Milada Vavrdová

Milada Vavrdová (* 25. dubna 1938 Praha) je česká geoložka a paleontoložka. Zabývá se výzkumem jednobuněčného mořského fytoplanktonu paleozoického stáří, zejména z kambria a ordoviku, a jeho geografickou diferenciací.

Životopis

Narodila se 25. dubna 1938 do rodiny stavitele a geofyzika Arnošta Dvořáka. +more Její dědeček byl architekt Josef Záruba-Pfeffermann. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Od roku 1961 pracuje v Geologickém ústavu AV ČR v Praze. V letech 1967-1972 žila s manželem Dr. Ivo Vavrdou v Zambii, kde spolu prováděli geologický výzkum a mapovali nerostná ložiska. V ústavu Geological Survey of Zambia studovala sedimenty na ostrově Mutondwe jezera Tanganika v provincii Luapula. S prof. P. E. Isaacsonem popsala rostlinné mikrofosilie z lokalit Jižní Ameriky (ostrov Isla del Sol, Madre de Díos v jezeře Titikaka), z Bolivie a Peru. V Africe se manželům narodilo třetí dítě. Ivo Vavrda před odletem zpět do Československa zahynul při automobilové nehodě. V posledních letech zkoumá stopy po mikrobiálních povlacích v horninách Barrandienu usazených před 600 miliony lety. Ve volném čase fotografuje a píše básně.

Výzkum

Silicifikované řasové biohermy ediakarského stáří z okolí Voznice a Dobříše

V sedimentech střední části štěchovické skupiny (Tepelsko-Barrandienská jednotka) jsou díky rané silicifikaci zachovány původní textury v dobříšských slepencích. Horniny byly odebrány z výchozů v údolí Kocáby, na Zelenském vrchu, podél cesty z Voznice do Chouzavé, na návrší podél dálnice D4 a v údolí voznického potoka.

Tzv. dobříšské

slepence

vykazují, podobně jako jejich mezerní hmota koncentrickou stavbu. Jsou to tedy spíš konkrece, pravděpodobně původně karbonátové.

Zvětralé povrchy mají zlatožlutou barvu, na lomu jsou zelenošedé nebo světle šedé, textury jsou patrné pouze v šikmém osvětlení a v určitém úhlu. Mezi stromatolity jsou stopy po ediakarské fauně, otisky a výlitky často ne nepodobné slimákům. +more Polokulovitá tělíska jsou nejčastěji 1 - 4 cm velká, na povrchu hladká, zrnitá, nebo s mělkými prohlubněmi. Vzácnější jsou žebrované a lineární stopy po spásání substrátu.

Archeocyáti

Svrchní část Tepelsko-Barrandienského proterozoika: Mýty a fakta

Obecně přijímaná charakteristika tepelsko-barrandienského proterozoika není zcela přesná:

1. mýtus: Svrchní část štěchovické skupiny je petrograficky poměrně jednotvárná, omezená na střídání břidlic, prachovců a drob.

2. mýtus: Střední část štěchovické skupiny charakterizují různě velké čočky dobříšských slepenců

3. mýtus: Sedimenty svrchní části štěchovické skupiny vznikaly v hlubokomořském prostředí, pod vlivem turbiditních proudů.

4. mýtus: Dobříšské slepence jsou ediakarského stáří.

Ad 1. V širším okolí Dobříše jsou polohy Si břidlic, buližníků, vulkano-sedimentárních brekcií (obr. +more 1) a vápenců. Lavici šedých silicitů s oolity nalezl také Václav Vajner ve Světicích u Říčan (1961).

Ad 2. Klasty v t. +more zv. dobříškých slepencích nesou často stopy plastických deformací, někdy se i navzájem prorůstají (obr. 2), což dosvědčuje jejich původ jako biologicky stabilizovaných konkrecí.

Ad 3. V širším okolí Voznice u Dobříše jsou dobře zachované různé typy stromatolitů: dómovité, sloupcovité (obr. +more3), nebo palicovité. Sloupcovité stromatolity svědčí o mělkém, poměrně teplém sedimentačním prostředí, s nízkou dynamikou vodního sloupce.

Ad 4. Na osmi lokalitách ve svrchní části štěchovické skupiny jsou zachované schránky archeocyátů a další fosílie (obr. +more 6, 7, 8) Mezi jinými jsou toPorostliny, 4. Hamr, Jezberná u Voznice, Úžlabí, levý břeh Voznického potoka. To vylučuje jejich předpokládané ediakarské stáří a svědčí o jejich vzniku v raném kambriu.

Shrnuto:

Dobříšské slepence jsou alespoň zčásti algolity stabilizované sinicovými porosty. Vznikaly v době raného kambria v mělkém, poměrně teplém a klidném prostředí.  

Obrázky:

Obr. 1

Vulkanosedimentární brekcie. Jezberná u Voznice náhled

Obr. 2

Vzájemné prorůstání klastů. Úžlabí u Voznice náhled

Obr. 3.

Příčný řez stromatolitem. Úžlabí u Voznice, levý břeh Voznického potoka +more_Úžlabí_u_Voznice,_levý_břeh_Voznického_potoka. jpg|žádné'>náhled.

Obr, 4.

Sloupcový stromatolit s vnější kůrou. Úžlabí -jih, levý břeh Voznického potoka +more_Úžlabí_-jih,_levý_břeh_Voznického_potoka. jpg|žádné'>náhled.

Obr. 5.

Příčný řez stromatolitem. Úžlabí u Voznice, levý břeh Voznického potoka náhled

Obr. 6.

Podélný řez schránkou archeocyáta.  4.hamr, Stará hut´ u Dobříše náhled

Obr. 7.

Fragment zdvojené schránky archeocyáta. Úžlabí u Voznice -sever náhled

Obr. 8.

Korodované schránky archeocyátů. Lesní cesta u vodojemu v Mokrovratech. náhled

Obr. 9

Úžlabí u Voznice, levý břeh Voznického potoka. Skalní suť s fragmenty stromatolitů +more_Skalní_suť_s_fragmenty_stromatolitů. jpg|žádné'>náhled.

Obr. 10.

Lesní cesta u vodojemu v Mokrovratech s výchozy hornin s archeocyáty náhled

Obr. 11.

Dobříšské slepence. Úžlabí u Voznice, horní terasa náhled

Obr. 12.

Lokality v okolí Úžlabí u Voznice (kde se kříží zelená turistická trasa se silnicí do Nové Vsi pod Pleší) náhled

Obrázky

Soubor:Částečně poškozený otisk. jpg Soubor:Silicifikované stromatolity. +morejpg Soubor:Paseka u Dobříše. jpg Soubor:Blíže neurčený otisk. jpg Soubor:Blíže neurčené otisky 123. jpg Soubor:Částečně poškozený otisk 123. jpg.

Autorská bibliografie

Externí odkazy

[url=https://drive. google. +morecom/file/d/16w8kQOh9P5BgogQEncbDbC8ESyvWcXBG/view. usp=sharing]Na svatého Dyndy - sbírka básní, 2020[/url] ; [url=https://drive. google. com/file/d/1P2h3P-qaB0iNHC02Gy9BwETKhfbywLqh/view. usp=sharing]Jen tak - sbírka básní, 2021[/url] (se souhlasem autorky) * [url=https://www. researchgate. net/profile/Milada_Vavrdova]Vědecké publikace[/url].

Kategorie:Čeští geologové Kategorie:Čeští paleontologové Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození 1938 Kategorie:Narození 28. +more dubna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy.