Merklín (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Merklín je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-jih. Postaven byl roku 1670 na místě starší tvrze, ale dochovaná podoba je výsledkem klasicistní přestavby provedené v letech 1824-1825 a mladších úprav. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.

Historie

Starším panským sídlem v Merklíně bývala tvrz, která stávala na místě zámku. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1497. +more Byla sídlem vladyckého rodu Merklínských z Merklína, který založil Michal, původem měšťan ze Stříbra. Okolo roku 1431 koupil městečko Merklín a začal používat erb, ve kterém byla větev, z níž visely dva lupeny. Měl syna Petra z Merklína uváděného od roku 1450, který byl členem Poděbradské jednoty, a za své služby dostal od krále Jiřího z Poděbrad do zástavy dvůr Maškrov. Jeho synové Jan a Petr Merklínští z Merklína prodal tvrz se dvorem a městečko Merklín Vilémovi z Chřínova. Podle Miloslava Bělohlávka se tak stalo roku 1497, ale August Sedláček uvedl, že k prodeji muselo dojít už před rokem 1496. Kupcem se stal Vilém z Chřínova.

Vilém z Chřínova Merklín vlastnil ještě v roce 1508. Měl tři syny, z nichž Václav byl zavražděn v Domažlicích. +more Zbylí bratři Hynek a Petr z Chřínova vedli s městem spor, dokud město nevyplatilo 200 kop grošů na zádušní mši. Oba bratři se roku 1546 rozdělili o dědictví, a Merklín připadl spolu s dalším majetkem Petrovi. Po jeho smrti panství zdědila dcera Kateřina provdaná za Zdislava Říčanského z Říčan a na Zásmukách. Manželé byli stoupenci jednoty bratrské, jejíž členové se na panství volně pohybovali, což vyvolávalo nelibost pražské kapituly. Roku 1564 kapitula požádala arcibiskupa Antonína Brusa z Mohelnice, aby nechal protestanty z Merklína vyhnat. Vzhledem k podobným stížnostem faráře z roku 1573 však jednota bratrská na panství nejspíše působila i nadále.

Zdislav Říčanský měl syny Adama, Petra a Karla, kteří roku 1591 vyplatili 5250 kop míšeňských grošů jako podíl své sestře Evě a o čtyři roky později prodali Merklín s dvorem Horoušany, vsí Otěšice a částí vsi Bolkova z 18 270 kop míšeňských grošů Oldřichovi z Říčan na Pňovanech. Z jeho synů Merklín získal Vilém Říčanský, ale roku 1615 ho postoupil svému bratru Heřmanovi Říčanskému. +more Ačkoliv byl Heřman katolík, připojil se během stavovského povstání na stranu stavů proti králi Ferdinandovi II. Zemřel mezi lety 1620 a 1623. Jeden z jeho bratrů, snad Vilém, potom prokázal, že Heřman během povstání nijak aktivně nevystupoval, a proto nebyl statek zkonfiskován. Mezitím merklínskou tvrz po bitvě na Bílé hoře obsadilo císařské vojsko. Roku 1621 ji dobyl a zpustošil jeden z oddílů Mansfeldova vojska.

Říčanští potom o zadlužené panství neměli zájem, a na rozkaz Karla z Lichtenštejna statek roku 1623 postoupili Vilémovi z Klenového. +more Vilém zemřel a zanechal po sobě velké dluhy. Na příkaz komisařů zemského soudu byl proto Merklín roku 1652 prodán hraběnce Anně Albertině z Říčan. Její ostatní panství však byla daleko, a proto merklínské panství o rok později vyměnila za Jindice s Janem Grefem z Grefenburka. Od něj v roce 1659 panství koupil svobodný pán Jakub Filip Berchtold z Uherčic. Ten nechal zbořit původní tvrz a na jejím místě roku 1670 postavit barokní zámek. Jakubův nejstarší syn František Ferdinand z Uherčic se stal roku 1681 poručníkem ostatních sourozenců a v roce 1692 statek prodal hraběti Františku Zdeňkovi Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn František Václav Novohradský z Kolovrat Merklín roku 1723 prodal Antonínu Bedřichu Convayovi z Waterfordu. O pět let později statek za 230 tisíc zlatých koupil hrabě Ferdinand František Morzin, který na zámku nechal zazdít arkády a upravit vstupní průčelí. Dalším majitelem se roku 1770 stal Františkův bratr Petr Vítek Morzin, který zemřel roku 1815, a panství zdědil Jan Karel Krakovský z Kolovrat, který nechal zámek v letech 1824-1825 přestavět v klasicistním slohu. Jan Krakovský z Kolovrat zemřel roku 1872 a zámek Merklín i celé panství odkázal Eduardu Pálffymu z Erdödu. Po něm zámek zdědil jeho syn Jan, kterému byl zámek zabaven v roce 1945.

Po druhé světové válce se zámek stál sídlem místního národního výboru, pro jehož potřeby byla budova výrazně upravena. Fungovalo v ní také zdravotní středisko a kino. +more Po roce 1989 v budově sídlí merklínský obecní úřad.

Stavební podoba

Jednopatrový zámek je čtyřkřídlá budova postavená okolo vnitřního dvora. Součástí budovy bývala také vysoká věž, ale byla zbořena nejspíše během přestavby v devatenáctém století. +more Vstupní průčelí zdobí dva balkony a podél tří stran dvora vedou arkády. Arkádová chodba a průjezd do dvora jsou klenuté valenou klenbou s lunetami. Zámek stojí uvnitř památkově chráněného areálu se sýpkou a parkem ohrazeným zdí. Dovnitř vede pilířová brána s rokokovými vázami.