Micronaire
Author
Albert FloresMicronaire je jedna z fyzikálních vlastností bavlny, která je důležitá při hodnocení kvality a použitelnosti těchto vláken. Jedná se o měřítko průměrné hustoty a velikosti bavlněných vláken. Micronaire je definován jako index čísla na stupnici od 2 do 8, přičemž nižší hodnoty označují vysokou kvalitu a vyšší hodnoty nižší kvalitu. Hodnoty micronaire jsou důležité při rozhodování o vhodnosti bavlny pro výrobu různých typů textilií, jako jsou příze, tkaniny a pletené látky. Tato charakteristika vláken se měří speciálním přístrojem nazývaným "micronaire meter". Micronaire je často uveden i na štítcích textilních výrobků.
Micronaire je měrná jednotka označující jak jemnost tak i stupeň zralosti bavlny.
Systém micronaire byl poprvé zaveden v USA ve 30. letech 20. století.
Poměr fyzikálních veličin
Závislost hodnoty micronaire na rozměrech vlákna byla definována (Thibodeaux v roce 1998) empirickým vzorcem
Micronaire = \sqrt{8,56.({\frac{A}{P}})^2+1,196-2,35}
kde
A = plocha sekundární stěny vlákna
P = obvod příčného řezu vlákna
* Poměr hodnoty micronaire k jemnosti vlákna v dtex se někdy udává přibližným vztahem:
dtex = \frac{Micronaire}{2,54}
Zkušební přístroj
Schéma měření micronairu Zkušební přístroj (viz schematický nákres vpravo) pracuje na principu měření proudu stlačeného vzduchu při průchodu svazkem bavlněných vláken. +more Systém měření vychází z předpokladu, že jemnější vlákna mají větší povrchovou plochu a kladou větší odpor průchodu vzduchu než vlákna hrubší. Velikost změny tlaku se zaznamená na skále s rozsahem 2 - 8, nejjemnější bavlny vykazují hodnoty pod 3 micronaire, velmi hrubá vlákna asi 6 micronaire.
Konvenční přístroje měří např. svazek vláken o váze 4 g.
U moderních zařízení (asi od roku 1990) je měření micronairu integrováno (spolu s testováním desítky dalších vlastností bavlny) v poloautomatickém agregátu z přístrojů pro komplexní hodnocení jakosti vlákna (High Volume Instruments). Ke zkoušení se předkládá vzorek o váze 10 g.
Reference
Literatura
Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 455-456 * Reumann: Prüfverfahren in der Textil- und Bekleidunstechnik, Springer Verlag 2000, str. 169-170