Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852, Mirotice - 10. července 1913, Vinohrady) byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi.

Životopis

Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. +more V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic.

Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit.

Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. +more Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts.

V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. +more Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie.

Bohumila Kafky

Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři (1865 František, 1867 Jan), zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. +more Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech zcela sám a bez prostředků odjel natrvalo do Prahy.

V roce 1879 společně s Františkem Ženíškem zvítězil s cyklem Vlast v konkursu na výzdobu foyer Národního divadla, šlo celkem o 14 lunet. Téhož roku, po sňatku s Marynou Kailovou (1858-1941) začala rodina bydlet na Malé Straně v Praze. +more Následně odjel na studijní cestu do Itálie a po svém návratu v letech 1880-1881 pracoval na čtrnácti velkých lunetách pro Národní divadlo a ilustracích pro Arbesův časopis Šotek. V roce 1889 vytvořil cyklus ilustrací národních písní Osiřelo dítě a následovaly další cykly. Jeho posledním dílem byl akvarel Svatý Václav, který namaloval na jaře roku 1913.

Pro neshody s vedením Národního divadla v Praze ztratil na čas práci a pracoval pro různé časopisy, například pro slovenský Černokňažník, který vycházel v Martině. V letech 1893 a 1897 cestoval po Slovensku; při druhé cestě navštívil i Bratislavu.

Mikoláš Aleš zemřel na mozkovou mrtvici 10. července 1913 na Vinohradech v ulici Bělehradská (kdysi Havlíčkova) 1018/64. +more Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově (hrob 12B-60) v Praze.

Rodinný život

Dne 28. dubna 1879 se Mikoláš Aleš v Miroticích oženil se svou dětskou láskou Marií (Marinou) Keilovou (1858-1941).

Mikoláš Aleš a Maryna Alšová měli čtyři děti: * Veronika (16.-25. ledna 1880) * Tomáš (1881-1941) * Maryna (1882-1973, provdaná Svobodová) * Eliška (1884-1970, provdaná Hlubinková)

Příbuzní

Alšovým strýcem byl svérázný vojenský vysloužilec Tomáš Famfule, švališér, jemuž je věnována stejnojmenná povídka Aloise Jiráska. * Vnukem Alšova bratrance, řezbáře Jana Tesky (autora kazetového stropu Teskova sálu na Orlíku), je československý lékař a významný mezinárodní vědec, publikačně afiliovaný v USA a Švédsku - profesor MUDr. +more Miroslav Mikulecký DrSc. Z alšovské lásky k Slovensku, v rodině tradiční, věnoval celý svůj kariérní život od roku 1953 Univerzitě Komenského v Bratislavě. * Dalším Alšovým bratrancem byl Josef Aleš-Lyžec, vydavatel okultní literatury, propagátor lyžování a otec malíře Josefa Váchala.

Pražské adresy

Hodnocení Mikoláše Alše za jeho života a mecenáši

Mikoláš Aleš byl uznáván za svého života spíše jen jako kreslíř a dekoratér; jeho olejomalba byla doceněna až ve 20. století. +more Na Národopisné výstavě v roce 1895 bylo vystaveno mnoho jeho sgrafit. V roce 1896 vydal spolek Mánes první samostatnou dvoudílnou publikaci o jeho díle, Mikoláš Aleš a k šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých. Jeho zásluhy o české výtvarné umění byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, jejím řádným členem byl zvolen 28. listopadu 1908 (dopisujícím 1. prosince 1892, mimořádným 30. listopadu 1895). Na druhé straně se mu v Praze dostávalo i nevděku a ponižování. Traduje se jeho výrok „. nebýt tehdy toho žida Brandejse, tak bych byl musel snad zahynout. “ Alexandr Brandejs byl milovník umění a Alše často hostil za různé umělecké protislužby, včetně například návrhů na kostýmy. Mikoláš Aleš u Brandejse pobýval v letech 1877-1878 a vytvořil v Suchdole u Prahy zejména návrhy cyklu Vlast pro Národní divadlo. Svému hostiteli vyzdobil figurálními a ornamentálními kresbami některé kusy nábytku. Mikoláše Alše podporoval též Josef Šebestián Daubek, majitel velkostatku Liteň a Brněnec, který jej spolu s dalšími předními umělci (Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský a další) zval na zámek v Litni a do Brněnce.

