Cesko.wiki Mikulášovice
Author
Albert FloresMikulášovice jsou město v okrese Děčín v západní části Šluknovského výběžku táhnoucí se podél Mikulášovického potoka v délce téměř sedmi kilometrů. Své největší slávy dosáhly Mikulášovice před první světovou válkou, kdy byly s necelými osmi tisíci obyvateli největší vesnicí Rakousko-Uherska. Na město byly povýšeny roku 1916. Mikulášovice jsou známé především tradičním textilním a nožířským průmyslem. Žije v nich obyvatel.
.jpg)
Vývoj názvu
+more2'>Střed města s kostelem na historické pohlednici Původní tradice, podpořená romantickými výklady německých vlastivědců 19. století, hledala původ německého názvu města Nixdorf ve slově Nixe - vodní panna, rusalka. V okolí Mikulášovic se dříve nacházely rozsáhlé močály , které prý obývaly rusalky - odtud Nixensumpf (Bažina rusalek), později Nixendorf (Ves rusalek). Pravda je ovšem poněkud méně romantická. Ve skutečnosti německý i pozdější český název pocházejí od vlastního jména Nicolaus/Mikuláš. K tomuto jménu odkazuje další z pověstí, podle které projížděl kdysi zdejším hlubokým hvozdem pohanský rytíř, kterého napadl medvěd. Jeho sluha prý prosil o pomoc svatého Mikuláše, patrona obchodníků a poutníků, a medvěd nechal rytíře být. Ten nechal jako důkaz díku postavit kapličku zasvěcenou právě svatému Mikuláši, která pak dala název celé vsi. Nejpravděpodobnější verze pojmenování vsi je však podle jejího lokátora.
Název pozdější vesnice nebyl ustálený a v různých zápisech v průběhu staletí se značně měnil. Prvně je zmiňován v polovině 14. +more století jako Nixendorf, později jako Nickelsdorff (1422), Nickilstorf (1451), Nicklauszdorff (1495), Niexendorffl (1544), Nyklsdorf (1654), Nikolstorff (1684) či Niclsdorf (1720). Od poloviny 18. století se název ustálil na podobě Nixdorf. Velmi sporadicky se objevoval i český název města: Mykulassowic (1422) a Mikulassowicz (1544). Český název Mikulášovice byl úředně stanoven až roku 1854 a je užíván dodnes.
Městské symboly
Znak
Obecní rada schválila 4. října 1913 žádost o povýšení své více než sedmitisícové obce na město. +more Kvůli první světové válce se vyřízení žádosti značně protáhlo a císař František Josef I. (1848-1916) povýšil Mikulášovice na město až 1. února 1916. Z mnoha návrhů městského znaku vybralo zastupitelstvo práci Hanse Scharfena, profesora místní „C. k. průmyslové školy pro kovozpracující průmysl“. Návrh představoval modro-zlatě polcený štít s patou vyvedenou v hnědé (přirozená barva půdy). Horní okraj štítu zakončovaly čtyři půlkruhové, dolů prohnuté křivky. V modrém poli byla umístěna přízemní továrna ve stříbrné barvě s pouze částečně viditelnými černými tabulovými okny, střecha byla červená. Před budovou stál červený komín zakončený nahoře lapačem jisker a s černým topeništěm v dolní části. Ve zlatém poli byl umístěn vztyčený stříbrný meč se zlatým jílcem a záštitou. Na jílec meče měl navlečený zelený vavřínový věnec. Jílec doplňoval na dvě části rozdělený černý letopočet 1916. Patu symbolizující pole, doplňovalo čtrnáct obilných klasů umístěných vedle sebe. Návrh znaku zaslali představitelé města ke schválení 9. května 1916.
