Megrelové
Author
Albert FloresMegrelové (gruzínsky: მეგრელები; megrelsky: მარგალეფი) jsou etnická skupina žijící v Gruzii. Žijí především v kraji Samegrelo-Horní Svanetie. Hovoří megrelštinou, ale jsou obvykle bilingvní a zároveň hovoří gruzínsky. Megrelština patří mezi kartvelské jazyky. Genealogicky nejblíže má k lazštině, s níž tvoří skupinu tzv. zanských jazyků. Megrelové a Lazové jsou někdy označování společně jako Zanové. Spolu s Karty a Svany jsou Megrelové jedním ze tří klíčových prvků etnogeneze gruzínského národa. V Gruzii dnes žije okolo 400 000 Megrelů.
Dějiny
O Megrelech pravděpodobně psal Klaudios Ptolemaios ve 2. století př. +more n. l. , když užil pojmu Manraloi (Μάνραλοι) pro označení obyvatel Kolchidy. Kolchidské království, v němž lze hledat kořeny etnika, však vzniklo mnohem dříve, již ve 13. století př. n. l. V Imeretském království (1260-1810) byla Megrelie autonomní oblastí. V několika sčítáních lidu v rámci Ruské říše a raného Sovětského svazu byli Megrelové považováni za samostatnou skupinu, především proto, že v době připojení Megrelie byla politicky oddělená od východní Gruzie, tedy od hlavních center středověkých gruzínských království. Poslední takové sčítání proběhlo roku 1927. Tehdy se 242 990 osob přihlásilo k megrelské národnosti a 284 834 osob označilo megrelštinu za svůj první jazyk. Ve 30. letech 20. století byli Megrelové přeřazeni do širší kategorie Gruzínů. Megrelem byl i Lavrentij Pavlovič Berija, šéf tajné policie NKVD za stalinské éry. V roce 1952 vypukla tzv. megrelská aféra, kdy byla skupina politiků megrelského původu obviněna z "megrelského spiknutí", vytvoření tajného kruhu megrelských nacionalistů spolupracujících se západními imperialisty. Kampaň měla zjevně za cíl eliminovat vliv Beriji, vůči němuž rostla Stalinova nedůvěra. Následovala čistka v Komunistické straně Gruzie, jejíž obětí byli zejména Megrelové, většinou Berijovi chráněnci (sám Berija se obětí čistky nestal). Po Stalinově smrti v roce 1953 se Berijovi podařilo dočasně vrátit své klienty do mocenských pozic. Nicméně později bylo mnoho z nich stíháno jako členové “Berijova gangu”, to když Berija definitivně prohrál boj o Stalinovo nástupnictví. Megrelové byli početně poměrně silní v Abcházii, ale přibližně 180 000-200 000 jich bylo z Abcházie vyhnáno v důsledku gruzínsko-abchazského konfliktu na počátku 90. let 20. století a následných etnických čistek v tomto separatistickém regionu. V současné době se většina Megrelů identifikuje jako podskupina gruzínského národa, ale zachovává si mnoho charakteristických kulturních rysů.
K megrelskému etniku patřili například Zviad Gamsachurdia (první demokraticky zvolený prezident Gruzie), Merab Kostava (disident komunistického režimu), Şevkefza Sultan (čtvrtá manželka sultána Abdülmecida I. +more) nebo Geno Adamija (vojenský velitel, který padl ve válce v Abcházii).