Posmrtné připomínky

Pomníky a pamětní desky

První pomník Mikoláše Alše stojí od roku 1914 v Praze 4 - Lhotce v ulici Na Větrově v Alšových sadech před Villou Voyta, autorem je sochař Josef Rada. * Pamětní deska od Josefa Šejnosta z roku 1930 je na domě v Bělehradské ulici, ve kterém Mikoláš Aleš zemřel. +more Tex na desce zní: V tomto domě 13 let tvořil a dne 10. 7. 1913 zemřel Mikoláš Aleš, v tomto třípokojovém bytě bydlel od roku 1900. * Na hrobě Mikoláše Alše je jeho busta od Bohumila Kafky * Pomník Mikoláše Alše do sochaře Antonína Lhotáka je v Miroticích od roku 1955 * Památník Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého je v Miroticích, na místě Alšova rodného domu * Pomník Mikoláše Alše (bronzový reliéf s pamětní deskou) od Antonína Lhotáka je od roku 1952 v Praze-Suchdole.

Životopisný film

V roce 1951 natočil režisér Václav Krška životopisný film Mikoláš Aleš; jeho děj je poplatný době svého vzniku a není historicky věrohodný. Hlavní roli zde hrál Karel Höger.

Dílo

Rottův dům v Praze s výzdobou od M. Alše

Obrazy

cykly obrazů Smysly (1876), Živly (1881), Praha (1882), Život starých Slovanů (1891) * společně s Františkem Ženíškem cyklus obrazů „Vlast“ pro Národní Divadlo (1877-1881, 14 lunet, 4 nástěnná a 3 nástropní pole ve foyeru. ) * Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (spolu s Vojtěchem Bartoňkem, Karlem Vítězslavem Maškem a Václavem Jansou * olejomalba Husitský tábor (1877, NG Praha) * olejomalba „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“ (1878) * akvarel „Svatý Václav“ (1913) * malba sv. +more Jiří, sv. Vojtěcha a sv. Václava v kostele v Mikulči, 1900.

Domovní fasády

Významným dílem Mikoláše Alše jsou jeho návrhy výzdoby domovních fasád, zejména ve spolupráci s Antonínem Wiehlem. Wiehlovy fasády byly od 70. +more let přijímány veřejností i odborníky příznivě jako nový prvek ve výzdobě domů a v atmosféře pražských ulic. Wiehl na výzdobě domů postupně precizoval svoje pojetí české novorenesance. Wiehl ponechával spolupracujícím malířům a sochařům prostor a v projektu pouze vymezil plochu pro sgrafita a vlastní návrhy výzdoby zpracoval v kartonech malíř. Wiehl s Mikolášem Alšem v sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracoval na výzdobě domů čp. 1682 Na Poříčí, U Mladých Goliášů, Staroměstská vodárna. Aleš pro fasády těchto domů navrhoval sgrafita, renesanční štíty a lunety. Vrcholem této spolupráce jsou Alšovy alegorie na monumentální výzdobě Wiehlova domu.

Dle Alšových návrhů byly vyzdobeny domy: * fresky a sgrafita na průčelí mnoha domů v Praze (např. Rottův dům, Wiehlův dům na Václavském náměstí a v Nuslích) * návrhy fresek a sgrafit na 15 fasádách domů v Plzni ** fasády domů v Nerudově ul. +more č. 2, 4, 6, 8 a 10 ** cyklus Sběr léčivých bylin na domě s lékárnou na nám. Republiky č. 27 ** dům U Červeného srdce na nám. Republiky č. 36 z roku 1894 ** cyklus Řemesla na domě v Sedláčkově ul. č. 31 ** fasáda Cingrošova domu v Bezručově ul. č. 31 ** cyklus Sv. Jiří na Štechově vile v Dvořákově ul. č. 1 ** fasády domů v Tovární ul. č. 6 a 8 ** výzdoba domu v Purkyňově ul. č. 35 a domu na rohu Petákovy a Jegellonské ulice ** fasády domů na Masarykově náměstí v Plzni * sgrafita na průčelích hotelu Otava v Písku * sgrafita na budovách spořitelny a školy na Velkém náměstí ve Strakonicích * výzdoba fasády domu č. 209 na třídě Národní svobody v Písku * výzdoba chrámu Narození Panny Marie na náměstí Svobody ve Vodňanech * domy v Praze ** fasáda - sgrafita domu čp. 1682 Na Poříčí ** fasáda - sgrafita Staroměstská vodárna ** fasáda - sgrafita Dům U Mladých Goliášů ** fasáda - sgrafita Wiehlova domu, Václavské nám. 792.

