MiG I-320
Author
Albert FloresI-320 (R) byla prototypová řada sovětského dvojmístného stíhacího letounu pro každé počasí, vybaveného výkonným radarem Izumrud.
Vývoj
První prototyp I-320 R-1 vzlétl 16. +more dubna 1949. Zalétávali jej piloti A. A. Věrnikov, J. Naščikin a J. A. Antipov. Letoun měl objemný trup, v němž byla umístěna kabina pro dva členy osádky sedící vedle sebe. Konstrukce vycházela ze stroje MiG-15, v přední mohutnější části trupu byl však před kabinou umístěn druhý motor, jehož tryska ústila pod křídlem. Zadní část trupu - kromě zvětšených ocasních ploch - odpovídala (včetně motorové instalace) MiGu-15. Pohon zajišťovala dvojice motorů RD-45F s tahem po 22,26 kN, výzbroj tvořily tři kanóny N-37 ráže 37 mm se zásobou 50 nábojů na hlaveň.
V roce 1950 byly postaveny další dva prototypy: I-320 R-2 a I-320 R-3. Od prvního prototypu se odlišovaly zesílenou konstrukcí, vylepšenou elektronikou a upravenými překryty kabiny. +more Pohon obstarávaly dva motory VK-1 s tahem po 26,47 kN. Zadní část trupu byla obdobou stroje MiG-17. R-3 měl navíc upravené křídlo se třemi aerodynamickými plůtky na horní straně. Druhý a třetí prototyp zalétávali J. A. Antipov, M. L. Gallaj, S. N. Anochin a také pozdější kosmonaut Georgij Beregovoj. Zásoba nábojů byla zvětšena o 10 na zbraň.
Sériově se nakonec letoun nevyráběl, protože stejné parametry měl konkurenční Jakovlev Jak-25.
Specifikace (I-320 R-1)
Technické údaje
Osádka: 2 * Rozpětí: 14,20 m * Délka: 15,77 m * Nosná plocha: 41,20 m² * Hmotnost prázdného stroje: 7367 kg * Max. vzletová hmotnost: 10 265 kg * Pohonná jednotka: 2 × proudový motor RD-45F ** Tah motoru: 22,26 kN
Výkony
Maximální rychlost: 1060 km/h * Dostup: 15500 m * Dolet: 1940 km * Vytrvalost: 3 h
Výzbroj
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
[url=https://ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/a-i-mikojan-a-m-i-gurjevic/i-320-type-18-/]Mikojan-Gurjevič I-320 ("R")
[/url]
I-320 Kategorie:Sovětská a ruská stíhací letadla Kategorie:Letecké prototypy