Mikulovský mír (1866)

Předběžný mikulovský mír, či též mikulovské příměří (německy Vorfrieden von Nikolsburg) byl uzavřen 26. července 1866 mezi Pruskem a Rakouskem během prusko-rakouské války. Tři týdny po porážce Rakouska v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 byl podepsán tento předběžný mír, který nakonec vedl ke konečnému ukončení Prusko-rakouské války uzavřením pražského míru v srpnu téhož roku.

Předchozí události

Velmi komplikovaná mírová jednání byla především politickým bojem o budoucí podobu Německa.

V poledne 22. července vstoupilo v platnost pětidenní příměří, během kterého měl být v jihomoravském Mikulově vyjednán předběžný mír.

Jednání na mikulovském zámku vedli pruský ministerský předseda Otto von Bismarck a rakouští zmocněnci Alois Károlyi a Adolph von Brenner-Felsach. Bismarck měl v úmyslu uchránit Rakousko dalších ztrát území za Benátkami, aby ho neztratil jako budoucího spojence, narazil však na tvrdý odpor krále +more_Pruský'>Viléma I. a části armádního velení. Pruský král, který se dlouho vyhýbal konfliktu z důvodu loajality vůči Vídni, si nyní chtěl vychutnat svůj triumf a vítězný vstup do rakouského hlavního města. Mezi králem a Bismarckem se odehrávaly dramatické spory a Bismarck pohrozil rezignací. Na jeho stranu se postavil korunní princ Bedřich Vilém. Georg Bleibtreu (1828-1892): Bitva u Hradce Králové Zatímco pruská vojska postupovala směrem k Hradci Králové, podařilo se Bismarckovi prosadit nejprve svou vyjednávací pozici, poté svůj plán na posílení pozice Pruska v severním Německu prostřednictvím anexe Šlesvicka-Holštýnska, Hannoverska, Hesenska, Nasavska a Frankfurtu po rozpuštění Německého spolku a do značné míry také prosadit vyloučení Rakouska coby dosavadní dominantní německé velmoci (tzv. maloněmecké řešení).

V zahraniční politice Bismarck dosáhl zamítnutí francouzských požadavků na odškodnění. +more'>Napoleon III. chtěl za svou „zadržovací politiku“ během rakousko-pruské války anektovat Lucembursko, Belgii, nebo oblasti na levém břehu Rýna (Falc a Hesensko). To se později projevilo ve francouzském plánu na pomstu, jedné z příčin francouzsko-pruské války („Pomsta za Sadovou“). Zabránit svržení severoněmeckých dynastií se neúspěšně snažil také car Alexandr II. Mocensko-politickou konsolidaci Německa uvítala pouze Velká Británie, která zastávala názor, že narušení evropské rovnováhy nelze očekávat ze strany Německa, ale spíše od Francie a Ruska.

Obsah

Předběžné znění se skládalo z devíti článků a bylo sepsáno rakouským ministrem války, polním zbrojmistrem hrabětem Augustem von Degenfeld-Schonburgem a velitelem pruského generálního štábu Helmuthem von Moltke dne 26. července 1866.

Bylo dohodnuto postoupení Benátska Itálii a úplné stažení všech jednotek z okupovaných území. Rakousko uznalo rozpuštění Německého spolku a znovuzaložení Severoněmeckého spolku bez jeho účasti. +more Práva na Šlesvické, Holštýnské a Lauenburské vévodství získaná ve Vídeňském míru, přešla na Prusko. Rakousko navíc muselo Prusku zaplatit válečné náklady ve výši 40 milionů tolarů. .

Teprve po složitých jednáních se rakouským zmocněncům podařilo zabránit úplné pruské anexi Saska. Rakousko trvalo na tom, že Sasko musí být zachováno a mělo plnit roli nárazníkového státu se záměrem zajistit tak svou severní hranici. +more V opačném případě Rakousko hrozilo Prusku pokračováním války. Na oplátku rakouský císař slíbil, že uzná sesazení krále Hannoveru, hesenského kurfiřta, nasavského vévody a obsazení svobodného města Frankfurt. Klid zbraní byl prodloužen do 2. srpna a poté nahrazen příměřím.

23. srpna 1866 byla v Praze podepsána mírová dohoda, která do značné míry stvrdila úmluvy uzavřené v mikulovské předběžné mírové smlouvě.

Reference

Literatura

Ottokar Lorenz: Kaiser Wilhelm und die Begründung des Reiches 1866-1871. Gustav Fischer, Jena 1902. +more * Theodor Fontane: Der deutsche Krieg von 1866 - Der Feldzug in Böhmen und Mähren. Rockstuhl, Bad Langensalza, 2003; ISBN 3-936030-65-0. * Theodor Fontane: Der deutsche Krieg von 1866 - Der Feldzug in West- und Mitteldeutschland. Rockstuhl, Bad Langensalza, 2003; ISBN 3-936030-66-9. * Heinrich Friedjung: Der Kampf um die Vorherrschaft in Deutschland - 1859 bis 1866. Cottasche Buchhandlung, Stuttgart & Berlin 1916 - 2 Bände. * Ludwig Karl Aegidi und Alfred Klauhold: Das Staatsarchiv. Sammlung der officiellen Actenstücke zur Geschichte der Gegenwart. Elfter Band. 1866. Juli bis December. , Hamburg 1866 [https://books. google. de/books. id=zLxJAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=de#v=onepage&q&f=false], S. 166 ff.

Externí odkazy

[url=https://www.preussenchronik.de/schauplatz_jsp/key=schauplatz_nikolsburg.html]Nikolsburg 1866[/url] na: Radio Berlin-Brandenburg - Pruská kronika

Kategorie:Mikulov Kategorie:Smlouvy Rakouska Kategorie:Politika v roce 1866 Kategorie:Prusko-rakouská válka Kategorie:Mírové smlouvy Kategorie:Smlouvy Německa Kategorie:Evropa v roce 1866