Migrant (osoba)

Pro pojem migrant a migrantka neexistuje v oblasti mezinárodního práva žádná universální definice, používá se ovšem jako označení zastřešující všechny osoby, které se přesouvají z jednoho místa na druhé a to bez ohledu na to, jaké je jejich právní postavení vůči hostitelské zemi, v níž se dočasně či trvale usazují. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) může být za migranta a migrantku považována ta osoba, která odešla ze své rodné země, tedy žije v hostitelské zemi, jejíž není občanem a občankou. Tato definice je užívána v rámci mezinárodní migrace, tedy přesunu z jedné země do druhé, nicméně za migranta a migrantku může být považován i člověk, který migruje uvnitř státu, tedy může se jednat o migraci vnitrostátní.

Podrobnější popis tohoto pojmu tlumočí v jedné ze svých příruček o migraci i Sdružení pro integraci a migraci, které se odkazuje na definice Zvláštního zmocněnce OSN pro migraci. Ten definuje migranty a migrantky jako

# Osoby, které se nachází za hranicemi své rodné země, čili nepodléhají její právní ochraně a nacházejí se na území jiného státu, # Osoby, které v hostitelské zemi nepožívají stejných práv, jako její občané, naturalizované osoby či osoby s mezinárodní ochranou, # Osoby, na které se nevztahuje ochrana jejich práv na základě diplomatických či jiných dohod.

Rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem

V některých kontextech se může pojem migrant používat jako obecný výraz pro migrující osoby i pro uprchlíky, často pak ale dochází ke zmatení a záměně těchto pojmů. Migraci dělíme na dva typy: dobrovolnou migraci, která spočívá ve svobodném rozhodnutí přesunout se z jednoho místa na druhé, a nedobrovolnou (nucenou) migraci, kdy je migrant nucen opustit svou rodnou zemi na základě nedobrovolných důvodů (válka, politicky motivované pronásledování, humanitární katastrofy atd. +more) Za migranty a migrantky jsou v tomto případě považovány ty osoby, které se rozhodly do jiné země migrovat dobrovolně, tedy za účelem zlepšení kvality svého života, sloučení rodiny, vzdělání, práce a dalších podobných důvodů, nikoliv z důvodu přímého ohrožení na životě, tzn. že jim nic nebrání se bezpečně vrátit do své země původu.

Uprchlík je pojem, který se vztahuje k osobám zvlášť definovaným a chráněným mezinárodním právem, jelikož se ze své země původu migrují kvůli obavám z pronásledování (z náboženských, politických, rasových důvodů či z důvodu příslušnosti k určitým společenským vrstvám či menšinám) či válečnému konfliktu, které vážně narušily jejich život a uplatňování lidských práv v zemi původu. Jejich situace je často tak nebezpečná a nesnesitelná, že překročí státní hranice a hledají bezpečí v okolních zemích, čímž se stávají mezinárodně uznanými „uprchlíky“, kteří mohou žádat o mezinárodní ochranu. +more Status uprchlíka a žadatele o mezinárodní ochranu získávají právě proto, že na rozdíl od "běžných" migrantů a migrantek by byl jejich návrat domů příliš nebezpečný a jejich země původu jim nedokáže zajistit adekvátní ochranu, tudíž mají právo hledat bezpečné útočiště někde jinde, v souladu s tamějšími právními předpisy.

Migrace v číslech

Současným světovým odhadem Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) k roku 2020 je existence více než 281 milionů mezinárodních migrantů a migrantek po celém světě, což odpovídá 3,6 procentům celosvětové populace. O něco méně než polovinu z tohoto celosvětového počtu migrantů tvoří migrující ženy (zhruba 135 milionů, tedy 48,1 procenta), které často migrují samostatně, za prací, z důvodu studia či jako hlavní živitelky rodiny. +more Podíl migrantek se ze 49,4 procenta za posledních dvacet let snížil na 48,1 procenta, zatímco podíl mužských migrantů za stejnou dobu vzrostl z 50,6 procenta na 51,9 procenta. O něco větší zastoupení mužů v mezinárodním počtu migrantů se odráží také v podílu mužských migrujících pracovníků, kdy statistiky reflektují více mezinárodních migrujících mužů-pracovníků než žen-pracovnic. Zároveň je ale míra participace migrantek na pracovním trhu vyšší (63,5 procenta) než u nemigrujících žen, přičemž tento vzorec platí ve všech hostitelských státech kromě zemí s nízkými příjmy, naopak rozdíl v podílu na práci mezi pracujícími migranty a muži, kteří nejsou migranti, je zanedbatelný.