Navržený znak posuzoval Karl Schornböck, přednosta Šlechtického archivu vídeňského ministerstva vnitra a znakový cenzor. Ten vedení města upozornil, že návrh dokonce několikrát porušuje heraldické zvyklosti: hnědá pata, červený komín a střecha továrny v modrém poli, zlatá záštita a jílec ve zlatém poli, stejně tak pro heraldiku neznámá figura tovární budovy. +more Schörnbock mimo jiné navrhl nahrazení továrny s komínem ozubeným kolem a doplnění znaku stříbrnou korunou. Městské zastupitelstvo ozubené kolo odmítlo a navrhlo záměnu za tovární komín. V následujících měsících došlo ještě k dalším úpravám navrhovaného znaku, například vypuštění paty či změna tinktury figur. Autorem postupně upravovaných návrhů znaku se stal znovu Hans Scharfen. Definitivní podobu městského znaku schválil 1. února 1917 císař Karel I. (1916-1918).
Vlajka
Roku 2005 zažádalo město o udělení městské vlajky, jejímž autorem je Stanislav Kasík. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek ji městu udělil 5. +more prosince 2005 na základě svého rozhodnutí č. 62 z 15. listopadu 2005. Vlajka s poměrem stran 2:3 se čtyřmi svislými pruhy vychází z podoby městského znaku. Kostel svatého Mikuláše.
Historie
vlevo Ve +more_století'>12. století zde žilo několik rodin uhlířů. Míšeňský biskup zde zakládá vesničku, jejíž součástí je dřevěná kaplička zasvěcená sv. Mikuláši. Postupně se obyvatelstvo začíná více věnovat zemědělské výrobě. V průběhu 18. století se z Mikulášovic stává významná průmyslová obec. Vznikají první brusírny a rozvíjí se nožířský průmysl. Roku 1794 zahájena nožířská výroba Ignazem Röslerem, tento podnik byl roku 1817 pojmenován jako Továrna na drobné ocelové zboží, později upraven na Továrna na ocelové zboží následovníka Ignáce Röslera, pak na Továrna na nože synů Ignaze Röslera a v letech 1945-1946 Ignác Rösler a synové pod národní správou. Největšího rozmachu pak toto odvětví dosahuje v 19. století, jsou založeny další továrny jako 1870 Franz Frenzel (FRENIX), 1885 Julius Pilz a pak Joh. Eduard Dittrich, Hubert Knoth a další továrny s více či méně zaměstnanci. Roku 1955 na těchto základech byl založen národní podnik Mikov, který v prostorách tehdejší firmy Ignaz Rösler Söhne vyrábí dodnes nože, jako poslední nositel této tradice. V roce 1891 je zde založena Průmyslová škola nožířská (1954 přestěhována přes protesty občanů a MNV Mikulášovice do Varnsdorfu).
Mikulášovice se staly jednou z největších vesnic tehdejšího Rakouska-Uherska. +more_únor'>1. února 1916 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na město.
V roce 1938 odchází po odtržení Sudet naprostá většina českého obyvatelstva do vnitrozemí. V průběhu válečných let byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. +more V továrnách pracovalo mnoho nuceně nasazených a váleční zajatci. 9. května 1945 Mikulášovice osvobodil 36. pěší pluk 8. pěší divize, 2. polské armády generála Karla Świerczewského. Velitelem 8. pěší divize byl plk. Józef Grażewicz.
Politika
Zastupitelstvo a starosta
První svobodné polistopadové volby se v Československu konaly dne 24. listopadu 1990. +more V Mikulášovicích se o přízeň voličů ucházelo celkem pět politických uskupení: Československá sociální demokracie, Československá strana socialistická, Komunistická strana Československa, Občanské fórum a Sdružení nezávislých kandidátů. Vítězem voleb se se ziskem 44,5 % a sedmi mandáty v patnáctičlenném zastupitelstvu stalo Občanské fórum. Na ustavujícím zasedání nově utvořeného městského zastupitelstva byla 6. prosince 1990 zvolena starostkou Věra Řádková (OF) a místostarostou Václav Provazník (SNK).
