Michanice

Technology

12 hours ago

Author

Michanice je obec nacházející se v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží v severovýchodní části České republiky, nedaleko hranic s Polskem. Obec se rozkládá v údolí Michanického potoka a její katastrální území má rozlohu 566 hektarů. První písemná zmínka o Michanicích pochází z roku 1352. V minulosti zde fungovalo několik lomů na pískovec a také porcelánka. Dnes je Michanice spíše klidnou a malebnou obcí s typickou horskou atmosférou. V obci se nachází několik zajímavých památek. Patří sem kostel svatého Bartoloměje, postavený v roce 1652. Tento jednolodní barokní kostel je dominantou obce a je památkově chráněný. Další zajímavou stavbou je Michanický zámek, který byl postaven v 19. století. Zámek disponuje anglickým parkem a nachází se zde také soukromá základní škola. V okolí Michanic se nachází mnoho turisticky atraktivních míst. Velmi oblíbená je přehrada Souš, která slouží především k rekreaci a vodním sportům. Údolí Michanického potoka nabízí krásné přírodní scenérie a ideální podmínky pro pěší turistiku a cyklistiku. Nedaleko obce je také známá Česká Kamenice se svými skalními útvary a romantickým zámkem. Michanice je ideální destinací pro ty, kteří hledají klid a relaxaci v přírodě. Nabízí skvělé možnosti pro turistiku, cyklistiku, rybaření a další outdoorové aktivity.

Michanice jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stály v Mostecké pánvi asi 2 km východně od centra Chomutova, ke kterému jako místní část patřily. Zanikly v roce 1955 v důsledku rozšiřování manipulačního prostoru Válcoven trub a železáren Chomutov.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Michael, resp. ze srbského Michanović, ve významu ves lidí Michanových. +more V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Michanicze (1571 a 1606), Michanicz (1787) a Michanitz (1846).

Historie

Dějiny Michanic jsou úzce spojené s historií blízkého Chomutova. Podle německojazyčné regionální vlastivědné literatury vesnice existovala už koncem čtrnáctého století a patřila řádu německých rytířů z chomutovské komendy, ale první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1468. +more Ves i poté patřila k chomutovskému panství a majiteli michanických nemovitostí se stávali měšťané i městská rada. Koncem šestnáctého století Michanice patřily k majetku zabavenému Jiřímu Popelovi z Lobkovic, a když se Chomutov roku 1605 vyplatil z poddanství, koupil i Michanice s osmnácti poddanými za 6 415 kop a 32 míšeňských grošů. Zhruba ve stejné době získala několik michanických usedlostí chomutovská jezuitská kolej, která je sloučila do velkého poplužního dvora. Podobným způsobem vznikl i městský poplužní dvůr. Město jej poté spravovalo jako součást svého velkostatku v Krásné Lípě, zatímco jezuitský dvůr podléhal hejtmanovi z Velemyšlevsi.

Během třicetileté války vesnice utrpěla velké škody, a podle berní ruly z roku 1564 byly několik let po válce ještě dvě chalupy pusté. Ve vsi byl velký jezuitský dvůr a ke krásnolipskému statku patřilo sedm chalupníků a jeden zahradník. +more Dohromady chovali jen tři krávy, dvě jalovice a dvě kozy.

Jezuitský dvůr byl v roce 1774 rozdělen mezi tři usedlíky a nově příchozí obyvatele, kteří si ve vsi postavili deset domů. Se zrušením robotních povinností v roce 1781 se městu přestal vyplácet poplužní dvůr, a jeho pozemky byly pronajaty drobným hospodářům. +more V roce 1790 tak v Michanicích stálo 26 domů.

Michanice se nikdy nestaly samostatnou obcí a už od roku 1850 byly osadou Chomutova. Ve druhé polovině devatenáctého století se zemědělský charakter vesnice začal měnit pod vlivem rozvíjejícího se průmyslu. +more Baron Riese-Stallburg, majitel perštejnských železáren, v blízkosti Michani nechal otevřít hnědouhelný důl Augusta a v sedmdesátých letech se začal rozrůstat průmyslový areál Krušnohorské železářské společnosti, pozdější Mannessmanovy závody a Válcovny trub. Roku 1864 byl důl Augusta přejmenován na důl Karel a jeho vlastník Karel Später začal u vesnice těžit rašelinu, která se krátkou dobu využívala při výrobě briket z uhlí.

Hlubinná těžba uhlí se začala projevovat ve třicátých letech dvacátého století propady půdy, v jejichž důsledku se začala vesnice vysídlovat. Pod odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel klesl asi na pětinu předválečného stavu. +more Vesnice už nebyla nikdy dosídlena, a roku 1955 zanikla. Na místě, kde stávala, vzniklo složiště strusky z teplárny Válcoven trub.

Important

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 205 obyvatel (z toho 106 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků, 184 Němců a šest cizinců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 249 obyvatel: sedm Čechoslováků, 236 Němců a šest cizinců. Kromě šesti lidí bez vyznání se všichni hlásili k římskokatolické církvi.

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950
Obyvatelé	121	125	110	151	190	205	249	42
Domy	26	27	27	28	26	30	41	17

Pamětihodnosti

Na návsi stávala kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1853 a bývala zde také socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1734.

Osobnosti

V Michanicích se okolo roku 1490 narodil Matthäus Aurogallus, profesor na univerzitě ve Wittenbergu a spolupracovník Martina Luthera.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost - děkanství Chomutov

Externí odkazy

[url=http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=55]Michanice na stránkách Zaniklé obce a objekty[/url]

Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Těžba rašeliny v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Chomutov