Mertova díra

Technology

12 hours ago

Author

Mertova díra je přírodní památka nacházející se nedaleko obce Mertice ve středních Čechách. Jedná se o zhrouceninu jeskynního systému vzniklého propadem stropu. Díra je hluboká přibližně 40 metrů a její průměr je přibližně 30 metrů. V původním stavu byla díra ještě hlubší, ale v 19. století zde byla postavena pomocná vodní elektrárna, která prohloubila díru o dalších asi 20 metrů. Mertova díra je jedním z nejvýznamnějších geomorfologických útvarů v České republice. V okolí se nachází další přírodní zajímavosti, například soutěska Bezděz, která je stejně jako Mertova díra součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na okraji Mertovy díry se nachází vyhlídka, která nabízí pohled do propasti a okolní krajinu. Díra je také populární u horolezců a jeskyňářů, kteří sem přicházejí prozkoumat jeskynní systém. Mertova díra je přístupná veřejnosti, ale návštěvníci by měli být opatrní kvůli riziku zřícení stropu. Přírodní památka je chráněna zákonem a spravuje ji Správa CHKO České středohoří.

Mertova díra je nepřístupná štola pro těžbu stříbra v Klopotovském údolí u Nového Města nad Metují

Popis

Mertova díra je zamřížovaná, aktuálně nepřístupná štola, která vede kolmo na Bohdašínský potok dva metry nad jeho hladinou. Za mříží byla soška permoníka, nyní je zde soška sedláka Merty. +more Štola se postupně svažuje a tím narůstá i hloubka vody. Podélný profil štoly bez odboček se po 50 metrech lomí dolů, po dalších čtyřech metrech končí nepravidelnou čelbou. Šířka i výška štoly nepřesáhne 1,2 metru, dovoluje pohyb v přikrčené poloze nebo po kolenou. Vstupní portál z drolivého fylitu je sanován vrstvou stříkaného betonu.

Historie

Historie těžby je málo zdokumentovaná a opírá se spíše o pověsti. Podle té sedlák Merta z Blažkova nalezl stříbrnou rudu. +more Tajemství nálezu si ale nechal pro sebe a rudu tajně těžil a prodával. Od té doby se místu říká Mertova díra.

Potvrzená existence místa se datuje k roku 1550, kdy si měšťan Maček vypůjčil od jednoho horníka německy psanou knihu o hornictví, kdy byly uvedeny Novoměstské stříbrné doly. Těžbu měli provádět náchodští pánové z Dubé. +more Ruda byla tavena na Novoměstském zámku. I to je ale nepotvrzená skutečnost, kterou nepotvrzuje žádná listina. Konec těžby byl zapříčiněn třicetiletou válkou (1618-1648) a místo zpustlo.

V 80. letech 18. +more století opět nastal zájem o dobývání rudy. V roce 1783 byl proveden průzkum štoly důlními odborníky z Kutné Hory. Podle technologie hloubení odhadli počátek těžby na 15. století podle toho, že nebyl použit střelný prach, ale byly nalezeny důlní tyče na lámání skály. Analýzou rudy byl zjištěn obsah pyritu, sideritu, křemene a galenitu s 10% stříbra. Podle dobrozdání horníků se měli v rudě objevit i stopy zlata. Na základě těchto informací společníci Josef Frinta a František Kodytek požádali o kutací list, který byl přidělen 6. listopadu 1783. Byl založen hornický cech sv. Jana Nepomuckého. Po dvou letech se ale těžba ukázala jako nerentabilní, dolování bylo zastaveno a rozpadl se i hornický cech.