Genderový rozměr v migraci

Údaje členěné dle pohlaví umožňují lépe porozumět genderové dimenzi migrace. Data, která poskytují rozčleněná data o migrantech a migrantkách umožňují jejich uživatelům odhalit rozdíly a nerovnosti mezi těmito dvěma skupinami. +more Zároveň tato data mohou přispět k pomoci zajistit rovné příležitosti migrantů a migrantek nebo tomu, jak těžit z migrace, tvůrci migračních politik navíc budou schopni na základě těchto dat zahájit efektivní programy zohledňující migrantky i migranty. Motivy migrace a její důsledky jsou utvářeny různými faktory, jako je například gender, etnicita, rasa, náboženství, věk, příslušnost ke společenské třídě či sexuální orientace a genderová identita. Zahrnutí těchto kategorií do tvorby migračních politik může přispět k sociálnímu a ekonomickému posílení jednotlivců a podpořit rovnost žen a mužů, naopak vynechání těchto úvah je může vystavit dalším rizikům a zranitelnostem a udržet nebo prohloubit konkrétní nerovnosti. Globální pakt OSN pro migraci a Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech proto požadují, aby byly údaje o migraci rozčleněny minimálně podle pohlaví a věku. Údaje členěné dle pohlaví totiž následně umožňují identifikaci a analýzu specifické zranitelnosti žen a mužů a odhalují mezery a nerovnosti mezi těmito dvěma skupinami. Rozdělení dat na základě pohlaví zároveň umožňují analýzu toho, jak mohou genderové normy ovlivnit zkušenosti žen a mužů v migračních procesech a jakým způsobem tyto zkušenosti proměňují. Je důležité vzít v úvahu zkušenosti žen a dívek, stejně tak jako zkušenosti mužů, chlapců v kontextu dalších společenských kategorií, které vystavují migrantky a migranty různým formám genderově podmíněného násilí nebo zranitelnosti během migrace i po ní.

Ženy-migrantky a další zranitelné skupiny

Migrující osoby jsou obecně v rámci rozhodování o migraci, při procesu přesídlení a následném začleňování do hostitelské společnosti vystaveni specifickým rizikům a vícečetnému znevýhodnění, které se váže na kombinaci dvou a více charakteristik (např. pohlaví, rasa, etnicita, věk a další). +more Některé skupiny migrujících jsou ovšem vůči těmto rizikům zranitelnější a citlivější než jiné. Jedny z nejzranitelnějších skupin tvoří ženy a dívky, děti, sexuální, etnické a náboženské menšiny, senioři či lidé s handicapem, jelikož nejvíce podléhají porušování základních lidských práv a hrozí jim nebezpečí obchodu s lidmi, pašování, špatného zacházení a vykořisťování, sexuálního a genderově podmíněného násilí a dalších. Zranitelné situace, kterým migrující osoby čelí, mohou vyplývat z řady faktorů, které se často prolínají, koexistují současně, vzájemně se ovlivňují a zhoršují situaci dané osoby. Zranitelnost závisí na kontextu jedince a proto je třeba ji chápat jako situační a osobní, v žádném případě však o migrantkách a dalších zranitelných skupinách nemůžeme ze své podstaty uvažovat jakožto o čistě zranitelných, jelikož každý jedinec si utváří svou individuální odolnost, volí různé strategie při překonávání překážek a svobodně vyjednává svou společenskou pozici.

Organizace OSN pro rovnost pohlaví a posílení postavení žen definovala osm primárních oblastí, v rámci kterých migrantky a další zranitelné skupiny mohou čelit výše zmíněným rizikům a nebezpečím.

==== Pracovní podmínky ==== Přibližně 74 procent migrantek pracuje v sektoru služeb a péče, včetně domácích prací a zdravotnictví. Migrantky jsou často zaměstnávány na základě nejistých pracovních smluv, jako levná pracovní síla, tudíž pracují v rámci neformální ekonomiky, která vede k omezení ochrany těchto pracovnic a vysokému riziku porušování jejich pracovních práv, sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí, rasismu a xenofobii na pracovišti. +more Migrantky, které jsou pracovnicemi v domácnosti, mají pak specifické pracovní postavení ve smyslu závislosti na svém zaměstnávajícím, kdy hrozí ztráta pracovního povolení, nevyplácení mzdy, nadměrná pracovní doba, nedostatek odpočinku a neadekvátní životní podmínky, jelikož jsou izolovány v rámci domácnosti, ve které pracují a nedosahují na sociální ochranu v podobě adekvátní zdravotní péče apod.

==== Sociální zabezpečení ==== Právo na sociální zabezpečení, které zahrnuje např. zdravotní a invalidní pojištění, nemocenskou či rodičovskou dovolenou, důchody nebo příspěvky v nezaměstnanosti, se vztahuje na všechny migranty a migrantky bez ohledu na jejich migrační status, v praxi jsou však zejména ženy-migrantky, které pracují v sektoru domácích služeb a péče, z této ochrany systematicky vylučovány. +more Zaměstnávání v domácím sektoru totiž často nezahrnuje sociální příspěvky a pojištění, což přispívá k ohrožení fyzického i duševního zdraví migrantek, jejich ztíženého přístupu ke zdravotní péči a odepření adekvátní sociální ochrany.

