Messier 81

M81 a 82 amatérským dalekohledem Messier 81 (také M81, Bodeho galaxie nebo NGC 3031) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81. M81 je od Země vzdálená 12 miliónů světelných let a se svou magnitudou 6,9 a úhlovými rozměry 24,9'x11,5' patří mezi nejvýraznější galaxie.

Pozorování

+more2'>Poloha M 81 v souhvězdí Velké medvědice. M81 je díky své blízkosti k Zemi velmi jasnou galaxií a za podmínek velmi příznivých astronomickému pozorování může být pozorována i obyčejným triedrem. Malé dalekohledy o průměru 60 až 80 mm ji ukážou jako světlou skvrnu dlouhou několik úhlových minut a protaženou od severo-severozápadu na jiho-jihovýchod. Střední dalekohled s průměrem 150 mm umožní pozorovat nějaké podrobnosti jádra, které je mnohem jasnější než okrajové oblasti, rozplývající se postupně v jasu oblohy. Dalekohledy o průměru 250 až 300 mm pak ukážou i základní tvar ramen jako proměnný jas hala kolem jádra. Na fotografiích s dlouhou závěrkou nebo složených fotografiích je v okolí M81 a M82 vidět široká síť propletených mlhavých vláken - tato rozsáhlá soustava plynu a tmavého prachu je spojena i s mlhovinami, které patří k Mléčné dráze.

M82 je možné najít 35' severně od M81 a 45' jihovýchodně od M81 se nachází o něco slabší galaxie NGC 3077. Třetí výrazný člen této skupiny galaxií, NGC 2403, leží až v sousedním souhvězdí Žirafy.

Galaxie M81 má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to až za obratník Raka, tedy v celé Evropě a severní Americe. Naopak na jižní polokouli je pozorovatelná pouze blízko rovníku. +more Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.

Historie pozorování

Galaxii poprvé pozoroval Johann Elert Bode 31. prosince 1774 a na jeho počest po něm byla později pojmenována. +more Jejím dalším pozorovatelem byl Charles Messier, který ji roku 1781 přidal do svého katalogu, ve které ji popsal jako mírně oválnou mlhavou skvrnu a nejjasnější uprostřed. Max Wolf roku 1914 objevil, že se tato galaxie otáčí (byla tak první mezi spirálními galaxiemi) a rychlost jejího otáčení odhadl na 300 km/s.

Vlastnosti

Spitzerova vesmírného dalekohledu. +more Modrá barva představuje záření hvězd 3,6 µm. Zelená barva ukazuje záření 8 µm pocházející z polyaromatických uhlovodíků v mezihvězdném prostředí a červená představuje záření 24 µm z horkého prachu v mezihvězdném prostředí. Autor: NASA/JPL-Caltech/K. Gordon/S. Willner/N. A. Sharp Počet hvězd v galaxii M81 se odhaduje na přibližně 250 miliard a je tedy trochu menší než Mléčná dráha. Spolu se sousední nepravidelnou galaxií M82 jsou nejdůležitějšími členy skupiny galaxií M 81, ve které je M81 ústředním členem. Vypadá to, že před několika desítkami milionů let se obě galaxie střetly a M82 má z toho důvodu pokřivený vzhled. Od té doby se obě galaxie navzájem vzdálily a dělí je asi 150 tisíc světelných let. Vzdálenost galaxie je dobře známa a odhaduje se na 12 milionů světelných let. K přesnému odhadu vzdálenosti přispěl velký počet objevených cefeid - mnoho jich našel Hubbleův vesmírný dalekohled - a také upřesnění žebříčku vesmírných vzdáleností díky satelitu Hipparcos.

Mezihvězdný prach

Většina infračerveného záření galaxie pochází z mezihvězdného prachu. Tento prach se nachází zejména v galaktických spirálních ramenech a bylo zjištěno, že s jeho umístěním souvisí oblasti tvorby hvězd. +more Právě zrozené mladé jasné modré hvězdy ohřívají tmavý prach a ten poté infračerveně září.

Supernovy

V této galaxii se 28. března 1993 objevila supernova typu IIb s názvem SN 1993J a největší magnitudou 10,2. +more V té době byla v absolutním měřítku druhou nejjasnější objevenou supernovou typu II. Vlastnosti spektra této supernovy se postupem času měnily. Na začátku mělo spektrum typické vlastnosti supernov typu II s výraznými spektrálními čarami vodíku, ovšem postupně tyto čáry zeslábly a objevily se čáry helia, takže se spíše podobalo spektru supernovy typu Ib. Navíc se časový průběh jasu této supernovy lišil od průběhu pozorovaného u jiných supernov typu II a připomínal spíše typ Ib. Byla proto zatříděna jako typ IIb, tedy přechod mezi typem II a typem Ib. Vědecké závěry odvozené z jejího pozorování naznačují, že supernovy typu Ib a Ic vznikají výbuchem obřích hvězd, a to podobným způsobem jako supernovy typu II. Tato supernova byla také použita k upřesnění vzdálenosti galaxie M81.

Ústředí astronomických telegramů vydalo seznam nov, které byly v této galaxii objeveny po roce 2000.

Sousední galaxie

+more2'>M81 (vlevo) a M82 (vpravo). M82 je jedna z dvojice galaxií silně vázaných k M81. Tou druhou je NGC 3077 a nacházela by se nad horním okrajem snímku. Autor: Scott Anttila. .

M81 je největším členem skupiny galaxií M 81, skupiny čítající 34 galaxií v souhvězdí Velké medvědice. Průměrná vzdálenost této skupiny je asi 11,7 milionů světelných let (3,6 milionů parseků) a patří tak mezi galaktické skupiny nejbližší k Místní skupině galaxií.

M81 a sousední galaxie M82 a NGC 3077 na sebe vzájemně působí. Tímto působením bylo ze všech tří galaxií strženo malé množství plynného vodíku, které vytvořilo vláknité útvary spojující tyto galaxie. +more Zpětný pád části tohoto plynu do galaxií M82 a NGC 3077 v nich spustil velkou hvězdotvornou činnost.

Reference

Externí odkazy

M081 3031 05318 Messier 081 Messier 081 Kategorie:Skupina galaxií M 81