Volby do obecních zastupitelstev v roce 1994 připadly na 18. a 19. +more listopad. Do patnáctičlenného městského zastupitelstva kandidoval jeden nezávislý kandidát a tři politická uskupení: Koalice ODS a LSNS, Komunistická strana Čech a Moravy a Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky. Ustavující zastupitelstvo zvolilo 1. prosince 1994 do funkce starostky podruhé Věru Řádkovou (ODS), místostarostou se stal Jaroslav Čihák (nezávislý za SPŽR ČR).
Ve volbách do městského zastupitelstva, konaných ve dnech 13. a 14. +more listopadu 1998, kandidovala čtyři politická uskupení: Česká strana sociálně demokratická, Koalice Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa a Sdružení důchodců České republiky, Komunistická strana Čech a Moravy a Občanská demokratická strana. Dne 27. listopadu 1998 zvolilo ustavující zastupitelstvo starostou Jiřího Mayera (ČSSD) a místostarostou Bohumila Žličaře (KSČM). Zastupitelé zvolení za Občanskou demokratickou stranu a postupně také všichni jejich náhradníci podali rezignaci, počet zastupitelů tak poklesl pod dvě třetiny a starosta byl tedy pověřen jednáním s ministerstvem vnitra ohledně vypsání nových voleb. Ty se uskutečnily v termínu 19. června 1999. Kandidovaly v nich čtyři politická uskupení, a to Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy, Občanská demokratická strana a Sdružení nezávislých kandidátů. Staronovým starostou byl zvolen Jiří Mayer, místostarostou opět Bohumil Žličař.
Voleb do městského zastupitelstva ve dnech 1. a 2. +more listopadu 2002 se zúčastnil jeden nezávislý kandidát a čtyři politické strany: Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy, Občanská demokratická strana a Volba pro město. Dne 14. listopadu 2002 zvolilo ustavující zasedání zastupitelstva do funkce starosty Stanislava Hladíka (KSČM) a jako místostarostku Mgr. Blanku Trojanovou (nezávislá za ČSSD).
Volby do městského zastupitelstva roku 2006 se konaly v termínu 20. a 21. +more října. Oproti minulým volebním obdobím se snížil počet členů zastupitelstva na jedenáct a kandidovaly pouze tři politické strany: Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy a Občanská demokratická strana. Ustavující zasedání zastupitelstva města zvolilo 1. listopadu 2006 starostou na druhé období Stanislava Hladíka (KSČM) a místostarostkou Ing. Miluši Trojanovou (nezávislá za ČSSD).
| Volby 2014 | |||
|---|---|---|---|
| Strana | Hlasy | Podíl | Mandáty |
| ČSSD | 977 | 13,15 % | 1 |
| HNHRM | 2581 | 34,76 % | 4 |
| KSČM | 3096 | 41,69 % | 5 |
| ODS | 772 | 10,40 % | 1 |
Ve volebním období 2014-2018 mají Mikulášovice jedenáctičlenné zastupitelstvo. V komunálních volbách kandidovala čtyři uskupení: Česká strana sociálně demokratická, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, Komunistická strana Čech a Moravy a Občanská demokratická strana. +more Ustavující zasedání dne 6. listopadu 2014 zvolilo starostkou města na druhé funkční období Ing. Miluši Trojanovou (nezávislá za HNHRM), neuvolněným místostarostou byl zvolen Ing. Bc. Emil Bláha (nezávislý za HNHRM).
Představitelé města
;Starostové obce (1850-1916) * 1850-1854 MUDr. Anton Kasper * 1854-1859 Johann Endler * 1860-1872 Emanuel Wentzel * 1872-1876 Josef Haymann * 1876-1886 Ferdinand Günzel * 1886-1887 Theodor Hesse (správce úřadu) * 1887-1890 Josef Pietschmann * 1890-1896 Johann Maschke * 1896-1908 Franz Josef Dittrich * 1908-1910 Raimund Fischer starší * 1910-1911 Ignaz Riegert * 1911-1916 MUDr. +more Adolf Rösler.
