Cesko.wiki Messier 13
Author
Albert FloresMessier 13 (také M13 nebo NGC 6205) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Herkula. Objevil ji anglický astronom Edmund Halley v roce 1714. Hvězdokupa je od Země vzdálena 23 150 světelných let. Skládá se z několika set tisíc hvězd a má průměr 145 světelných let. Patří mezi nejvýraznější a nejznámější kulové hvězdokupy na severní obloze.
Pozorování
+more5'>Poloha M 13 v souhvězdí Herkula Nalezení hvězdokupy je docela jednoduché, protože souhvězdí Herkula na obloze tvoří snadno rozeznatelný lichoběžník. M13 leží na západní straně tohoto lichoběžníku přibližně v třetině vzdálenosti od severnější hvězdy η Her směrem ke hvězdě Rutilicus (ζ Her). Díky její magnitudě 5,8 je hvězdokupa sotva viditelná pouhým okem, ale pouze za příznivých podmínek, když je velmi tmavá obloha a v blízkosti se nenachází žádný zdroj rušivého světla. V triedru je snadno viditelná a lze rozeznat i její tvar, kterým se podobá hlavě komety. Jednotlivé hvězdy je možné vidět dalekohledy od průměru 114 mm při středně vysokém zvětšení. Velkým dalekohledem o průměru 200 mm lze rozeznat několik desítek hvězd až do 14. magnitudy a okraj hvězdokupy se zdá být zcela rozložený na jednotlivé hvězdy.
40' severovýchodně od M13 se nachází galaxie NGC 6207, kterou je možné pozorovat středně velkým dalekohledem při menším zvětšení v jednom zorném poli spolu s M13. 10° severovýchodně od M13 leží další výrazná hvězdokupa Messier 92.
Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, i když její severní deklinace značně zvýhodňuje její pozorovatele na severní polokouli, kde během letních nocí vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku vychází pouze nízko nad severní obzor. Přesto je tedy pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země. +more Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od dubna do října.
Historie pozorování
Hvězdokupu jako první pozoroval Edmund Halley v roce 1714. Charles Messier ji znovu pozoroval 1. +more června 1764 a popsal ji takto: "Mlhovina bez hvězd nalezená v pásu Herkula. Při pohledu Newtonovým dalekohledem s ohniskovou délkou 4,5 stopy, který zvětšuje 60x, je kulatá, nádherná a jasná, střed je jasnější než okraje. Je vidět i obyčejným dalekohledem o délce 1 stopy, může mít průměr kolem tří obloukových minut. Je blízko dvou hvězd deváté magnitudy, jedna je nad ní a druhá poněkud vzdálenější pod ní. Polohu mlhoviny jsem určil při jejím průchodu poledníkem porovnáním s polohou hvězdy ε Herculis. " Messier ji oznámil vyobrazením na mapě komet roku 1779, která vyšla v akademickém sborníku téhož roku. Jako první v ní jednotlivé hvězdy rozeznal William Herschel.
Vlastnosti
+more5'>Amatérský snímek M13. Autor: Robert J. Vanderbei M13 má zdánlivou magnitudu 5,78, úhlový průměr 20' a skutečný průměr 145 světelných let, pokud uvažujeme její vzdálenost od Země 25 100 světelných let. Některé prameny ovšem uvádí její vzdálenost 23 150 světelných let. Obsahuje několik set tisíc hvězd, z nichž nejjasnější má 12. magnitudu. Uprostřed hvězdokupy jsou hvězdy přibližně 500 krát nahuštěnější než v okolí sluneční soustavy. Má poměrně velkou svítivost, více než 300 000 svítivostí Slunce, proto je i přes svoji velkou vzdálenost velmi jasná.
Stáří hvězdokupy se odhaduje na 11,65 miliard let. Její radiální rychlost je téměř -250 km/s, takže se k Zemi přibližuje. +more Tato rychlost má tři složky: otáčení Galaxie, pohyb Slunce prostorem a oběžný pohyb hvězdokupy kolem středu Galaxie.
Zpráva z Areciba
V roce 1974 bylo k M13 vysláno poselství k mimozemským civilizacím z radioteleskopu v Arecibu v Portoriku. Zpráva o délce 1 679 bitů byla k M13 odeslána u příležitosti oslavy přestavby radioteleskopu.