Metapopulace

Metapopulace je biologický termín používaný k popisu souborů propojených populací stejného druhu. Jedná se o soubor jedinců, kteří jsou rozděleni do jednotlivých subpopulací umístěných v různých prostředích, mezi kterými probíhá migrace jedinců. Tato migrace umožňuje genetickou výměnu mezi populacemi a udržuje tak stabilitu celé metapopulace. Metapopulační teorie se zabývá studiem mechanismů a faktorů, které ovlivňují dynamiku metapopulací a spolupráci mezi subpopulacemi. Metapopulace se skládá z populace hlavní, která obývá prostředí ideální pro přežití a rozmnožování, a populace vedlejších, které se nacházejí v prostředí s nižšími přežití a rozmnožovacími schopnostmi. Hlavní populace se nazývá "zdrojová" a je schopna dodávat jedince do populací vedlejších. Subpopulace vedlejších jsou naopak "potočné" a jsou závislé na migračním toku jedinců ze zdrojové populace. Mezi hlavní faktory ovlivňující dynamiku metapopulace patří velikost a kvalita prostředí, migrace jedinců mezi subpopulacemi, extinkce a kolonizace subpopulací a genetická variabilita. Tyto faktory jsou vzájemně propojeny a jejich změna může mít vliv na stabilitu celé metapopulace. Například ztráta jedné subpopulace může vést ke zvýšení migrace jedinců zdrojové populace do zbývajících subpopulací a přispět k obnově ztracené populace. Metapopulace se často vyskytují u druhů obývajících fragmentovaná prostředí, jako jsou ostrovy, lesní porosty nebo vodní plochy. Studium metapopulací je důležité pro ochranu biodiverzity a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. Metapopulační koncept umožňuje lépe porozumět vztahům mezi subpopulacemi a poskytuje nástroje pro jejich ochranu a správu.