Starostové města (1916-1945) * 1916-1919 MUDr. Adolf Rösler * 1919-1920 Vinzenz Funke * 1920 Johann Opitz * 1920-1932 Josef Ferdinand Werner (v letech 1920-1921 správce úřadu) * 1932-1933 Ing. +more August Teichmann * 1933-1939 Johann Weber * 1939-1945 Alfred Zabel.
Předsedové místní správní komise (1945-1946) +more2'>Pohled na město z věže kostela * 1945 Vladimír Hladílek * 1945 Zdeněk Hudeček * 1945 František Kuchrýk * 1945-1946 Jan Šedý.
Předsedové místního národního výboru (1946-1964) * 1946 Marie Vančurová * 1946-1947 Ludvík Brunner * 1947-1948 Josef Toušek * 1947-1950 Ludvík Brunner * 1950-1952 Josef Lustig * 1952-1953 Jan Dvořák * 1953-1954 Jindřich Fajfer * 1954 Jan Dvořák * 1954-1963 Václav Podzimek * 1963-1964 Jiří Hammerbauer
Předsedové městského národního výboru (1964-1990) * 1964-1970 Jiří Hammerbauer * 1970-1976 František Mäsiar * 1976-1990 Josef Hýbl
Starostové města (od 1990) * 1990-1998 Věra Řádková * 1998-2002 Jiří Mayer * 2002-2010 Stanislav Hladík * 2010-2018 Ing. Miluše Trojanová * 4. +more 1. 2018 - 31. 10. 2018 Ing. Bc. Emil Bláha * 1. 11. 2018 - dosud Ing. Miluše Trojanová.
Přírodní poměry
+more3'>Tanečnice, nejvyšší bod Mikulášovic (599 m) Město Mikulášovice se rozkládá v západní části Šluknovského výběžku na ploše 2584,82 ha. Na severu sousedí s obcí Vilémov, na severu a severovýchodě s městem Velký Šenov (místní části Velký Šenov, Leopoldka, Staré Hraběcí, Knížecí), na východě se Starými Křečany (místní část Kopec), na jihu a západě s velkým okresním městem Sebnitz (místní části Hinterhermsdorf, Saupsdorf, Hertigswalde a Sebnitz). Všechny čtyři části města, tedy Mikulášovice, Mikulášovičky, Salmov a Tomášov, tvoří dohromady jedno společné katastrální území Mikulášovice.
Celé území města náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jejímu podcelku Šenovská pahorkatina a okrsku Mikulášovická pahorkatina. Nejvyšším vrcholem je Tanečnice (599 m) v jihozápadní části území, dále následuje Plešný (593 m) na východě a Hraniční (Hančův) vrch (523 m) na jihu. +more Nejnižší nadmořskou výšku 365 m má Mikulášovický potok na hranici s Vilémovem.
Geologie
Celé katastrální území Mikulášovic náleží k lužickému žulovému masivu prvohorního stáří. Hlavní horninou, převládající na většině území, je šedý, středně až hrubě zrnitý biotitický granodiorit zvaný lužický, který je na několika místech prostoupen doleritem (diabasem) černozelené barvy. +more V jižní a východní části území byly nalezeny ojedinělé výskyty mladších výlevných vyvřelých hornin, například tefritu, limburgitu s obsahem olivínu a magnetitu, olivinického nefelinitu a nefelinického bazanitu. Na jihovýchodě navazuje oblast tvořená drobně zrnitým biotitickým granitem (brtnická žula) růžové barvy a středně až hrubě zrnitým, místy porfyrickým biotitickým, šedomodrým granitem až granodioritem (rumburská žula). Podél vodních toků se nachází deluviální hlinitokamenité sedimenty a fluviální jílovitopísčité až písčité hlíny, místy písčité štěrky čtvrtohorního stáří. Jižně od Tomášova byla lokalizována žíla křemene. Na návrší nazývaném Liščí kameny (486 m) na severu území zasahoval v ledových dobách pevninský ledovec, který zde zanechal morénu.