==== Remitence ==== Remitence jsou peníze zasílané migrantem či migrantkou ze zahraničí do rodné země nebo kamkoliv jinam, kde se nachází jejich rodiny. Tyto remitence jsou mnohdy primárním či jedním z nejdůležitějších příjmů domácnosti a často mají nahrazovat nedostatek sociálního zabezpečení rodin v těchto zemích. +more Každoročně svým rodinám zasílá remitence až 100 tisíc žen-migrantek, které odvádějí větší část svého výdělku a v pravidelnějších intervalech než muži.

==== Sexuální a genderově podmínění násilí ==== Jedním z důvodů, proč ženy migrují, je sexuální a genderově podmíněné násilí, nucené sňatky nebo mrzačení ženských orgánů, nicméně se s různými podobami násilí mnohdy stejně setkávají v průběhu migrace, obzvlášť pak nezdokumentované migrantky. S rizikem sexuálního a genderově podmíněného násilí se setkávají ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi, státních úředníků i migrantů, přičemž jsou vystavěny vyššímu riziku vykořisťování a nevhodného chování, přičemž násilí může pokračovat i v hostitelské zemi, např. +more ve formě sexuálního a genderově podmíněného násilí na pracovišti, na veřejnosti, ale i v rámci vlastní rodiny, přístup k základním sociálním službám pro ženy-migrantky, které mají tuto zkušenost, je nicméně často omezený, obzvláště pak u žen, které jsou drženy kvůli svému migračnímu statusu v detenčních zařízeních.

==== Obchodování s lidmi ==== Migrantky, zejména pak ty, které nemají příslušné doklady pro vstup do jiné země, jsou při přechodu státních hranic zranitelné vůči sexuálními vykořisťování a obchodování s lidmi. Přesně 83 procent obětí obchodu s lidmi jsou ženy a dívky, které mnohdy na své cestě čelí sexuálnímu násilí jakožto prostředku nátlaku a kontroly ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi či mafie.

==== LGBTQ migranti a migrantky ==== LGBTQ migranti a migrantky čelí ve všech fázích migrace zvýšenému riziku porušování lidských práv, včetně násilí, vykořisťování a sexuálního zneužívání, zejména ze strany státních úředníků, obchodníků s lidmi a pašeráků. Podle světové studie o transgender migrujících osobách je až s 83 procent z nich obchodováno za účelem sexuálního vykořisťování, na problémy naráží ale i v oblasti přístupu ke zdravotní péči nebo čelí sociální izolaci.

==== Přístup k informacím ==== Podle statistik má o rizicích spojených s migrací, jako je sexuální a genderově podmíněné násilí, obchodování s lidmi, vydírání, vykořisťování a další rizika na cestách migrantek bez příslušných dokumentů, z celkového počtu migrantek povědomí pouhých 53 procent z nich. Těmto ženám chybí přístup k informacím o bezpečných cestách a potenciální pomoci, která může ochránit jejich fundamentální práva.

==== Migrantky a COVID-19 ====

V době pandemie migrantky čelily hned několika rizikům v rámci jejich zaměstnání. Vzhledem k prekaritě práce, kterou tyto často ženy vykonávají, jim hrozilo vyšší riziko ztráty zaměstnání, nebezpečné pracovní podmínky, neadekvátní sociální zabezpečení apod. +more Migrující pracovnice také ve velké míře pracovaly v první linii jakožto zdravotní sestry, uklízečky či jiné pracovnice ve zdravotnických a pečovatelských zařízeních. Ze 37 milionů domácích pracovnic tvoří zhruba 8,5 milionů právě ženy-migrantky, které jsou udržovány na méně placených a zranitelných pozicích. Migrantky tak během pandemie musely čelit nejen mnohonásobnými formy diskriminace, rasismu, xenofobie a dalších nerovností na pracovním trhu, ale především nejistým zdravotním a ekonomickým podmínkám, na však závisel jejich život v zahraničí a mnohdy i život jejich rodiny v rodné zemi.

Odkazy

Reference

Související články

Uprchlík * Lidská migrace

Externí odkazy

[url=https://www. migrace. +morecom/adm/_upload/docs/081_simi_rocenka_100x210-2_1567083750. pdf]Mluvme spolu (o migraci)[/url] * [url=https://zpravy. aktualne. cz/zahranici/evropsky-parlament/podcast-eva-valentova-programova-reditelka-sdruzeni-pro-inte/r~36eaebdcc6ca11eca06bac1f6b220ee8/]Podcast: Může být uprchlík "nelegální". Odbornice vysvětluje klíčové pojmy k migraci[/url].

Kategorie:Migrace Kategorie:Mezinárodní právo Kategorie:Migranti