Michael Syřan

Michael Syřan (také Michael Veliký nebo Michael Syrus nebo Michael starší, aby se odlišil od svého synovce; zemřel 1199) byl patriarcha syrské pravoslavné církve v letech 1166 až 1199. Dnes je znám především jako autor rozsáhlé tzv. Světové kroniky, kterou napsal v syrském jazyce a která je mimořádně významným historickým pramenem. Dochovala se od něho i některá další díla a fragmenty.

Život

Život Michaela Syřana zaznamenal Bar Hebraeus. Michael se narodil kolem roku 1126 v Meliténé (dnes Malatya) jako syn kněze Eliáše z rodiny Qindasi. +more Jeho strýc, mnich Athanasius, se roku 1136 stal biskupem v Anazarbu v Kilikii.

V té době patřil Michelův domov pod království turkomanské danišmendské dynastie, a když byla tato říše v roce 1142 rozdělena na dvě části, stala se Meliténé hlavním městem jednoho z knížectví. V roce 1178 se stala součástí Rúmského sultanátu. +more Nedaleko města byl jakobitský klášter Mar Bar Sauma, který byl od 11. století patriarchálním sídlem.

Jako dítě byl dán Michael do služeb kláštera a před třicítkou se stal archimandritou. Řídil různá vylepšení infrastruktury kláštera, která zahrnovala zabezpečení zásobování vodou a posílení obrany proti lupičům. +more 18. října 1166 byl zvolen patriarchou jakobitské církve (celý titul pravoslavný patriarcha antiochijský) a za přítomnosti dvaceti osmi biskupů vysvěcen.

V roce 1168 podnikl pouť do Jeruzaléma, a poté zůstal rok v Antiochii. Obě města byla v té době součástí latinských křižáckých států a Michael navázal vynikající vztahy s křižáky, zejména s Amaurym de Nesle, latinským patriarchou Jeruzaléma. +more Po návratu do kláštera Mar Bar Sauma v létě 1169 uspořádal synodu a pokusil se reformovat církev, tehdy poskvrněnou svatokupectvím.

Byzantský císař Manuel I. +more Komnenos se k němu obrátil, aby vyjednal sjednocení církví. Michael ale Řekům nevěřil. Odmítl jet do Konstantinopole, když ho císař pozval, a dvakrát dokonce odmítl (v letech 1170 a 1172) se setkat s císařským vyslancem Theorianem a namísto toho vyslal své zástupce. Ve třech po sobě jdoucích dopisech císaři odpověděl jednoduchým prohlášením o miafyzitském vyznání jakobitů.

Kolem roku 1174 musel Michael čelit rebelii skupiny biskupů. Sám byl na jejich popud biskupů dvakrát zatčen, jak píše jednou služebníky prefekta Mardinu a podruhé služebníky emíra Mosulu. +more Také mniši z Bar Sauma se proti němu v letech 1171 a 1176 bouřili.

Mezi lety 1178 a 1180 znovu pobýval v křižáckých státech, v Antiochii a Jeruzalémě. Byl pozván papežem Alexandrem III. +more, aby se zúčastnil třetího lateránského koncilu, ale odmítl. Zaslal však dopis a na základě informací, které měl, napsal dlouhé pojednání o albigenských.

V roce 1180 se jeho bývalý žák Theodor bar Wahbún nechal nespokojenými biskupy zvolit patriarchou v Amidě pod jménem Jan, čímž začalo schizma, které trvalo třináct let. Michael podnikl rozhodnou akci, unesl antipatriarchu, uvěznil ho v Bar Sauma a formálně ho sesadil. +more Někteří mniši však Wahbúnovi umožnili útěk, a on uprchl do Damašku a marně se snažil dovolat Saladina. Poté odešel do Jeruzaléma a po pádu města v roce 1187 odešel do Rumkale s arménským katolíkem Řehořem IV. , který mu umožnil získat oficiální uznání od prince Lva II. Theodor měl mnoho příznivců a schizma skončilo až do smrti Theodora v létě 1193. Podle Bar Hebraea Theodor psal a mluvil syrsky, řecky, arménsky a arabsky a sepsal prohlášení o svém případu proti Michaelovi v arabštině.

V roce 1182 přijal Michael v Melitene sultána Kilije Arslana II. a vedl s ním srdečné rozhovory. +more Zapojil se i do egyptského sporu o svátost smíření a podporoval papeže Marka III. Alexandrijského v exkomunikaci Marka Ibn Kunbara.

Michael zemřel v klášteře Bar Sauma dne 7. listopadu 1199 ve věku sedmdesáti dvou let poté, co byl patriarchou 33 let. +more Jeho synovec Michael mladší se stal antipatriarchou v Melitene od roku 1199 do roku 1215, v opozici vůči Atanášovi IX. a pak Janu XIV.

Dílo

Michael byl plodný autor. Napsal díla o liturgii, o nauce syrské pravoslavné církve a o kanonickém právu. +more Dochovala se také četná kázání, většinou nepublikovaná. Nejznámější je však Světová kronika, nejdelší a nejbohatší dochovaná kronika v syrském jazyce. Arménský rukopis překladu Světové kroniky z roku 1432 Tato kronika popisuje dobu od stvoření až po Michaelovu vlastní epochu. Využívá starší církevní dějiny, některé z nich nyní ztracené; například jeho zpráva o období pozdní antiky se opírá hlavně o Dionýsia z Tel Mahre. Zahrnuje i verzi Testimonium flavianum.

Kronika se dochovala v jediném rukopise napsaném roku 1598, dnes uchovávaném v Aleppu. Ten je kopií staršího rukopisu, opsaného z Michaelova vlastního autografu. +more Poprvé ji vydal ve čtyřech svazcích (1899-1910) včetně francouzského překladu francouzský učenec Jean-Baptiste Chabot na základě opisu z roku 1888. Dnes je originál dostupný i digitálně na [url=https://w3id. org/vhmml/readingRoom/view/500917]vHMML Reading Room[/url].

Kronika obsahuje cenné historické údaje o křesťanských komunitách na Blízkém východě a jejich vztazích s ostatními skupinami v regionu. Obsahuje také údaje o místní kultuře, jazycích a různých národech.

Existuje také zkrácený arménský překlad kroniky, jehož francouzský překlad vydal Victor Langlois v roce 1868. Ten jediný obsahuje původní předmluvu díla. +more Existuje také další ještě kratší arménská verze.

Odkazy

Reference

Literatura

Gregorios Y. Ibrahim (ed. +more), Text and Translations of the Chronicle of Michael the Great. The Edessa-Aleppo Syriac Codex of the Chronicle of Michael the Great, Vol. 1, Piscataway, NJ: Gorgias Press (2009). * * * * * * * * * * * *.

Kategorie:Syrští arcibiskupové Kategorie:Historikové 12. +more století Kategorie:Středověcí kronikáři Kategorie:Poutníci do Jeruzaléma Kategorie:Náboženští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1126 Kategorie:Úmrtí v roce 1199 Kategorie:Muži.