Soubor:Geo Nixdorf 01. jpg|Dolerit z vrchu Tanečnice Soubor:Geo Nixdorf 02. +morejpg|Dolerit z Velkého lomu Soubor:Geo Nixdorf 03. jpg|Rumburská žula z údolí Bílého potoka Soubor:Geo Nixdorf 04. jpg|Granodiorit z Hraničního vrchu Soubor:Geo Nixdorf 05. jpg|Limburgit od pramenů Černého potoka.
Vodstvo
Všechny Mikulášovické vodní toky patří k povodí Labe, a tedy i k úmoří Severního moře. Hlavním vodním tokem je Mikulášovický potok, který pramení v horní (východní) části města v nadmořské výšce 475 m. +more Potok protéká městskou zástavbou západním až severozápadním směrem a v sousedním Vilémově ústí v nadmořské výšce 332 m do Vilémovského potoka. Celková délka toku je 7 km a k jeho nejvydatnějším přítokům patří Zlodějský a Hančperský potok. Odvrácené svahy vrchů na severním okraji katastrálního území odvodňují bezejmenné přítoky Vilémovského potoka a Salmovský potok. Z jižních a východních svahů směřují kratší vodní toky do sousedního Německa. Patří mezi ně Bílý potok, vytvářející hluboké údolí, dále Strouha, Strážný a Tomášovský potok, všechny náležející do povodí Křinice.
Na území Mikulášovic se nachází necelé dvě desítky rybníků, z nichž největší nese neoficiální pojmenování Vágneterák. Významnou vodní plochou, využívanou pro sportovní a kulturní akce, je zatopený lom poblíž silnice na Velký Šenov. +more Poté, co byl lom roku 1976 opuštěn, jej zaplnila voda a sloužil pro zásobování města pitnou vodou. V době hospodářské krize bylo mezi lety 1931 a 1932 na Hančperském potoce vybudováno městské koupaliště, skládající se z předehřívací nádrže a dvou bazénů.
Ochrana přírody
Do velké části katastru města zasahuje Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, jejíž hranice je vedena hlavně po železniční trati 084 Rumburk - Panský - Mikulášovice. Za jihovýchodní hranicí města přechází CHKO v Národní park České Švýcarsko. +more Na území města nejsou vyhlášena žádná maloplošná chráněná území. Naproti továrně Mikov roste památný strom javor klen a v dolních Mikulášovicích buk lesní Ignaze Röslera.
Obyvatelstvo
Ačkoliv němečtí kronikáři svorně tvrdí, že původní osídlení Šluknovského výběžku je německé, svědčí místní názvy o slovanském, konkrétně pak lužickosrbském osídlení. Později byla oblast kolonizována německým obyvatelstvem, patrně z Durynska.
Počty obyvatel: Roku 1818 v celých Mikulášovicích žilo 3 807 obyvatel, 5 787 obyvatel roku 1869 a roku 1910 již 7 665 obyvatel. Během války zde prý žilo i s nuceně nasazenýma cca 10 000 lidí. +more Po druhé světové válce má město 3 044 obyvatel (1950), tento počet postupně klesá na současných 2 123 obyvatel (2016).
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 5 228 | 5 940 | 6 201 | 6 546 | 7 025 | 6 135 | 6 167 | 2 887 | 2 586 | 2 488 | 2 611 | 2 457 | 2 325 | 2 067 |
| Domy | 590 | 739 | 748 | 796 | 875 | 929 | 967 | 967 | 631 | 554 | 514 | 610 | 563 | 611 |
Kultura
V Mikulášovicích se až do roku 1938 jezdily takzvané velikonoční jízdy neboli jízdy křižáků (německy Osterreiten nebo Kreuzreiten, hornolužicky jutrowne jechanje nebo hovorově křižerje), zvyk, který se do současnosti (2011) dochoval jen v Lužici. V roce 2011 byla velikonoční jízda obnovena. +more V roce 2011 se jí zúčastnilo 7 jezdců na koni, podpořili je zpěváci a muzikanti, kteří šli pěšky.
