Menší proroci

Menší proroci jsou skupinou biblických proroků, kteří mají kratší knihy ve Starém zákoně. Tato skupina zahrnuje dvanáct proroků: Ozeáše, Joela, Amose, Abdiasa, Jonáše, Micheáše, Nauma, Abakuka, Sofoniáše, Agea, Zachariáše a Malachiáše. Každá z těchto knih obsahuje prorocké poselství, které bylo předáváno Izraeli a Judsku v období od 8. do 5. století před naším letopočtem. Tyto prorocké knihy představují velmi důležitou část biblického kánonu a jsou významným zdrojem poznání náboženských a politických událostí té doby. Většina těchto menších proroků působila ve chvíli, kdy Izrael a Judsko procházely politickými a náboženskými krizemi, a jejich poselství měla za cíl varovat před nevěrností a odklonem od Boha. Tyto proroctví rovněž obsahují předpovědi o budoucím spasení a obnově národa. Menší proroci tak představují důležitý pramen pro studium starověkého Izraele a jeho víry.