. Kritici tvrdili, že Maxmilián zanedbával tradiční hodnoty a zasahoval do pravomocí šlechty. V roce 1864 abdikoval ve prospěch svého syna Ludvíka II. a stáhl se z veřejného života. Zemřel 15. listopadu 1888 v Mnichově. Maxmilián Josef Bavorský zanechal významné dědictví v podobě modernizace Bavorska a prosazování liberálních myšlenek.
Maxmilián Josef (Maximilian Herzog in Bayern, též Maxmilián Josef Bavorský; 4. prosince 1808, Bamberk - 15. listopadu 1888, Mnichov) byl bavorský vévoda z vedlejší falcké rodové linie Wittelsbachů z Birkenfeldu-Zweibrückenu, jehož titul formálně zněl vévoda v Bavorsku (nikoli tedy vévoda Bavorský „von Bayern“, ale „in Bayern“). Od roku 1845 užívali členové této větve oslovení „královské Výsosti“. Otec císařovny Alžběty, zvané Sisi, a Helene Bavorské, zvané Nené.
Původ
Šlo o syna bavorského vévody Pia Augusta a jeho ženy Amálie Luisy, princezny a vévodkyně z Arenbergu.
Život
Jeho výchovy se finančně ujal bavorský král Maxmilián I. +more Josef. V roce 1817 nastoupil Max do mnichovského Královského výchovného ústavu pro studující, kde se v něm probudil velký zájem o literaturu - sám se začal v průběhu studia věnovat literární činnosti. Od roku 1825 navštěvoval přednášky na univerzitě v Landshutu a v Mnichově. V té době se stal Max také majitelem 9. řadového pěšího pluku.
V roce 1828 se oženil se sestřenicí svého otce Ludovikou Vilemínou, dcerou krále Maxmiliána I. Josefa. +more Tento sňatek byl dohodnut již v době, kdy byli budoucí novomanželé ještě dětmi. Max a Ludovika Vilemína spolu nakonec měli devět dětí, z nichž do historie nejvýrazněji zasáhla jejich dcera Alžběta, manželka císaře Františka Josefa I. Jejich manželství bylo ale po celou dobu nešťastné. Max měl řadu milenek a nebyl vůbec rodinný typ. Svým nemanželským dětem často věnoval větší pozornost než dětem manželským. Navíc z tehdejšího hlediska byl podivín - etiketa mu moc neříkala, rád se oblékal do lidového kroje a udržoval styk s prostými lidmi a měšťany, což mu jeho příbuzní nemohli odpustit. Ve svém oblíbeném paláci v Possenhofenu kolem sebe shromažďoval umělce a vědce, sám psal pod pseudonymem Phantasus básně, novely a dramata. Byl považován za veselého kumpána - rád dobře jedl a pil a na hostinách pro přátele nešetřil. Založil „stolní společnost“, jejíž smysl spočíval v tom, že v roli krále Artuše předsedal svým čtrnácti přátelům a vzájemně soutěžili v tom, kdo víc sní a vypije, případně kdo uloví víc zvěře na honu. V roce 1845 vstoupil do společnosti Stará Anglie, která měla za úkol pečovat o družnost a humor. Byl také velkým znalcem a podporovatelem bavorské lidové hudby a údajně velmi dobře hrál na citeru. Právě jeho družnost a nenucené užívání radovánek stálo v cestě spokojenému manželství - jeho žena uvažovala vždy spíše prakticky a střízlivě.
V červnu roku 1888 ho postihl první záchvat mrtvice. Na následky dalšího záchvatu zemřel 15. listopadu 1888.
Potomci
Marie, hrdinka z Gaety +morejpg|náhled|vlevo'>vévoda Maxmilián Josef V roce 1828 se oženil s nejmladší dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, Ludovikou a měl s ní devět dětí: * Ludvík Vilém (21. června 1831 - 6. listopadu 1920), bavorský vévoda, :⚭ 1859 Jindřiška Mendlová (31. července 1833 - 12. listopadu 1891), později svobodná paní z Wallersee :⚭ 1892 Antonie Barthová (25. října 1871 - 23. května 1956), morganatické manželství, rozvedli se v roce 1913 * Vilém Karel (24. prosince 1832 - 13. února 1833) * Helena (4. dubna 1834 - 16. května 1890), ⚭ 1858 kníže Maxmilián Antonín z Thurnu a Taxisu (28. září 1831 - 26. června 1867) * Alžběta (24. prosince 1837 - 10. září 1898), ⚭1854 František Josef I. (18. srpna 1830 - 21. listopadu 1916), Císař rakouský, apoštolský král uherský, král český atd. * Karel Teodor (9. srpna 1839 - 30. listopadu 1909) :⚭ 1865 Žofie Saská (15. března 1845 - 9. března 1867) :⚭ 1874 Marie Josefa Portugalská (19. března 1857 - 11. března 1943) * Marie (4. října 1841 - 19. ledna 1925), ⚭ 1859 František II. (16. ledna 1836 - 27. prosince 1894), král obojí Sicílie v letech 1859-1861 * Matylda (30. září 1843 - 18. června 1925), ⚭ 1861 Ludvík Maria Bourbonsko-Sicilský (1. srpna 1838 - 8. června 1886), hrabě z Trani * Žofie (23. února 1847 - 4. května 1897), ⚭ 1868 Ferdinand z Alençonu (12. července 1844 - 29. června 1910), vévoda z Alençonu * Maxmilián Emanuel (7. prosince 1849 - 12. června 1893), ⚭ 1875 Amálie Sasko-Coburská (23. října 1848 - 6. května 1894).
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Bavorští vévodové Kategorie:Wittelsbachové Kategorie:Narození 1808 Kategorie:Narození 4. +more prosince Kategorie:Narození v Bamberku Kategorie:Úmrtí 1888 Kategorie:Úmrtí 15. listopadu Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Pohřbení v klášteře Tegernsee Kategorie:Muži.