Micheil Džavachišvili

Technology

12 hours ago

Author

Micheil Džavachišvili, gruzínsky მიხეილ ჯავახიშვილი, rodným jménem Adamašvili (ადამაშვილი) (8. listopad 1880, Cerakvi - 30. září 1937, Tbilisi) byl gruzínský spisovatel. Stal se obětí Stalinovy Velké čistky roku 1937. Jeho dílo bylo pak dvacet let zakázáno. K nejznámějším patří novela Bílý límeček a román Kvači Kvačaliradze. Jméno Džavachišvili, které zvolil jako literární pseudonym, náleželo jeho šlechtickým předkům.

Život

Studoval zahradnickou a vinařskou školu v Jaltě, ale musel opustit studia kvůli rodinné tragédii: lupiči přepadli a zabili jeho matku a sestru, navíc krátce nato zemřel jeho otec. Od roku 1901 tak pracoval v měděné huti v Kachetii. +more Roku 1903 publikoval první prózu. Následně uveřejnil série publicistických článků, v nichž kritizoval ruské carské orgány (Gruzie byla tehdy součástí Ruské říše). To vedlo k represím ze strany carské policie, kvůli nimž musel v roce 1906 odejít do exilu ve Francii. Zde studoval umění a politickou ekonomii na univerzitě v Paříži. Poté cestoval po světě (Švýcarsko, Velká Británie, Itálie, Belgie, USA, Německo a Turecko). Roku 1908 se tajně vrátil do vlasti, byl však zatčen a v roce 1910 vypovězen z Gruzie. Vrátil se v roce 1917 a po téměř patnácti letech se také vrátil k beletrii.

V roce 1921 vstoupil do Národně-demokratické strany Gruzie a byl v opozici vůči komunistické straně, která se ujala toho roku moci. V roce 1923 bolševici Národně-demokratickou stranu rozprášili, Džavachišvili byl zatčen a odsouzen k smrti. +more Na přímluvu gruzínského Svazu spisovatelů mu však byl trest smrti zmírněn. Nakonec byl propuštěn už po šesti měsících vězení. Uzavřel s novým režimem jakýsi kompromis, ale vztahy zůstaly napjaté.

V roce 1930 dostal znovu zákaz publikovat, když se nepohodl s předsedou gruzínského Svazu spisovatelů a lidovým komisařem pro vzdělávání Malakiou Torošelidzem. Po nástupu Lavrentije Beriji k moci byl zákaz zrušen a Džavachišvili na krátkou dobu získal přízeň mocných. +more Jeho román Arsena z Marabda byl v důsledku toho i zfilmován. Vyjít režimu vstříc se Džavachišvili snažil románem Qalis tvirti (ქალის ტვირთი) z roku 1936. Napsal ho v duchu socialistického realismu. Šlo o příběh revolucionářky, kterou její milenec, bolševik Zurab, přemluví, aby si vzala za muže carského důstojníka četnictva Avšarova a zabila ho. Tento román však autorovi paradoxně definitivně zlomil vaz. Sovětský ideolog Vladimir Ermilov ho tvrdě odsoudil a prohlásil, že znázorňuje bolševiky jako teroristy. Tehdy ztratil Džavachišvili Berijovu přízeň.

Začala se proti němu připravovat kampaň. Nejprve se objevilo podezření, že roku 1930 pomohl emigrovat spisovateli Grigolu Robakidzemu. +more Kampaň zesílila po vydání známé demaskující knihy André Gidea Návrat ze Sovětského svazu. Gide v knize odhalil stalinský teror a zároveň neopatrně pochválil některé gruzínské spisovatele, včetně Džavachišviliho. Tragická hra vyvrcholila 22. července 1937. Tehdy se v budově Svazu spisovatelů zastřelil básník Paolo Iašvili. Na následném zasedání Svazu byl jeho čin odsuzován jako protisovětská provokace. Džavachišvili jako jediný Iašviliho hájil a chválil básníkovu odvahu. O čtyři dny později, 26. července, předsednictvo gruzínského Svazu spisovatelů schválilo usnesení, v němž se pravilo: "Micheil Džavachišvili musí být jako nepřítel lidu, vyzvědač a diverzant vyloučen ze Svazu spisovatelů a fyzicky zničen. " Jeho přátelé a kolegové, včetně těch, kteří již byli ve vězení, byli přinuceni svědčit proti Džavachišvilimu a „odhalovat ho“ jako kontrarevolucionáře a teroristu. Zatčen byl 14. srpna 1937. Byl mučen, a to za osobní účasti Beriji, bývalého ochránce. Dne 30. září 1937 byl zastřelen. Jeho majetek byl zkonfiskován a osobní archiv zničen. Jeho bratr byl rovněž zastřelen, žena poslána do vyhnanství.

Jeho texty nesměly vycházet až do pozdních 50. let, kdy byl po Chruščovově kritice Stalinovy politiky na +more_sjezd_KSSS'>XX. sjezdu KSSS rehabilitován.

Některé epizody z Džavachišviliho života využil režisér Tengiz Abuladze ve svém filmu Pokání (მონანიება) z roku 1984.