Hospodářství
Doprava
Při východní hranici katastrálního území Mikulášovice prochází silnice druhé třídy II/265, ze které odbočuje silnice třetí třídy III/26510. Ta tvoří páteřní komunikaci celého města a směřuje dále do Vilémova. +more Ve středních Mikulášovicích z ní odbočují silnice třetí třídy III/26511 ve směru na Hraniční vrch a Hinterhermsdorf, III/26512 ve směru Tomášov a Hertigswalde a III/26514 ve směru Velký Šenov. Místní část Salmov protíná silnice III/26513.
Mikulášovicemi prochází dvě železniční trati. Roku 1884 začala veřejnosti a průmyslovým podnikům sloužit železniční stanice Mikulášovice dolní nádraží, která leží na trati 083 Rumburk - Sebnitz. +more V této stanici zároveň končí železniční trať 084 Rumburk - Panský - Mikulášovice se zastávkami Mikulášovice střed a Mikulášovice horní nádraží.
Místní části
Mikulášovice * Mikulášovičky * Salmov * Tomášov
Pamětihodnosti
Hvězdárna Adolfa Krauseho společně s domem čp. 2
Jednou ze stavebních dominant města je barokní kostel svatého Mikuláše, postavený v letech 1743-1751 na místě staršího chrámu. V jeho okolí se nachází nejstarší zástavba města. +more Do ní patří např. Hotel Ron (čp. 5), Císařský dům (čp. 2), ve kterém 20. září 1779 přenocoval císař Josef II. , dvojdům lékárna a hvězdárna (čp. 4 a 1002), tzv. Červený kříž (čp. 8), bývalá fara (čp. 10) či Römischův dvůr (tzv. stará spořitelna, čp. 574). Na návrší nedaleko kostela se rozkládá městský hřbitov, vybudovaný v letech 1871-1872 (stará část), rozšířený 1914 (nová část), na kterém stojí filiální kostel Nanebevstoupení Páně. V zástavbě města se nachází řada zajímavých podstávkových domů, ojediněle se dochovaly měšťanské domy s historizujícími fasádami. V letech 1710-1925 vyrostla na katastru města desítka kaplí: roku 1710 kaple Tří otců, 1718 Wähnerova kaple, 1724 Balzerova kaple, 1733 Melchiorova kaple (zbořená) a Fürleova kaple (do dnešní podoby přestavěná v 19. století), 1742 kaple Nejsvětější Trojice, 1803 kaple Matky Boží (zbořená, obnovena 2015). Poslední tři kaple byly postaveny v místních částech města: 1812 kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Salmově, 1890 kaple svatého Josefa v Mikulášovičkách (zbořená) a 1925 kaple Panny Marie na Tomášově. Na vrchu Tanečnice, nejvyšším bodu Mikulášovic, stojí nejsevernější rozhledna Česka. Památkově chráněné jsou rovněž některé lidové stavby: čp. 311, 449, 450 a 516.
