Cesko.wiki Merchavja (kibuc)
Author
Albert FloresMerchavja je izraelský kibuc, který se nachází v Izraeli. Poblíž kibucu se nacházejí vesnice El Mejdání, Ma'abarot, Jad Hanna David a Ejn ha-Jam. Kibuc byl založen v roce 1938 skupinou židovských přistěhovalců, kteří sem dorazili z Polska. Kibuc je známý svou zemědělskou produkcí a hospodářstvím. Zdejší ekonomika je založena především na pěstování citrusových plodin, mléčné produkci a pěstování květin. V obci se nachází také mateřská škola a základní škola. V okolí kibucu se nachází řada památek a atrakcí, které lákají turisty. Merchavja je známý pro svou krásnou přírodu a sportovní aktivity, jako je cyklistika, pěší turistika a vodní sporty. Kibuc je také důležitým zdrojem zaměstnání pro obyvatele okolních vesnic a měst. Celkově je Merchavja důležitým centrem pro obyvatele regionu a atraktivním cílem pro turisty.
Merchavja nebo Merchavia ( Merhavia, v oficiálním seznamu sídel Merhavya Qibbuz) je kibuc na severu Izraele. Spadá do správní působnosti oblastní rady Jizre'elského údolí.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 70 metrů ve východní části Jizre'elského údolí, které dál k jihovýchodu přechází do Charodského údolí. Severovýchodně od obce se z rovinaté krajiny prudce zvedá masiv Giv'at ha-More, ze kterého sem přitéká vádí Nachal Merchavja. +more Jihozápadně od kibucu protéká vádí Nachal Charod.
Nachází se v oblasti s intenzivním zemědělstvím, jen 1 kilometr východně od města Afula, cca 77 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů jihovýchodně od centra Haify.
Na dopravní síť je kibuc napojen pomocí dálnice číslo 71. Podél západního okraje obce vede železniční trať v Jizre'elském údolí, zrušená roku 1948 a obnovená po nákladné rekonstrukci roku 2016 (v mírně odlišné trase). +more Funguje zde i železniční stanice Afula.
Dějiny
Kibuc byl založen v roce 1929 poblíž mošavu Merchavja, po němž byl pojmenován. Mezi jeho zakladatele patřili členové ha-Šomer ha-ca'ir, kteří do Palestiny imigrovali po první světové válce z Haliče a žili v Haifě a jedněmi ze zakladatelů byli Eliezer Peri, který byl poslancem Knesetu za stranu Mapam a Meir Ja'ari, vůdčí osobnost hnutí.
Golda Meirová během práce na poli kibucu Merchavja. +more Mezi slavné obyvatele kibucu patří i Golda Meirová, která do mandátní Palestiny imigrovala v roce 1921. Po založení kibucu do něj chtěla s manželem Morrisem vstoupit, ale byla odmítnuta a přijata až napotřetí.
Osídlení v této lokalitě je ale staršího data. Mezi zdejší pamětihodnosti patří Bejt Kooperacija ("קואופרציה"), takzvaný Velký dvůr z roku 1913, kde sídlila zakladatelská Oppenheimerova nadace sousedního mošavu Merchavja. +more Šlo o pokusnou farmu zřízenou podle myšlenek německožidovského teoretika Franze Oppenheimera. Ten navrhl, aby se v tehdejší turecké Palestině zakládaly zemědělské samosprávné osady. Jejich utváření mělo probíhat ve třech fázích. V první fázi měla být založena komerční farma vedená odborníky, jejíž členové by byli pouhými placenými zaměstnanci. V druhé fázi měli zaměstnanci přejímat odpovědnost za chod farmy a ve třetí by se rozhodli pro kolektivní nebo individuální hospodaření. Experiment ale selhal pro spory mezi vedením a zaměstnanci. Roku 1914 pak farmu převzala skupina zemědělských dělníků, ale kvůli vypuknutí první světové války byla i ona neúspěšná. Dnes je zde muzeum.
Roku 1949 měl kibuc 404 obyvatel a rozlohu katastrálního území 6292 dunamů (6,292 kilometrů čtverečních). V roce 1960 zde byla založena průmyslová firma Pelses zabývající se výrobou plastových dílů pro umělé zavlažování. +more Ta je v současnosti, spolu se zemědělstvím, hlavním zdrojem příjmů vesnice. Kibuc prošel reformami, po kterých postupně ztratil výrazně kolektivní ekonomický a sociální charakter. Došlo k výstavbě nové obytné čtvrti pro nově příchozí zájemce o výstavbu soukromého rodinného domu. Kibuc se zároveň stal jedním z center pro absorpci nových přistěhovalců. Fungují zde zařízení předškolní péče o děti a také základní škola využívaná i žáky z okolních vesnic.
Pamětihodnosti
V kibucu jsou také téměř nepatrné zbytky křižácké tvrze Castrum Faba řádu Templářů, dobyté Saladinem roku 1187.
V roce 1799 se zde utkala Napoleonova armáda s osmanskou. Tato bitva se poněkud nepřesně nazývá „bitva u hory Tábor“.
Demografie
Obyvatelstvo kibucu Merchavja je sekulární. Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Židé - cca 1000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 1100 osob).
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1111 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,7 %.
| Počet obyvatel | 484 | 404 | 557 | 564 | 572 | 581 | 703 | 707 | 724 | 723 | 759 | 802 | 799 | 770 | 939 | 1180 | 1078 | 1092 | 1111 |
|---|
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. merchavia. +moreorg. il/]Oficiální internetové stránky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130809145214/http://emekyizrael. org. il/148-he/Emekisrael. aspx]Profil obce na portálu oblastní rady[/url] * [url=http://www. romgalil. org. il/cds/878/]Profil obce na portálu Rom Galil[/url] * [url=http://www. ynetnews. com/articles/0,7340,L-3334132,00. html]Ynetnews - New in Merhavia: Golda's room[/url] * [url=http://www. ynetnews. com/articles/0,7340,L-3855699,00. html]Ynetnews - Purim in Kibbutz Merhavia, 1963[/url].