Ilustrace a drobné práce

knižní ilustrace děl Františka Ladislava Čelakovského, Aloise Jiráska a Jakuba Arbese a anonymních autorů (české lidové písně, Špalíček pohádek, pověstí a přísloví, …) * kresby pro časopisy Květy, Zlatá Praha a Šotek * Národní mariášové karty (1893)

Galerie

Soubor:Mikolas ales zizka. jpg|Obraz Jan Žižka je jedním z nejznámějších děl Mikoláše Alše Soubor:Lords of the Rose by Mikolas Ales. +morejpg|Sgrafito s tématem Pánů z růže na domě v Nerudově ul. č. 10 v Plzni Soubor:Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou. jpg|Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou Soubor:Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. jpg|Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem Soubor:Mikoláš Aleš - Jan Jiskra z Brandýsa 2. jpg|Jan Jiskra z Brandýsa File:Bosacek 1904 Pardubice. jpg|Klanění svatých Tří králů Soubor:Mikoláš Aleš - St Wenceslas. jpg|Svatý Václav Soubor:Mirotice Ales Natal House. jpg|Rodný dům v Miroticích Soubor:Bývalý Alšův ateliér ve Vrtbovské zahradě. JPG|Bývalý Alšův ateliér ve Vrtbovské zahradě v Praze File:Wiehlův dům detail. JPG|Wiehlův dům z Vodičkovy ulice.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Pešina J. , Mikoláš Aleš. +more malířská tvorba, Praha 1954 * Kotalík Jiří, Mikoláš Aleš, NG Praha 1979 * * * Volavková H. , Mikoláš Aleš, Praha 1982 * MUCHA, Jiří. Alfons Mucha: Mladá fronta, Praha, 1982, str. 51, 300, 372, 408.

Související články

Alexandr Brandejs * František Ženíšek * Akademie výtvarných umění * Josef Bosáček * Antonín Wiehl * Josef František Daubek * Josef Šebestián Daubek * Památník Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého v Miroticích

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ct24/kultura/173157-mikolas-ales-setkani-jiriho-z-podebrad-s-matyasem-korvinem/]ČT, 2012, dokument Mikoláš Aleš: Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem[/url] * [url=http://digi. ceskearchivy. cz/index_main. php. lang=cs&menu=3&id=5590&page=48]Matriční zápis (6. shora) narození v Miroticích 119 - uveden jako „Mikuláš Aleš“[/url] * [url=http://www. artchiv. cz/show. php3. action=explore_gallery&id=103]Alšovo dílo v české virtuální galerii (artchiv. cz)[/url] * [url=http://smetanova. lhota1. sweb. cz/ales. html]Text o Mikoláši Alšovi na stránkách Josefa Žáka[/url] * [url=http://pamatky. slany. cz/index. php. option=com_content&task=view&id=159&Itemid=60]Mikoláš Aleš ve Slaném[/url] * [url=http://krizkyavetrelci. plzne. cz/katalog/autor/246/]Soupis maleb Mikoláše Alše na fasádách plzeňských domů[/url].

Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Romantičtí malíři Kategorie:Secesní malíři Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Členové JUV Kategorie:Předsedové SVU Mánes Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na českých pamětních mincích Kategorie:Narození 1852 Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Narození v Miroticích Kategorie:Úmrtí 1913 Kategorie:Úmrtí 10. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Zemřelí na cévní mozkovou příhodu Kategorie:Muži.