Osobnosti
Franz Zacharias Römisch (1757-1832) pocházel z mikulášovické podnikatelské rodiny Römischů, která ve městě vlastnila textilní továrnu (Römischův dvůr, čp. 574) a v jejímž domě (Císařský dům, čp. +more 2) přespal roku 1779 císař Josef II. Roku 1783 dali Römischovi postavit císaři na zahradě svého domu dochovaný pomník. Během napoleonských válek zbohatl Franz Zacharias Römisch natolik, že mohl roku 1802 koupit panství Malá Skála, kam trvale přesídlil. Roku 1823 byl povýšen do šlechtického stavu. Pochován je na svém panství na vranském hřbitově. * Ignaz Rösler (1765-1837), mikulášovický rodák (dům čp. 75, zbořený), se původně vyučil kupcem. Od roku 1794 se začal věnovat broušení nožů a stal se tak zakladatelem mikulášovického nožířského průmyslu. Jeho podnikání se postupně rozvíjelo a z původní malé nožířské dílny vyrostla během let továrna s dvěma sty zaměstnanci (původní továrna čp. 611 zbořená, roku 1818 postavena nová empírová tovární budova čp. 442). V roce 1819 povýšen do šlechtického stavu (Edler von Ehrenstahl - šlechtic z Čestné oceli). Pochován je u zdi kostela svatého Mikuláše. * Anton Rösler (1785-1850) byl synem domkáře z čp. 303. Od roku 1812 působil jako varhaník v kostele svatého Mikuláše a také jako druhý učitel na farní škole (čp. 7), kde také bydlel. Složil řadu skladeb v mozartovském stylu, z nichž se však kvůli požáru z roku 1842 dochovaly pouze dvě. Jako varhaník působil až do své smrti roku 1850. Pochován je u kostela svatého Mikuláše. * Agnes Theresia Heinová (1792-1856) byla dcerou mikulášovického mlynáře z mlýna čp. 429 (zbořený). Roku 1816 vstoupila do cisterciáckého kláštera Sankt Marienthal v Horní Lužici. Od roku 1849 až do své smrti vykonávala funkci abatyše. Mikulášovickému kostelu věnovala v roce 1855 ostatky svaté Gaudencie spolu se skleněnou rakví a oltářem zasvěceným této světici. * Franz von Dittrich (1815-1859) pocházel z rodiny mikulášovického kupce sídlícího v domě čp. 568. Na pražské univerzitě studoval medicínu a stal se patologem, amatérsky se věnoval také botanice. Po studiích se věnoval vědecké kariéře na univerzitě v bavorském Erlangenu, kde dosáhl titulu rektora. Zemřel v rodném městě na následky vleklé mozkové choroby, pochován je u kostela svatého Mikuláše. * Franz Kindermann (1842-1921) byl rodákem z Nového Hraběcí. Vystudoval medicínu, poté se usadil v Mikulášovicích (čp. 641), kde působil nejprve jako praktický lékař a později jako primář Nemocnice korunního prince Rudolfa. Od 80. let 19. století se také úspěšně věnoval politice na celostátní (poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu) i komunální úrovni (obecní radní). Zasloužil se např. o vybudování nemocnice, střední školy a železnice. Pochován je na místním hřbitově. * Josef Bartmann (1868-1947) byl učitelem na mikulášovické měšťanské škole. Velmi si oblíbil Mikulášovice a zvláště Tanečnici, na kterou učinil během svého života více než 6000 výstupů. Po odchodu na penzi sepsal mikulášovickou vlastivědu Nixdorfer-Volks Heimatbüchel (vyšla vlastním nákladem roku 1933). Po válce byl odsunut do Německa, kde zemřel. * Adolf Krause (1887-1939), syn mikulášovického lékárníka, převzal po svém otci lékárnu U Lva (čp. 4). Amatérsky se věnoval astronomii, proto se roku 1913 rozhodl postavit vlastní hvězdárnu (čp. 1002). Byl korespondentem Světové astronomické společnosti a založil Astronomický spolek v Mikulášovicích. Pochován je na místním hřbitově. * Anni Frind (1900-1987) se narodila v rodině mikulášovického dětského lékaře v domě čp. 750. V Drážďanech vystudovala operní zpěv a ve 20. a 30. letech 20. století patřila mezi nejznámější evropské operní a operetní pěvkyně. Po druhé světové válce byla i s otcem zařazena do odsunu. Roku 1951 se odstěhovala do Spojených států amerických, kde vyučovala zpěv. Pochována je v Biloxi poblíž New Orleans. * Robert Franze (1910-2003) pocházel z Mikulášovic a stal se římskokatolickým knězem (farář v Růžové). Za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po válce byl odsunut do Německa, odkud nadále podporoval aktivity v litoměřické diecézi. Za svou činnost získal titul Monsignore.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.mikulasovice.cz]Oficiální stránky Mikulášovic[/url]
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Děčín Kategorie:Sídla ve Šluknovské pahorkatině Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Sever Kategorie:Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska Kategorie:Města v okrese Děčín Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici