Michanice

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Michanice je obec nacházející se v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží v severovýchodní části České republiky, nedaleko hranic s Polskem. Obec se rozkládá v údolí Michanického potoka a její katastrální území má rozlohu 566 hektarů. První písemná zmínka o Michanicích pochází z roku 1352. V minulosti zde fungovalo několik lomů na pískovec a také porcelánka. Dnes je Michanice spíše klidnou a malebnou obcí s typickou horskou atmosférou. V obci se nachází několik zajímavých památek. Patří sem kostel svatého Bartoloměje, postavený v roce 1652. Tento jednolodní barokní kostel je dominantou obce a je památkově chráněný. Další zajímavou stavbou je Michanický zámek, který byl postaven v 19. století. Zámek disponuje anglickým parkem a nachází se zde také soukromá základní škola. V okolí Michanic se nachází mnoho turisticky atraktivních míst. Velmi oblíbená je přehrada Souš, která slouží především k rekreaci a vodním sportům. Údolí Michanického potoka nabízí krásné přírodní scenérie a ideální podmínky pro pěší turistiku a cyklistiku. Nedaleko obce je také známá Česká Kamenice se svými skalními útvary a romantickým zámkem. Michanice je ideální destinací pro ty, kteří hledají klid a relaxaci v přírodě. Nabízí skvělé možnosti pro turistiku, cyklistiku, rybaření a další outdoorové aktivity.

Michanice jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stály v Mostecké pánvi asi 2 km východně od centra Chomutova, ke kterému jako místní část patřily. Zanikly v roce 1955 v důsledku rozšiřování manipulačního prostoru Válcoven trub a železáren Chomutov.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Michael, resp. ze srbského Michanović, ve významu ves lidí Michanových. +more V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Michanicze (1571 a 1606), Michanicz (1787) a Michanitz (1846).

Historie

Dějiny Michanic jsou úzce spojené s historií blízkého Chomutova. Podle německojazyčné regionální vlastivědné literatury vesnice existovala už koncem čtrnáctého století a patřila řádu německých rytířů z chomutovské komendy, ale první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1468. +more Ves i poté patřila k chomutovskému panství a majiteli michanických nemovitostí se stávali měšťané i městská rada. Koncem šestnáctého století Michanice patřily k majetku zabavenému Jiřímu Popelovi z Lobkovic, a když se Chomutov roku 1605 vyplatil z poddanství, koupil i Michanice s osmnácti poddanými za 6 415 kop a 32 míšeňských grošů. Zhruba ve stejné době získala několik michanických usedlostí chomutovská jezuitská kolej, která je sloučila do velkého poplužního dvora. Podobným způsobem vznikl i městský poplužní dvůr. Město jej poté spravovalo jako součást svého velkostatku v Krásné Lípě, zatímco jezuitský dvůr podléhal hejtmanovi z Velemyšlevsi.

Během třicetileté války vesnice utrpěla velké škody, a podle berní ruly z roku 1564 byly několik let po válce ještě dvě chalupy pusté. Ve vsi byl velký jezuitský dvůr a ke krásnolipskému statku patřilo sedm chalupníků a jeden zahradník. +more Dohromady chovali jen tři krávy, dvě jalovice a dvě kozy.

Jezuitský dvůr byl v roce 1774 rozdělen mezi tři usedlíky a nově příchozí obyvatele, kteří si ve vsi postavili deset domů. Se zrušením robotních povinností v roce 1781 se městu přestal vyplácet poplužní dvůr, a jeho pozemky byly pronajaty drobným hospodářům. +more V roce 1790 tak v Michanicích stálo 26 domů.

Michanice se nikdy nestaly samostatnou obcí a už od roku 1850 byly osadou Chomutova. Ve druhé polovině devatenáctého století se zemědělský charakter vesnice začal měnit pod vlivem rozvíjejícího se průmyslu. +more Baron Riese-Stallburg, majitel perštejnských železáren, v blízkosti Michani nechal otevřít hnědouhelný důl Augusta a v sedmdesátých letech se začal rozrůstat průmyslový areál Krušnohorské železářské společnosti, pozdější Mannessmanovy závody a Válcovny trub. Roku 1864 byl důl Augusta přejmenován na důl Karel a jeho vlastník Karel Später začal u vesnice těžit rašelinu, která se krátkou dobu využívala při výrobě briket z uhlí.

Hlubinná těžba uhlí se začala projevovat ve třicátých letech dvacátého století propady půdy, v jejichž důsledku se začala vesnice vysídlovat. Pod odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel klesl asi na pětinu předválečného stavu. +more Vesnice už nebyla nikdy dosídlena, a roku 1955 zanikla. Na místě, kde stávala, vzniklo složiště strusky z teplárny Válcoven trub.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 205 obyvatel (z toho 106 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků, 184 Němců a šest cizinců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 249 obyvatel: sedm Čechoslováků, 236 Němců a šest cizinců. Kromě šesti lidí bez vyznání se všichni hlásili k římskokatolické církvi.

18691880189019001910192119301950
Obyvatelé12112511015119020524942
Domy2627272826304117

Pamětihodnosti

Na návsi stávala kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1853 a bývala zde také socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1734.

Osobnosti

V Michanicích se okolo roku 1490 narodil Matthäus Aurogallus, profesor na univerzitě ve Wittenbergu a spolupracovník Martina Luthera.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top